VIDEO: Přes technologie nám kradou čas. Média jenom citově vydírají. Nejtěžší je milovat bez podmínek a být úplně obyčejný, hovorí česká herečka a režisérka Dušková

Rozhovor českej režisérky a herečky Ivety Duškovej o práci, o láske a o živote. Je herečkou, režisérkou, vede Divadlo Kampa, které nyní sídlí na Maninách. Fascinuje ji, jak některé fantastické příběhy napsané před 70 a více lety doslova obživly v dnešní realitě. 

„Dneska tu jsou ti šediví muži, kteří mají ty technologie, a kradou všem čas. To nejsou minuty, hodiny, oni kradou pozornost a náš život,“ říká Iveta Dušková.

Jak spolu žijí a tvoří členové rodiny Duškovy, včetně otce Jaroslava? Je divadlo měšťácká záležitost, nebo spíše zavání maringotkou a kočováním? Jak se (ne)hrálo za doby c.vidové a jak se tato doba podepsala na dětských divácích? Co je pravdy na pohádkách? Co se stalo s láskou, když tolik pozornosti dostává nenávist a to, čemu věnujeme pozornost, ožívá a to, čemu ji nevěnujeme, mizí?

„Těžkosti v životě nejsou za trest,“ říká Iveta Dušková. V Divadle Kampa zinscenovala hru, v níž vystupují maminky, kterým zemřely děti. Ukazuje, že i o nejtěžších věcech v životě je třeba mluvit, sdílet je. „Musí se to ale dělat s pochopením, s láskou, ne citově vydírat,“ vysvětluje. Láska má, stejně jako život, mnoho podob. Divadlo rodiny Duškových se je snaží ukazovat ve všech svých představeních, ať těch, které tvoří Iveta Dušková s dcerou Agátou, nebo těch, která dělá Jaroslav.

Jak probíhá rodinná spolupráce? Proč dnes tak málo lidí chce být obyčejnými? Kam dojde člověk, když za svou lásku požaduje něco zpět? Jaké to je, když na divadle nastane trapno? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídá Iveta Dušková v pokračování našeho rozhovoru.

Viac v 2. časti rozhovoru:

Zdroj: Nadační fond Svědomí národa (1), (2) / InfoVojna