Šéf výrobce polovodičů Intel: Čipů je dost, ale automobilky je nechtějí

„Vyrobíme pro automobilky tolik čipů Intel 16, kolik jen budou chtít. Oni je ale nechtějí,“ šokoval představitel největšího výrobce procesorů na světě.

Nejžhavějším tématem posledních dnů a týdnů v automobilovém průmyslu je nedostatek polovodičových součástek nezbytných pro provoz moderních aut. Kvůli jejich absenci automobilky zastavují nebo omezují výrobu, což se zase neblaze promítá do dodacích lhůt. Podle šéfa jednoho z nejvýznačnějších producentů mikročipů, firmy Intel, si však výrobci automobilů za současnou situaci mohou částečně sami.

Za čipovou krizí v automobilovém průmyslu stojí podle dosavadních informací přesměrování dodávek polovodičových součástek od výrobců aut k výrobcům spotřební elektroniky. Měla to způsobit pandemie, kdy výroba aut prudce klesala a naopak trh s osobními počítači či smartphony rostl raketovým tempem. Automobilky navíc neodhadly vývoj, poptávka se totiž zotavovala rychleji, než předpokládaly. Nové světlo do polovodičové nebo, chcete-li, čipové krize, kvůli které čekají zákazníci na nové vozy i více než rok, vnesl šéf Intelu Pat Gelsinger.

V rozhovoru pro odborný magazín Fortune Gelsinger doslova řekl: „Vyrobíme pro automobilky tolik čipů Intel 16, kolik jen budou chtít. Oni je ale nechtějí,“ šokoval představitel největšího výrobce procesorů na světě.

Podle Gelsingera nemají automobilky zájem o čipy do moderních počítačů a smartphonů, chtějí polovodičové součástky na úrovni, která byla špičkou v době příchodu první generace iPhone. To je pro Intel pravěk, a proto nehodlá budovat nové kapacity pro zastaralé polovodiče, které si žádá automobilový průmysl.

„Nedává to žádný smysl z ekonomického ani strategického hlediska. Namísto toho, abychom investovali miliardy do výroby starých procesorů, investujeme miliony, abychom jim pomohli přejít na ty nejmodernější,“ vysvětluje Gelsinger. Intel prostě chce, aby se automobilky probudily a opustily technologii starou přinejmenším jednu dekádu.

Ty však argumentují, že jde o bezpečnost. Čipy se používají od brzdového systému až po airbagy. Většinou jde o procesory s velikostí od 45 do 90 nanometrů, což je příliš mnoho na to, aby mohly být použity například ve smartphonech, ale pro tyto účely jsou vhodné a zejména ověřené.

Automobilky zkrátka nechtějí riskovat. Producenti polovodičů už ovšem své kapacity přerozdělily ve prospěch moderních procesorů a k minulosti se vracet nemíní. Automobilky tedy buď přejdou na modernější generaci procesorů, nebo si budou muset obstarat čipy z vlastních zdrojů.

Koronavirus tak nakonec možná urychlí vývoj v automobilovém průmyslu, který z pohledu elektroniky vždy zaostával. Připomeňme si například navigace, kde byly automobilky schopny účtovat si za jejich zastaralá vestavěná zařízení mnohonásobně vyšší částky než dodavatelé modernějších externích navigací.

Zdroj: cnn.iprima.cz