VIDEO: Ukrajinské válečné úsilí se začalo hroutit zezdola a lidé se začínají bouřit proti kyjevskému režimu: Na Ukrajině vypukly nepokoje proti odvodům na frontu a ve vesnici Kosmač lidé napadli odvodní komisaře a zabránili jim v odvodu místních mužů.

Bývalý vůdce neonacistického Aidaru chce celou vesnici zavřít do vazby a obvinit vesničany z vlastizrady. Tato povstání jsou prvními jiskrami od doutnáku, který začal hořet po nástupu generála Syrského do funkce, který okamžitě začal posílat vojáky do Avdějevky, protože jde o propagandistické městečko, které nyní dobývá Ruská armáda a bojuje se už v ulicích.

Po nástupu Oleksandra Syrského do funkce vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny, který má mezi ukrajinskými vojáky přezdívky “Generál Řezník” a “Řezník z Bachmutu” a netěší se oblibě ani u vysokých důstojníků, vypukly na západní Ukrajině nepokoje. Celé to začalo ve vesnici Kosmač v Ivano-Frankivské oblasti, kde se celá vesnice srotila na odvodové komisaře a zabránila jim v odvlečení místních mužů, převážně mladých kluků, na frontu. Celá vesnice se postavila proti odvodním komisařům vojenského odvodního komisariátu (TCC) z Ivano-Frankivsku a došlo k násilí, obyvatelé napadli nejen odvodní komisaře, ale i místní policisty, kteří podcenili situaci a lidé řvali, že na smrt nikoho z nich neodvedou.

Tato událost by se mohla zdát bagatelní s poukazem na to, že nějaká vesnice nikoho nezajímá. Jenže tak to není. Právě naopak. Tato povstání jsou prvními jiskrami od doutnáku, který začal hořet po nástupu generála Syrského do funkce, který okamžitě začal posílat vojáky do Avdějevky, protože jde o propagandistické městečko, které nyní dobývá Ruská armáda a bojuje se už v ulicích. Opakuje se v podstatě scénář ze Soledaru a z Bachmutu z loňského roku, kde generál Syrský hnal do ztracených pozic desítky tisíc mužů, kteří tam padli a Syrský obě města stejně neudržel.

VIDEO: Lidé se vrhají na odvodové komisaře a brání jim v odvlečení mužů na frontu

To samé se očekává, že se stane v Avdějevce. Ukrajinci vědí, že pod Syrským se z nich nestane jenom maso, ale doslova fašírka, protože šance na porážku Ruské armády jsou už pouze v představách šílenců v Kyjevě a Ukrajinci ve vítězství nad Ruskem už nevěří. Taková je pravda a povstání Ukrajinců v Kosmači proti odvodním komisařům to potvrzuje.

Nepokoje se již z obce Kosmač rozšířily a video níže zachycuje nepokoje přímo z Ivano-Frankivska, kde lidé zabránili komisařům v odvodu dvou mužů. Bývalý šéf neonacistických oddílů Aidar Jevgenij Dikij na ukrajinské televizi ve videu v úvodu článku výše označil povstání ve vesnici Kosmač za vlastizradu a navrhl, aby celá vesnice byla zavřená do vazby a aby byli postaveni před soud a dostali exemplární tresty za vlastizradu, aby bylo ostatním lidem na Ukrajině vysláno varování.

Jenže úřady v Ivano-Frankivsku prý vyměkly a úředníci vyšetřují incident jenom jako chuligánství. Proč? Ti úředníci už větří změnu a vědí, že až válka skončí, mohli by je místní lidé začít lynčovat, takže nikdo nemá odvahu ty vesničany obvinit z vlastizrady, protože by to vyvolalo ještě větší nepokoje. Dikij ale má v jedné věci pravdu, že je to slabost orgánů státní správy, která nechce proti těmto povstáním a útokům proti odvodním komisařům zasahovat.

A má pravdu v tom, že když Ukrajinci uvidí, že v Kosmači se lidé odvodům ubránili, tak se to začne šířit do dalších vesnic a měst, což povede ke zhroucení mobilizačního úsilí. Dochází přesně na předpověď Aeronetu, kdy jsme tady psali, že jedna věc je sice mobilizační zákon a jeho přijetí, ale druhá věc je faktická schopnost kyjevské vlády odvést na frontu další stovky tisíc lidí, kteří už nejen, že nemají motivaci z hlediska peněz, ale ti lidé už nevěří ve vítězství Ukrajiny.

Ofenzíva v roce 2023 byla živena falešnou nadějí na zázrak. Ten nepřišel a ukrajinské válečné úsilí se začíná hroutit zezdola, od obyčejných lidí

A odvod na frontu tak vidí jako odvod na zbytečnou smrt, která nemá význam. Ukrajinci prostě věřili v zázrak loňské ofenzívy a v rychlý konec války, protože přesně to jim celou dobu slibovalo vedení Ukrajiny okolo Zelenského. Pamatujeme si všichni na ty výroky z konce roku 2022, že jarní ofenzíva v roce 2023 vyžene Rusy z Ukrajiny i z Krymu.

