Co mainstreamová media “zapomněli” napsat k setkání kancléřky Merkelové s prezidentem Putinem

Minulý týden se setkala odcházející německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Česká média si všímala především výzvy Angely Merkelové k propuštění uvězněného ruského lídra opozice, Alexeje Navalného.

Ovšem když byl prezident Ruské federace tázán na propuštění údajného disidenta novináři, připomenul, jak je na Západě pohlíženo na Žluté vesty, hnutí Occupy Wall Street nebo ty, kdo své politické požadavky prezentovali v budově Kongresu. Pár slov měl i k situaci v Afghánistánu.

Putin si pochvaloval, že jednání s Merkelovou bylo tradičně konstruktivní a vedené obchodně a dodal, že i když Merkelová v úřadu podle plánů končí, v Rusku prý bude vždy vítána. Podle Putina je po zásluze jednou z nejváženějších a nejuznávanějších světových lídryň a spolupráci s ní si pochvaloval. „Čas od času jsme měli na věci jiný pohled, ale náš dialog byl vždy přímý a smysluplný a jeho cílem bylo vždy nalézt kompromis a vyřešit ty nejzapeklitější problémy,“ řekl ruský prezident o kancléřce a Německo označil za jednoho z nejdůležitějších partnerů ve smyslu politickém i ekonomickém. Podle Putina přes problémy s covidem ekonomická spolupráce posiluje.

Uvedl, že s německou kancléřkou řešil i stále se vyvíjející situaci v Afghánistánu. „Tálibán teď ovládá skoro celé území země, včetně hlavního města. To je realita a z té musíme vycházet, abychom zabránili kolapsu afghánského státu,“ řekl ruský prezident. Je podle něj nutné přestat s nezodpovědnou politikou vnucování cizích hodnot a budování demokracie podle cizího vzoru, která nebere ohledy na historická, národnostní a náboženská specifika a tradice těchto zemí.

„Známe Afghánistán a známe ho dostatečně dobře, abychom věděli, jak funguje, a sami jsme zjistili, jak je snaha jim nařídit nepřirozené formy vlády a společenského soužití kontraproduktivní,“ připomenul sovětské angažmá v Afghánistánu a dodal, že tyto socioekonomické experimenty nikde neuspěly, naopak způsobily jenom rozvrat. „Zároveň jsme svědky toho, že Tálibán již ukončil boje a snaží se zavést pořádek, s příslibem poskytnout bezpečí jak pro místní, tak pro zahraniční pracovníky. Doufám, že tomu tak bude,“ pravil Vladimir Putin. U Afghánistánu by prý rozhodující slovo měla mít rada bezpečnosti OSN. Dle Putina je potřeba zabránit tomu, aby se z Afghánistánu do okolí šířili teroristé. „I pod rouškou utečenců,“ dodal. V otázkách pak řekl, že Afghánistán je neúspěchem USA a spojenců, ale soustředit se příliš na toto selhání prý není v ruském zájmu.

Co se týče Ukrajiny, Putin opět chválil Merkelovou za to, co všechno udělala pro vyřešení konfliktu, ale pohledy Německa a Ruska se stále liší. Příměří v rozporované oblasti bylo prý více než tisíckrát porušeno a města a vesnice v okolí Donbasu prý stále čelí ostřelování. Ukrajina prý schválila zákony v rozporu s Minskými dohodami a Putin vyzval Merkelovou, aby „uplatnila svůj vliv“, až Kyjev navštíví, aby země splnila své závazky. Dále zmínil diskuzi o Bělorusku, Íránu, Libyi a Sýrii a znovu poděkoval Merkelové za produktivní spolupráci.

Z řad přítomných novinářů zazněla otázka, co by bylo potřeba k propuštění Alexeje Navalného a k ukončení údajné perzekuce jeho podporovatelů. A také co ruský prezident říká na Navalného článek, podle kterého je korupce kořenem všeho zla, v němž také uvádí, že by chtěl, aby na s Putinem spřízněné oligarchy byly uvaleny sankce.

Putin řekl, že „zmíněná osoba“ nebyla uvězněna kvůli svým politickým aktivitám, ale kvůli zločinům vůči zahraničním partnerům. „Pokud jde o politickou činnost, nikdo by ji neměl mít jako zástěrku pro byznys, zvlášť pokud tento porušuje zákon,“ uvedl.

Ale pak se pustil do tématu mimosystémové opozice obecně: „Nevzpomínám si, že by na Západě, ať už v Evropě nebo v Americe – tedy u Occupy Wall Street v USA nebo u Žlutých vest ve Francii, byli lidé dožadující se přístupu k rozhodujícím orgánů nějak významně podporováni. Nic takového jsme nezaznamenali. Co víc, když po amerických volbách lidé vstoupili do budovy Kongresu s politickými požadavky, bylo na ně uvaleno více než sto žalob. A podle obvinění jim hrozí vězení v rozmezí od 15 až do 20 nebo 25 let, možná i více. Abyste byli objektivní, všímejte si i tohoto.“

Dále Putin řekl, že všichni obyvatelé Ruska mají právo se k politice vyjadřovat, zakládat politické organizace a účastnit se voleb. Ovšem jen tak, jak udávají zákony a Ústava. Oznámil, že udělá vše pro to, aby situace v Rusku byla „stabilní a předvídatelná“ a že Rusko si své revoluce už zažilo ve dvacátém století a žádné další už nechce. „Boj s korupcí“ je dle Putina důležitý, ale neměl by se podle něj používat jako nástroj v politickém klání.

PARLAMENTNILISTY