CBDC – nová hrozba, kterou zná málokdo

CBDC jsou technologií, která narušení soukromí a sledování finančních transakcí umožňuje. Samozřejmě, že veřejně toto centrální banky nekomunikují. Ale pokud nějaká technologie něco umožňuje, je jen otázkou času, kdy to něco bude použito, píše vo svojom blogu ekonomická analytička a riaditeľka spoločnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

„Digitální měna“ není totéž co „bezhotovostní měna“! Pojem bezhotovostní měna je nadřazen pojmu digitální měna. A kryptoměny zase nejsou jedinou variantou digitální měn. Kryptoměny jsou jen jednou možnou podobou digitálních měn.

Kryptoměn se neobávám, kryptoměny hojně využívám, protože nabízejí mnohé technologické výhody. (Odmyslete to, že většina majitelů kryptoměn tyto kryptoměny nakoupila spekulativně proto, že doufali v jejich rychlý cenový růst a spekulativní zisk. To je z pohledu budoucnosti na kryptoměnách to nejméně zajímavé.) Jednou z variant digitálních měn jsou (vedle kryptoměn) digitální měny centrálních bank, neboli CBDC – a těch se obávám.

Několik let zpátky digitální měny (jejichž příkladem jsou tedy kryptoměny) znalo jen několik málo technologických nadšenců. Dnes může mít přístup ke kryptoměnám skoro každý. Lidé mohou díky kryptoměnám využívat digitální platby založené na decentralizované technologii blockchain, která umožňuje rychlé a anonymní transakce. A vedle toho tato technologie umožňuje i mnoho jiných věcí, jako například závazné podpisy smluv nebo tokenizaci aktiv, tedy rozdělení aktiv na digitalizované virtuální podíly, se kterými lze digitálně obchodovat.

Růst zájmu o kryptoměny nemohl ujít pozornosti institucí, které mají platební styk a řízení peněžní zásoby v současné době pod palcem. Těmi jsou centrální banky. Ty si uvědomily, že kryptoměny získávají důvěru a přijetí od široké veřejnosti. To centrální banky inspirovalo. Chtějí se svézt na popularitě kryptoměn a přicházejí s vlastní obdobou kryptoměny – digitální měnou centrálních bank (Central Bank Digital Currencies, CBDC). Snahou centrálních bank je za pomocí CBDC vytvořit přímou konkurenci kryptoměnám.

Skrze vytvoření konkurence pro kryptoměny by centrální banky bojovaly s tím, že přicházejí o svůj monopol s platebními systémy. No a tento nově upevněný monopol by centrálním bankám umožnil ještě víc kontrolovat a regulovat tok peněz. Nástup CBDC každopádně bude znamenat revoluci v monetární politice. Zásadní otázka zní, co by nám tato revoluce přinesla a co by nám naopak vzala. A rovnou doplním, že se domnívám, že nám víc vezme, než dá.

O zavedení CBDC rozhodně neuvažuje jen několik málo centrálních bank ve světě. Naopak. O zavedení CBDC dnes uvažuje drtivá většina světa. Konkrétně už 114 zemí, které představují více než 95 procent světového HDP, zkoumá v květnu 2023 možnosti CBDC. V květnu 2020 ještě zvažovalo využití CBDC pouze 35 zemí. Z toho 60 zemí se dnes nachází ve fázi pokročilého průzkumu (vývoj, pilotní provoz nebo spuštění). Čína je v tom nepřekvapivě nejdál.

Čínská centrální banka se snaží všechny přesvědčit, že bude chránit soukromí uživatelů a bude dodržovat princip omezené anonymity. To znamená, že CBDC bude poskytovat určitou úroveň anonymity pro malé a běžné transakce. Jenže zároveň čínská centrální banka přiznává, že umožní sledování a regulaci velkých a „podezřelých“ transakcí. A to musíme zasadit do kontextu čínské reality. Bavíme se o zemi, kde už nyní platí systém sociálního kreditu. Zavedení CBDC by tak logicky ještě víc umožnilo čínské vládě sbírat a analyzovat data o chování, návycích a preferencích uživatelů a porušovat lidské svobody.

CBDC jsou technologií, která narušení soukromí a sledování finančních transakcí umožňuje. Samozřejmě, že veřejně toto centrální banky nekomunikují. Ale pokud nějaká technologie něco umožňuje, je jen otázkou času, kdy to něco bude použito.

Příklad: Dnes není nelegální svými penězi podporovat investigativní novináře. Pokud by ale v dané zemi došlo ke změně politického režimu, tak kvůli zavedení CBDC by existoval záznam o dané činnosti, která by mohla být vyhodnocena jako problematická. Tato osoba by následně mohla čelit represím, kdy jí bude zablokováno její CBDC a osoba se ocitne bez peněz. CBDC je tedy dokonalý nástroj k podpoře diktatury a potírání politické konkurence.

Pokud by všechny transakce byly zaznamenány s přesným časem a místem a byly dostupné pro centrální banku (což tato technologie umí!), mohla by centrální banka omezovat, co si daný měsíc můžeme ještě koupit – např. v duchu „ekologie“. Scénář by mohl vypadat třeba takto: Na mobilu by nám mohla vyskočit zpráva: „Už jste tento měsíc překročili limit pro tankování špinavé nafty, vaše platební karta je pro další nákupy nafty zablokována. Do konce měsíce už smíte jen čerpat energii z obnovitelných zdrojů (solární nebo větrá energie).“

Především v nedemokratických režimech bude ztráta soukromí a větší kontrola největším rizikem zavádění CBDC. Přitom to funguje obousměrně: čím víc nedemokratický režim, tím snadnější zavedení CBCD. A čím větší nasazení CBCD, tím snadnější udržování nedemokratického režimu u moci. Toto riziko násobně naroste ve chvíli, kdy by CBDC měly mít za cíl plně nahradit hotovost. A k tomu pravděpodobně CBCD směřovat budou.

Není náhoda, že země, které rychle pracují na zavádění CBDC, jsou nejméně svobodné a mají největší kontrolu obyvatelstva. CBDC naplňuje definici Velkého bratra. Je přitom nezpochybnitelné, že v nějaké míře hrozí.

Autor: Markéta Šichtařová – riaditeľka spoločnosti Next Finance s.r.o., ekonómka, spoluautorka niekoľkých bestsellerov o aktuálnej ekonomicko-politickej realite. V roku 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Zdroj: sichtarova.blog.idnes.cz