Kyjev o tom mluvil s takovou jistotou, že tomu uvěřili nejen západní sponzoři v Pentagonu a v NATO, ale dokonce i samotní Ukrajinci. Když se ale ukázalo, že Surovikinova obranná linie se stala neprostupnou bariérou a do konce roku 2023 se nepodařilo dosáhnout ani jednoho jediného klíčového města v držení Rusů, tak veškeré naděje Ukrajinců definitivně padly.

Ukrajina nedokázala dodat západním sponzorům válečný výsledek, který jim Kyjev od konce roku 2022 sliboval. Ukrajinská armáda ztratila chiméru armády schopné vyrovnat se té ruské. A vzhledem k tomu, že v USA se blíží prezidentské volby, dodávky zbraní a peněz pro Ukrajinu jsou ve hvězdách a možná ještě dál, protože je jasné, že nejde pouze o tento rok, ale pokud bude zvolen Donald Trump, bude financování válečného úsilí Ukrajiny definitivně u ledu. A tato povstání Ukrajinců ve vesnicích proti odvodovým komisařům přináší do válečné rovnice ještě jeden nečekaný problém – kolaps ochoty Ukrajinců bojovat dál za kolektivní Západ.

Ukrajinci pochopili, že zakopané Rusy už nikdo z Ukrajiny nevyžene

Až dosud se zdálo, že s tím není problém, ale tato rovnice začíná praskat, protože Ukrajinci už dál nechtějí umírat ve válce, o které už vědí, že ji nemohou vyhrát. Takže ani případné nové peníze z USA a nové zbraně z USA již nebudou stačit, protože bude chybět to hlavní, totiž ochotný ukrajinský voják, který s těmi zbraněmi bude chtít bojovat. S touto alternativou se přitom nepočítalo. Uvnitř NATO se očekávalo, že AFU dosáhne nějakých výsledků během ofenzívy, třeba jenom 50% výsledků, což ale vadit nebude, protože pomalejší vítězení na frontě je pořád akceptovatelné vítězení pro pokračování válečného úsilí a pro udržení morálky obyvatelstva.

Jenže Ukrajinci za celý minulý rok nedosáhli ničeho ze svých cílů a jejich ofenzíva začala a rovněž skončila na minových polích Surovikinovy linie. Nepodařilo se dosáhnout ani Melitopolu, což je klíčový dopravní uzel ve směru na Krym. Namísto toho se Ukrajinci zastavili v malé vesnici Rabotino, které se nachází mezi dvěma minovými liniemi Surovikinovy hradby. A do této vesničky Ukrajinci posílají už od léta posily a Rusové do vesnice posílají pro změnu dělostřelecké granáty. To samé platí o vesnici Krynki na levém břehu Dněpru. Kyjev tam posílá na člunech posily a Rusové tam posílají vzduchem nepřetržitě dělostřelecké granáty.

Pokud dojde k zahájení velké mobilizace, povede to k povstání na Ukrajině

A divíte se potom Ukrajincům, že se celá vesnice na západě Ukrajiny vrhne na odvodové komisaře, aby nemohli odvést místní muže do těchto masomlýnů na frontě? Tomu se nemůžeme divit. Jak už jsem nedávno předpovídal, ten vývoj bude mít následovný program – Ukrajinci se budou vzpírat odvodům v čím dál tím větších počtech, což na některých místech povede k zásahům armády a k vypuknutí povstání v některých regionech Ukrajiny. Ukrajinské vedení bude potřebovat nové muže na frontu, ale na Ukrajině už nezůstal nikdo z ochotných. Kdo byl ochotný bojovat, ten už bojuje, anebo dobojoval a skončil.

Buď jako válečný invalida, anebo jako mrtvola. Nikdo další ochotný již na Ukrajině nezbyl. Kohokoliv teď komisaři TCC odvedou na frontu, bude to násilně, proti vůli, s minimální či nulovou motivací odvedence bojovat. A čím více budou přicházet informace o tom, kolik dalších tisíc Ukrajinců padlo na frontě, tím více vesnic a měst se bude bouřit a bránit dalším odvodům. Ukrajinci prostě viděli minulý rok, co potřebovali vidět – zakopané Rusy porazit nejde! A tento fakt je sám o sobě dost silný na to, aby vyléčil z falešných představ o peremoze většinu Ukrajinců. Snaha odvádět na frontu lidi, kteří nechtějí bojovat, povede na Ukrajině k povstání v regionech. Je to jen otázka času.

Zdroj: aeronet.news