Češi dluží více než 3 biliony korun, 640 tisíc lidí je v exekuci. Nejhůře splácejí třicátníci

Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci. Hrozí, že dluhy v celkové výši 29,5 miliardy korun, nebudou nikdy splaceny.

V roce 2023 bylo zahájeno 460 573 exekucí, s těmi se v České republice potýká celkem 644 857 lidí, kteří mají celkem více než 4,05 milionu exekucí. V minulém roce počet lidí v exekuci oproti roku 2022 mírně vzrostl. Za posledních 14 let přibylo podle statistik Exekutorské komory České republiky nejvíce lidí v exekuci v roce 2011, bylo to více než 936 tisíc lidí, v roce 2018 poprvé klesl počet nových exekucí pod 500 tisíc. Významnější pokles pak byl zaznamenán mezi lety 2019 a 2020.

Podle experta osloveného redakcí Echo24 tento pokles souvisí s pandemií covidu-19. Podle Daniela Hůleho, vedoucího programu Dluhové poradenství Člověka v tísni je také jedním z důvodů tzv. moratorium na zesplatnění pohledávek, které trvalo během velké části roku 2020. „Lidé významně méně častěji cestovali hromadnou dopravou, která se stará dlouhodobě cca o 10 procent všech nových exekucí,” doplnil Hůle.

Nejvíce lidí v exekuci je pak v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde je v ní podle dat z roku 2022 kolem 13 procent lidí starších 15 let. „V těchto krajích jsou nejhorší výsledky v mnoha oblastech, vzdělanost, sebevražednost, nezaměstnanost, atd. Jsou to spojené nádoby. Je zde největší podíl lidí v exekuci, ale zajímavé je, že průměrná výše dluhu je v těchto krajích nižší než v bohatších krajích,” vysvětlil Hůle.

Dluží čtvrtina Čechů

Celkem je podle společnosti CRIF – Czech Credit Bureau v Česku 2,92 milionu dlužníků, z toho 1,06 milionů lidí má dluh dlouhodobý, 2,33 miliony lidí má dluh krátkodobý, 474 tisíc lidí má oba druhy dluhů. Celkový počet exekucí vůči fyzickým osobám je u nás vyšší než 4 miliony.

Objem krátkodobého dluhu ke konci loňského roku podle dat činil 579,4 miliardy korun, meziročně narostl o 8,9 procenta. Nejvíce jeho objem narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se proti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Praze, nejnižší dynamiku měl na Vysočině.

Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 proti předchozímu roku zvýšil o dvě procenta na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15 tisíc korun na 248 tisíc korun.

Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 procenta na 29,5 miliardy korun. „Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o pětinu na čtyři miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o devět procent na 26 tisíc lidí. Ve věkové skupině 35 až 44 let stoupl nesplácený krátkodobý dluh o 13 procent na 6,3 miliardy korun a počet lidí o 4,4 procenta na 40 tisíc. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení hypotékami a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ uvedl pro ČTK výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

ZDROJ