WHO simuluje celosvětové šíření viru. „Žádná země nezvládne další pandemii sama,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokončila dvoudenní nouzové cvičení. Cvičení „Polaris“ simulovalo vypuknutí fiktivního viru, který se šíří po celém světě, uvedla WHO ve svém prohlášení.

S cvičením „Polaris“ simulovala Světová zdravotnická organizace rozsáhlý pandemický scénář za účasti 15 států a více než 20 partnerských organizací. Cílem bylo poprvé otestovat nový globální koordinační mechanismus pro zdravotní nouzové situace v co nejrealističtějších podmínkách.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokončila dvoudenní nouzové cvičení. Cvičení „Polaris“ simulovalo vypuknutí fiktivního viru, který se šíří po celém světě, uvedla WHO ve svém prohlášení. Do akce se zapojilo 15 zemí, několik dalších se účastnilo jako pozorovatelé, a dále přes 20 regionálních zdravotnických organizací, sítí pro zdravotní nouzové situace a dalších partnerů.

Cílem cvičení bylo poprvé otestovat „nový globální koordinační mechanismus pro zdravotní nouzové situace“. Hlavní roli při tom sehrál takzvaný Global Health Emergency Corps (GHEC).

GHEC hraje klíčovou roli v simulaci pandemie

Tato organizace se definuje jako „rámec pro posílení kapacit personálu v oblasti zdravotních nouzových situací“. Jejím posláním je přeshraniční spolupráce v oblasti prevence, připravenosti, reakce a odolnosti vůči zdravotním krizím.

Součástí cvičení „Polaris“ bylo rovněž otestovat spolupráci mezi jednotlivými státy, jejich nouzovými složkami, zásahovými týmy a odborníky. Do cvičení se zapojilo i Německo. Úřadující spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach oznámil ve středu v Berlíně dodatečný německý příspěvek pro WHO ve výši dvou milionů eur.

Z Evropské unie se vedle Německa účastnilo také Dánsko. Mezi další zúčastněné země patřily Kanada, Kolumbie, Kostarika, Etiopie, Irák, Saúdská Arábie, Mosambik, Nepál, Pákistán, Katar, Somálsko, Uganda a Ukrajina.

Šéf WHO Ghebreyesus: „Žádná země nezvládne pandemii sama“

Zúčastněné státy využily své národní koordinační struktury pro zdravotní nouzové situace. V co nejrealističtějších podmínkách měly za úkol vyměňovat si informace, sladit své strategie a aktivovat reakční opatření.

Na globální a regionální úrovni se do cvičení „Polaris“ zapojily organizace jako Evropské a Africké centrum pro kontrolu nemocí (CDC), UNICEF, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) či Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

K tomu se připojily i nouzové sítě jako Global Outbreak Alert and Response Network, Emergency Medical Teams Initiative či International Association of National Public Health Institutes. Celkem bylo do cvičení propojeno 350 expertů z celého světa.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ocenil cvičení jako jasný signál nepostradatelnosti globální spolupráce. Uvedl:

„Toto cvičení dokazuje, že svět je lépe připravený, pokud jdou země příkladem a partneři jsou propojeni. Žádná země nezvládne další pandemii sama.“

Pozitivní ohlasy na cvičení „Polaris“ přišly i z účastnických států, jako jsou Kostarika nebo Katar. WHO však dosud nezveřejnila podrobnosti o samotném scénáři ani o typu reakcí.

Pozitivní ohlasy od účastníků cvičení „Polaris“

Dr. Soha Albayatová, která v katarském ministerstvu zdravotnictví zodpovídá za očkování, byla s průběhem cvičení „Polaris“ spokojena. Podle ní se ukázalo, „jak důležité je budovat důvěru ještě před vypuknutím krize“. Základy spolupráce jsou podle ní dnes mnohem pevnější než v minulých letech. Albayatová dodala:

„Překročili jsme rámec reaktivních opatření – nyní předvídáme, koordinujeme a aktivně slaďujeme naše přeshraniční nouzové plány.“

Také šéf nouzového programu WHO uvedl, že Global Health Emergency Corps se „vyvinul v silnou platformu založenou na praxi, důvěře a propojení“.

V prohlášení ke cvičení „Polaris“ se uvádí, že toto cvičení zdůraznilo, že zdraví je „globální záležitostí“. To platí obzvlášť v době, kdy je „multilateralismus pod tlakem a připravenost se často posuzuje optikou národních zájmů“.

Světová zdravotnická organizace pod tlakem: kritika, rozpočtový schodek a odchody členů

WHO se podle vlastního vyjádření musí připravit na to, že bude v nadcházejících letech fungovat s výrazně nižšími prostředky. Po odchodu Spojených států krátce po nástupu prezidenta Donalda Trumpa je organizace nucena snížit svůj rozpočet o pětinu. Mluví se o rozpočtovém schodku ve výši téměř 600 milionů amerických dolarů.

Vedle USA oznámila svůj odchod z WHO také Argentina. V Itálii se vede debata o podobném kroku, avšak mezi vládními stranami zatím nepanuje konsenzus.

Spojené státy i Argentina obviňují WHO ze špatného řízení krize a chybných odhadů na počátku pandemie covidu-19. Organizace se podle nich zachovala příliš nekriticky vůči zatajování ze strany komunistického režimu v Číně. To podle jejich názoru stálo svět cenný čas, během něhož bylo možné zavést potřebná opatření v boji proti šíření viru.

Obavy o suverenitu: plánovaná pandemická úmluva WHO

Další obavy se týkají otázky suverenity. V připravované pandemické úmluvě WHO by se členské státy měly mimo jiné zavázat k potírání takzvaných dezinformací. To je vnímáno jako ohrožení svobody projevu. Návrh rovněž obsahuje ustanovení, podle nichž by členské státy měly zajistit dostupnost sporných praktik, jako je například umělé přerušení těhotenství.

WHO nemá výkonné pravomoci a ty by nezískala ani v případě, že pandemická úmluva vstoupí v platnost. Mohlo by však například dojít k tomu, že se soudy na národní úrovni na tuto úmluvu odvolají, a tím zpochybní politická rozhodnutí vlád.

Zdroj: epochtimes.de
Preklad: epochtimes.cz