Větrná energie je totální propadák, ziskovost zde prakticky neexistuje

Dlouhodobě zde upozorňuji na nesporné nevýhody větrných elektráren, kterým se v zemích, kde jsou již dlouhodobě zaváděny, přezdívá „ptačí mlýnky.“ Tento vysoce neekologický zdroj energie není pouze hrozbou pro veškeré ptactvo ze širokého okolí, ale například i pro netopýří populaci.

Větrníky však poškozují i zdraví lidí, kteří žijí v okolí elektráren. Problémy způsobuje především infrazvuk a chemikálie, které jsou při provozu vylučovány.

Velkým problémem je pak i případná havárie, velmi detailně jste si mohli přečíst například o ekologické katastrofě, kterou jedna taková zřícená turbína nedávno způsobila ve Švédsku.

Neekologická je v neposlední řadě také likvidace větrníků po ukončení jejich životnosti.

Mimo škodlivých účinků pro přírodu i obyvatelstvo v dané oblasti jsou tyto nespolehlivé zdroje energie také velmi neefektivní.

Ve skandinávských zemích, kde jde s nimi mají mnohaleté zkušenosti, již konstatují, že jsou také velmi neekonomické a bez tučných dotací se neobejdou.

Asi největší zkušenosti s větrnými elektrárnami mají ve Švédsku, kde se nachází i největší větrná farma v Evropě, která nedávno zbankrotovala. Ovšem další ji zřejmě budou záhy následovat.

Když byla švédská větrná farma Markbygden slavnostně otevřena, mluvilo se o takzvané zelené transformaci jako o revoluci a tehdejší ministryně pro podnikání a inovace Maud Olofssonová si připila šampaňským. Dnes je situace jiná a ekonomika se zhroutila.

V roce 2022 toto odvětví vykázalo ztrátu 4,3 miliardy SEK (asi 9 miliard Kč) a největší problémy jsou v severní části země, kde expanze větrných turbín ohrožuje i chov sobů. Jedním z důvodů je, že foukal příliš slabý vítr. Od roku 2017 činily celkové ztráty společností zabývajících se větrnou energií 13,4 miliardy SEK (asi 28 miliard Kč).

Markbygden Ett je největší společností v parku, která má 179 z přibližně 500 větrných turbín, které byly dosud dokončeny. Společnost má miliardové dluhy a byla restrukturalizována. Odborníci zároveň varují před dalšími problémy se ziskovostí v tomto odvětví.

Jedním z problémů společnosti Markbygden Ett bylo, že nedodala slíbené množství elektřiny, částečně kvůli technickým problémům, které musela pokrýt nákupem elektřiny na trhu za výrazně vyšší cenu, než jakou dostávala za elektřinu, kterou sama vyrobila.

Christian Sandström, docent na Jönköping International Business School, vytvořil databázi ekonomiky společností zabývajících se větrnou energií.

„Ziskovost v podstatě neexistuje. Problém se dostal do popředí kvůli situaci v Markbygdenu, ale je to otázka velkých ztrát, i když se podíváte na průmysl jako celek,“ říká DN.

Odmítá tvrzení, že větrné elektrárny mají vyšší náklady ve fázi výstavby a že ziskovost přichází později.

Dalším hráčem, kterému se nedaří, je dánský Ørsted, jeden z největších světových provozovatelů větrných elektráren, který se rozhodl zavést komplexní balíček na snížení nákladů.

Ztráta za rok 2023 je více než 20 miliard DKK a cílem je do roku 2026 snížit náklady o 35 miliard DKK. Zaniklo 800 pracovních míst.

Připomínám, že větrná monstra se mají stavět na mnoha místech také u nás. A to přesto, že jinde již otevřeně uznávají, že tento zdroj energie nemá žádné benefity, ale obrovské množství nevýhod…

ZDROJ

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda