RESTRIKTIVNÍ OPATŘENÍ VLÁDY ZPŮSOBUJÍ U LIDÍ TĚŽKÝ ALKOHOLISMUS, UVEDL PŘEDNOSTA KLINIKY ADIKTOLOGIE PRAŽSKÉ VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Stres, strach, existenční obavy. Takové pocity vyvolané pandemií koronaviru a souvisejícími opatřeními řada lidí utápí v alkoholu. Za uplynulé měsíce roste počet těch, kteří s jeho konzumací mají problém a obracejí se na pomoc odborníků. Více prodaných alkoholických nápojů zaznamenaly i obchodní řetězce.

„Nárůst je. A poměrně velký. Chodí trochu jiná klientela. Určitý rozdíl je i v tom, že se k nám dostávají například lidé, kteří rizikově pijí, a těch je v Česku zhruba milion. Ti nám běžně nepřijdou, ale prostě se k nám propijí až po mnoha letech. A to je část z nich. V této chvíli to prostě neudrží na úrovni, na níž byli za běžného stavu, kdy byli zvyklí normálně fungovat,” uvedl pro Novinky přednosta kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Michal Miovský.

Podle něj je to způsobeno i tím, že za normálních okolností drží tyto lidi na uzdě práce a další sociální návyky. V důsledku pandemie, home office a dalších opatření omezujících pohyb a setkávání lidí se nejběžnější návyky a denní řád vytratily, což má za následek urychlení problému.

„To, co normálně udrží roky, přestože už mají našlápnuto, tak teď je to oslabí. A najednou člověk, který by se k nám dostal třeba za deset let či později, se k nám dostane dřív, protože se v důsledku selhání všech podpůrných regulačních nástrojů rozsype dřív,” osvětlil adiktolog.

Více případů v rodinách s dětmi a u samoživitelů

V posledních měsících se ale dá podle Miovského vypozorovat, že více případů se objevuje v rodinách s dětmi a v případě samoživitelů, kteří jsou pod extrémním tlakem.

„Rodiny mají na krku školou povinné děti, protože jejich zaopatření je obrovský stresový faktor. Ten zásah je tam šílený. A podmnožinou toho jsou pak ještě samoživitelé, kde je to občas absolutně za hranou čehokoliv. Myslím si, že ti jsou na tom v zásadě úplně nejhůř. Od rána do večera se musí o ty děti starat, promítá se jim to ještě do všech ostatních problémů a nikdo se nic neptá,” přiblížil Miovský.

Lidé si dělají drinky doma

Větší zájem o alkoholické nápoje potvrzují obchodní řetězce.

„V minulém roce jsme zaznamenali zvýšený zájem o alkoholické nápoje v těchto kategoriích: tvrdý alkohol, pivní mixy a rumy,” sdělila Novinkám mluvčí Kauflandu Renata Maierl. Největší skok se podle ní loni projevil u rumů, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 30 procent.

Jak ale upozorňuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler, celkový nárůst poptávky v obchodech nemusí nutně souviset jen s celkovým zvýšením spotřeby alkoholu. Zájem o víno nebo tvrdý alkohol v kamenných prodejnách přisuzuje zejména přesunu zákazníků z restaurací do kamenných obchodů.

„O desítky procent šly nahoru také prodeje alkoholických piv, u nealkoholických piv a ochucených pivních mixů vzrostly jen velmi mírně,” doplnil Myler.

Souvislost s uzavřením podniků vidí i mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. „V průběhu uplynulého roku jsme zaznamenali razantní nárůst kategorie GIN až o desítky procent, což kopíruje celosvětový trend. Nárůst je ovlivněn uzavřením hospod, restaurací, barů, kdy lidé kupovali lahve ginu a tonic a dělali si drinky doma,” dodal.

V kontejnerech více skla

Větší spotřeba alkoholu se dotýká i společností na odvoz odpadu. Na internetu koluje řada fotografií přeplněných kontejnerů na tříděný odpad, kolem nichž jsou naskládány desítky skleněných lahví.

Například společnost SAKO Brno zaznamenala nárůst skleněného odpadu o deset procent, podobný trend zaznamenali i v Praze. „Skla se sebralo o 8 tun více než v předcházejícím roce. Konkrétně jde o 18 437 tun skla,” sdělil Novinkám mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Nárůst až o třicet procent

Více lidí, kteří své problémy řeší alkoholem, pozorují podle mluvčí Petry Martínkové i v obecně prospěšné společnosti Magdaléna, která se už 23 let zabývá léčbou závislostí a provozuje několik ambulantních center.

„Vidíme to už delší dobu, a od roku 2020 vlastně kontinuálně narůstá počet klientů, kteří se na nás obracejí. Je to o zhruba dvacet, teď už asi i třicet procent více než v obvyklá léta,” uvedla Martínková s tím, že roli v tom hraje nejistota, obavy, strach a stres spojený s pandemií koronaviru.

Zatímco za normálních okolností lidé začínají léčbu do jednoho či dvou týdnů, nyní se tato lhůta prodloužila na jeden až dva měsíce. Například ambulance v Praze podle Martínkové již nemůže přijímat nové klienty, takže je posílá do Berouna, kde se kapacity taktéž plní.

Ačkoliv mezi jejich klienty patří lidé ze všech sociálních vrstev a věkových kategorií, v posledních měsících přibývá podle Martínkové živnostníků, kteří se na společnost obrací s žádostí o pomoc.

Kvůli obavám z nákazy přicházejí do Bohnic později

Trochu jiné poznatky mají v Psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích. Tamní ředitel Martin Hollý nechtěl odhadovat, zda se problém zvětšuje či nikoliv, protože vzorek lidí obracejících se na léčebnu s žádostí o pomoc je nereprezentativní.

„Ukazuje se ale, že když už lidé vyhledávají pomoc, tak jsou v horším stavu, než bývali. Lidé odkládají to, že se na nás obrátí, což vede právě k tomu, že jsou v horším stavu a ono odložení je vidět,” nastínil Hollý.

Za odkládáním prý mohou být například obavy z možné nákazy koronavirem při hospitalizaci.

Zdroj: https://www.novinky.cz/