Vysoká cena zelené energie: Větrné farmy pustoší přírodu a biologickou rozmanitost

Velmi mne potěšilo, že v místních referendech, která proběhla zároveň s volbami do Sněmovny, obyvatelé několika obcí hlasovali proti větrným farmám poblíž svých domovů.

Zatímco mainstream to popsal jako „špatné rozhodnutí, které dokazuje, že referendum není dobrý nástroj pro rozhodování,“ já osobně si po bezpočtu informací, které k tématu mám, myslím pravý opak.

Co by za to dali v zemích, kde mají s větrníky tristní zkušenosti, kdyby je někdo předem informoval o tom, jak škodlivá jsou tato monstra! Dnes už můžeme svá rozhodnutí zakládat na zkušenostech z jiných zemí.

Větrné farmy lze právem považovat za – z ekologického hlediska – nejméně přijatelné zdroje energie.

Větrná lobby však u nás zkorumpovala korporátní média, která budou v nejbližší době šířit propagandu, jejímž cílem bude změnit názory těch, kteří už ví, že větrníky v okolí jejich domovů jim nic pozitivního nepřinesou.

Jsou nejen neekologické, ale také neefektivní a škodí jak přírodě, tak lidem. Jediný, kdo na nich slušně vydělává, je větrná lobby, která je vykrmována tučnými dotacemi z Bruselu i od státu.

Nedávný výzkum naznačuje, že skutečná cena větrné energie je mnohem vyšší, než se obecně uznává. A platí ji přímo a bolestně zejména příroda.

Eroze a ztráta živin

Zatímco masivní věže jsou nejviditelnějším aspektem větrných farem, skutečné škody začínají hluboko pod zemí.

Výstavba větrných turbín  vede k výrazné erozi půdy. Dokonce i při stavbě přístupových cest je každý rok odstraněno a odvezeno 24 až 274 tun zeminy na hektar (Ling & Linehan, 2003). Tato ztráta oslabuje stávající vegetaci a zhoršuje problémy s erozí.

Výrazné změny vykazuje i zbývající půda. Studie ukazují rychlý pokles fosforu, dusíku, draslíku a organického uhlíku (Zhang et al., 2024). Současně se snižuje obsah vody.

S ochuzením půdy se hroutí rovnováha místních ekosystémů. Dokonce i prospěšné půdní organismy, jako jsou háďátka, do značné míry mizí. Vědci to shrnují jako kaskádu ekologických důsledků (Cui et al., 2025).

Studie provedená v čínské stepi Ningxia ukazuje jasnou korelaci: počet a rozmanitost hmyzu dramaticky klesá s vyšší hustotou turbín.  Hmyz ztrácí svůj zdroj potravy, což dále zatěžuje přirozený koloběh půdy a ornice.

Výsledek? „Řetězec destrukce“: poškození půdy vede k nezdravému nedostatku rostlin a živočichů, což pak vede ke ztrátě biologické rozmanitosti.

Narušuje chování zvířat

Větrné farmy způsobují i další, rozsáhlejší škody na přírodě. Narušují chování zvířat při páření. Hlukové znečištění a elektromagnetické záření mohou narušovat rozmnožování a orientaci různých druhů.

Známý je pak zejména vliv na ptačí populaci, která je v okolí větrných farem do značné míry zničena.

Zatímco mnoho studií se dosud zaměřovalo na ptáky, netopýry nebo mořské živočichy, hmyz se dostal do centra pozornosti teprve nedávno.

Ale právě hmyz tvoří ústřední prvek fungujících ekosystémů. Jeho úbytek ovlivňuje stejnou měrou zemědělství, biologickou rozmanitost i přírodní cykly.

Rozsáhlé lokální škody, nulový dopad na klimatickou teplotu

Větrné farmy nejsou zeleným řešením, za které jsou často prezentovány. Masivní zásahy do půdy a vegetace a s tím spojené zatížení biodiverzity ukazují, že značná část politiky ochrany klimatu je realizována na úkor přírody.

Zatímco jedna větrná farma teoreticky ovlivňuje globální teplotu o několik miliontin nebo miliardtin stupně, tak škody, které způsobuje okolí, jsou hluboké.

Neviditelný řetězec destrukce – od země až po hmyz – oslabuje celé ekosystémy a vrhá nový stín na zdánlivě „zelenou“ energii.

Je čas být upřímní ohledně skutečných dopadů větrníků na přírodu.

/ necenzirovanapravda.cz /