VIDEO: Vojnový štváč Macron prišiel na Pražský hrad navštíviť svojho českého proťajška Petra Pavla. „Demisiu! Demisu! Demisiu!,“ kričali ľudia na Hradčanskom námestí

Šéf Elyzejského paláca po programe s českým prezidentom Petrom Pavlom zamieri do Strakovej akadémie na rokovanie s premiérom Petrom Fialom (ODS). Hlavnými témami má byť obranná spolupráca, energetika či vojna na Ukrajine. Macron na ním organizovanom stretnutí partnerov z Európskej únie a NATO v Paríži minulý týždeň nevylúčil vyslanie francúzskych vojakov na Ukrajinu.

Zároveň avizoval vznik novej koalície štátov dodávajúcich Ukrajine rakety a muníciu so stredným a dlhým dosahom. Vyslanie vojakov členských štátov NATO na Ukrajinu povedie k tragickým následkom, varoval medzitým ruský prezident Vladimir Putin.

Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem bude jednat mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí. Někteří přihlížející na něj křičeli, ať odstoupí.

Více ve videu:

Pavel v pátek při návštěvě Lucemburska potvrdil, že se k iniciativě k zajištění munice pro Ukrajinu ve třetích zemích zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zájem zapojit se má mimo jiné právě Francie. Plán český prezident v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži.

S Pavlem bude Macron jednat i o rozvoji infrastruktury, například dopravní či energetické, mimo jiné o spolupráci s francouzským dopravcem SNCF na výstavbě vysokorychlostní železnice či o rozvoji jaderné energetiky. Prezidenti se také zúčastní pietního aktu na náměstí Jana Palacha, kde uctí oběti prosincové střelby, při níž student na Filozofické fakultě zabil 14 lidí a sebe, dalších 25 lidí zranil.

Macron měl na Hrad dorazit v 11:50, oproti plánu se zpozdil zhruba o 25 minut. Po programu s Pavlem zamíří do Strakovy akademie na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle úřadu vlády budou hlavními tématy obranná spolupráce, energetika či válka na Ukrajině. Politici také podepíšou akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci v mnoha odvětvích, například v obraně, bezpečnosti či azylové politice.

Francouzský prezident se také vpodvečer zúčastní česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. Odpoledne na něm vystoupí například Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.

Macron na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině dne 26. února řekl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance na Ukrajinu:

Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, Španělsko, USA, Slovensko i Česká republika. Možnost přímého zapojení Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině v reakci na tuto debatu odmítl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že země Severoatlantické aliance budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.

Deník Le Figaro přinesl výsledky bleskového průzkumu, podle kterého se více než dvě třetiny Francouzů domnívají, že Macron udělal chybu, když něco takového řekl. Na otázku, zda se Macron rozhodl dobře, když prezentoval možnost vyslání spojeneckých vojsk na Ukrajinu, odpovědělo v průzkumu 68 procent lidí, že nikoliv. Prezidentovo vyjádření schvaluje 31 procent dotazovaných, jedno procento neví. Souhlasný postoj výrazně častěji vyjadřovali voliči Macronova volebního tábora. Naopak stoupenci pravicového opozičního Národního sdružení (RN) s vyjádřením nesouhlasili v 83 procentech.

Velmi těsná většina Francouzů (51 procent) si myslí, že by Macron měl ve vztahu Francie k Rusku udržovat status quo a jednat se zemí, která napadla Ukrajinu, jako „s nutným zlem, se kterým je potřeba jednat“. Vizi Moskvy jako „nepřítele, kterého je potřeba porazit“ podporuje 37 procent dotazovaných. Jedenáct procent účastníků průzkumu, zejména stoupenci RN a levice, by stálo o Macronův vstřícný postoj k Rusku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron později prohlásil, že jeho slova o možném vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu byla „uvážená“. Odmítl, že by šlo o unáhlené tvrzení.

Zdroj: cnn.iprima.cz / YouTube CNN Prima News / Rumble AENews / idnes.cz / InfoVojna