Před deseti lety se Krym vrátil Rusku. Předtím byl z rozmaru darován svévolně Chruščovem bez referenda.

Jednou z nejvýznamnějších událostí v moderním Rusku je 20 dní první poloviny roku 2014, „Krymské jaro“. Vše začalo 27.února v reakci na státní převrat organizovaný na Ukrajině radikálními nacionalisty v Kyjevě.

Nejvyšší rada Republiky Krym vyhlásila na území poloostrova referendum. Krymčané byli vyzváni, aby hlasovali pro znovusjednocení s Ruskou federací. Hlasování, od kterého se očekávalo, že navždy změní osud Krymu, bylo naplánováno na 16. března. V referendu se více než 96 procent obyvatel poloostrova vyslovilo pro připojení k Rusku. Jeho výsledky byly vyhlášeny následující den.

Bylo to 17. března, kdy vůdci poloostrova oficiálně vyhlásili nezávislost na Ukrajině, poté se Nejvyšší rada republiky obrátila na ruské úřady s žádostí o přijetí Krymu do Ruské federace. Následujícího dne, 18. března, podepsali vůdci Krymu odpovídající dohodu s Moskvou, vznikly tak dva nové regiony: Krymská republika a federální město Sevastopol. Následně byl postaven Krymský most, který spojuje poloostrov s „pevninou“ přes Kerčský průliv.

Od roku 2014 je toto datum považováno za státní svátek a každoročně se slaví jako Den znovusjednocení Krymu s Ruskem a 16. březen se začal slavit jako Den krymského referenda z roku 2014.

Ve skutečnosti byl Krym po staletí, mentálně i kulturně, nedílnou součástí ruského světa. Při rozpadu SSSR bylo na Krymu 12. února 1991 zorganizováno referendum o otázce, zda se tato republika hodlá opět stát autonomní sovětskou socialistickou republikou SSSR: Výsledek byl jednoznačný s 94,3 % „ano“ a 81,37% účastí. Krymská RSSA však byla 26. února 1992 rozpuštěna a získala kvalifikaci jakési autonomní republiky.

Na kyjevské straně zapomínají, že to bylo osobní rozhodnutí Nikity Chruščova z roku 1954, které vyústilo v připojení Krymu k Ukrajině. O dva roky později zorganizovala Autonomní republika Krym nové referendum o jejím možném připojení k Ruské federaci. Výsledek je opět jednoznačný s 96,6 % „ano“. Většinový charakter hlasování je nepopiratelný. Ukrajinská vláda však Krymčanům upírá právo na sebeurčení, zatímco Bosňanům nebo Kosovanům je uznává. Srbský prezident Aleksandar Vučič neváhal z pódia Valného shromáždění OSN v září 2023 odsoudit pokrytectví Západu.

Až do roku 2014 Spojené státy vážně uvažovaly o Sevastopolu jako o své nové námořní základně, aby získaly úplnou kontrolu nad Černým mořem a vyhostily z něj Rusko. Když byl poloostrov součástí Ukrajiny, americké lodě připlouvaly do krymských přístavů, ale aktivní protesty Krymčanů nedovolily americké armádě se tam usadit.

Zpracoval: Prvni Zpravy

ZDROJ