Před 78 lety Američané bombardovali Ústí nad Labem. Zahynulo 512 lidí

Na konci druhé světové války, 17. dubna 1945, provedly americké bombardéry nálet na Ústí nad Labem. Zahynulo 512 civilistů, zničeno bylo 572 domů, poškozeno dalších 916. Nálet byl zbytečný, Německo už bylo totiž v té době na kolenou.

Smrtící odpoledne

17. dubna 1945 okolo druhé hodiny odpoledne od jihu přilétly bombardovací svazy 15. americké letecké armády, aby provedly nálet, který trval 17 minut. Den poté v 10 hodin dopoledne kroužila nad Ústím hloubková letadla. Američané si fotografovali účinky náletu. Další nálet, ve čtvrtek 19. dubna, byl ještě ničivější. Po desáté hodině dopoledne, během 25 minut, zaútočilo na město v osmi vlnách 54 letadel. Během akce přišli Američané o čtyři stroje.

Následky bombardování

Nálet srovnal pětinu městského centra se zemí. Čtvrť Ostrov pod vrchem Větruše zmizela úplně. S ní vzaly za své první most, řada továren, úřadů, obchodů a restaurací, radnice, knihovna, dvě kina, tři školy, nádraží, pošta a jiné významné budovy. Nálety zlikvidovaly 572 domů s 2754 byty. Poškodily dalších 916 domů. Vážně zasáhly oba historické kostely. Památkou na bombardování je nakloněná věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vertikální vychýlení v její špici představuje 2,07 m. Ústí se tím stalo vedle Plzně a Ostravy nejvíce válkou poškozeným městem v Československu.

Nálet si vyžádal velký počet lidských obětí, hlavně mezi civilním obyvatelstvem a válečnými zajatci. Úřady bylo zjištěno 512 obětí. Byly mezi nimi jak místní Němci, tak ti, kteří do Ústí uprchli před frontou. Dále místní Češi i totálně nasazení čeští dělníci z Protektorátu, sovětští váleční zajatci, Francouzi, Italové, Litevci, Lotyši, Slováci. Dvěma nejstarším obětem bylo 87 let, nejmladší sotva měsíční dítě. Pohřbeni byli v masovém hrobě na Ovčím vrchu, kde se tehdy nacházel Centrální hřbitov. Počet mrtvých může být vyšší o ty, z nichž nezůstaly žádné pozůstatky, protože je zasáhly bomby přímo na ulici.

Dlouhodobé důsledky

Ačkoli železniční křižovatka i s okolními železničními budovami, údajné hlavní cíle opakovaného náletu, byly těžce poškozeny, nacistům se už za několik hodin po bombardování podařilo na nich obnovit plný železniční provoz. O odklizovacích pracích se dochovaly přesné údaje. Provádělo je celkem 21 stavebních firem. Na skládky odvezly přes 300 tisíc17 kubických metrů sutin. Do konce roku 1946 za to město zaplatilo přes 47 milionů tehdejších korun. Odprodejem vytěžených stavebních hmot dle výkazů získalo ale pouze necelého půl milionu korun.

Zpracoval Rudolf Hruboň

ZDROJ