Vědec z Hamburské univerzity obviňuje virologa a poradce německé vlády ze snahy zakrýt domnělý laboratorní původ SARS-CoV-2

Podkladem pro obvinění poradce německé vlády Christiana Drostena jsou e-maily amerického imunologa Anthonyho Fauciho, které zveřejnili republikánští členové Kongresu a které v současnosti vyvolávají v USA velký rozruch. 

V tvrdou výměnu názorů se proměnilo pátrání po původu koronaviru, který již téměř dva roky ochromuje život na Zemi. Rozpoutal ji rozhovor v německém časopisu Cicero s nanovědcem Rolandem Wiesendangerem z Hamburské univerzity, který obviňuje virologa a poradce německé vlády Christiana Drostena ze snahy zakrýt domnělý laboratorní původ SARS-CoV-2. Ten to rázně odmítá a svého názorového soka označuje za „extrémní osobnost“.

Wiesendanger, který považuje kontroverzní genové experimenty s koronaviry na Institutu virologie ve Wu-chanu za nejpravděpodobnější původ SARS-CoV-2, obvinil Drostena, že spolu s dalšími virology toto podezření záměrně zakrývá.

„Uvedli v omyl celý mediální svět, celý politický svět a také tu část vědeckého světa, která to příliš nesledovala,“řekl v interview Wiesendanger.

Berlínský odborník na koronaviry Drosten reagoval na toto obvinění rozhořčeně. Svého vědeckého protivníka označil v příspěvku na sociální síti Twitter za „extrémní osobnost“ a uvedl: „Cicero nabízí jeviště extrémní postavě a provokuje osobní útoky proti mně sugestivními otázkami.“

Jak píše časopis Cicero, podkladem pro Drostenovo obvinění jsou e-maily amerického imunologa Anthonyho Fauciho, které zveřejnili republikánští členové Kongresu a které v současnosti vyvolávají v USA velký rozruch. Podle hamburského univerzitního profesora Wiesendangera ukazují, „že renomovaní virologové z USA, Velké Británie a Austrálie považují laboratorní původ nejen za možný, ale za nejpravděpodobnější příčinu SARS-CoV-2“. A to již na začátku února 2020, tedy od zrodu celosvětové pandemie.

Drosten byl v e-mailové korespondenci světových odborníků a zúčastnil se také konferenčního hovoru s Faucim a dalšími virology, kteří diskutovali o možném laboratorním původu koronaviru. Přesto Drosten krátce poté podepsal otevřený dopis, jenž zveřejnil vědecký časopis The Lancet, v němž laboratorní původ označil za konspirační teorii. To mělo velký dopad na veřejnou debatu.

Dva rozhovory, jedno vyznění

Druhý, téměř totožný rozhovor s Wiesendangerem vyšel ve švýcarském deníku v Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Hamburský nanovědec v něm podrobněji rozebírá vědecké pozadí laboratorní domněnky. Ale i toto interview se „doneslo“ až k Drostenovi, který se během pandemie stal mediální hvězdou a opět tvrdě reagoval na Twitteru: „Je také zarážející, že takový deník jako NZZ zveřejnil rozhovor s identickým obsahem až na některé formulace.“ A okamžitě se zeptal: „Vede tu někdo kampaň?“

Na Wiesendangerova obvinění vůči Drostenovi upozornila německá tisková agentura DPA i kvůli rozzuřeným reakcím virologa. Její zprávu následně převzalo mnoho deníků, magazínů i dalších médiích na svých internetových stránkách. To Wiesendangera rozzuřilo. Zpráva DPA totiž obsahovala tvrzení, které převzaly i ostatní redakce: „Ve zprávě o původu koronaviru dospěla skupina odborníků ze Světové zdravotnické organizace k závěru, že teorie, že by virus mohl mít něco společného s laboratorním incidentem, a byl tedy umělého původu, je ‚krajně nepravděpodobná‘.“

Wiesendanger zdůraznil, že jde o „obsahově špatný a již několik měsíců neaktuální materiál“. Nejednalo se podle něj o skupinu odborníků WHO, ale o společnou komisi Číny a WHO. „To mělo rozhodující vliv na to, jak vůbec vznikly výroky závěrečné zprávy,“ poznamenal.

Wiesendanger vidí důkazy o původu v laboratoři

Podle Wiesendangera svědčí pro nepřirozený původ viru SARS-CoV-2 jeden zvláštní rys: tzv. furinové štěpné místo. Tato část struktury proteinu spike umožňuje viru SARS-CoV-2 snadněji pronikat do lidských buněk. „Místo štěpení nebylo u této skupiny koronavirů dříve známo, ale pak bylo nalezeno v genetickém materiálu viru SARS-CoV-2. To naznačuje, že byl vložen,“ nechal se slyšet Wiesendanger. Američtí vědci dokonce v roce 2018 podali žádost o financování výzkumu tohoto projektu, ale byla zamítnuta.

V odpovědi na dotaz DPA Drosten vysvětlil, že je správné, že taková štěpná místa nebyla pozorována u podrodu sarkovirů, do kterého patří i SARS-CoV-2. Vyskytují se však u jiných skupin koronavirů. „Zároveň je naprosto jasné, že přírodní spektrum sarbecovirů je stále velmi málo prozkoumané,“ řekl Drosten.

Podle švýcarského deníku NZZ vidí Wiesendanger další indicii pro původ viru v laboratorním prostředí ve skutečnosti, že největší světová databáze koronavirů na Institutu virologie ve Wu-chanu byla v září 2019 vypnuta za okolností, které nebyly jednoznačně objasněné. Je přesvědčený, že pokud se znovu zapne, bude možné zjistit původ viru.

Sejdou se vědečtí protivníci?

Na to Drosten odpověděl, že konkrétní případ nemůže posoudit, protože o vypnutí databáze ví pouze ze zpráv v médiích. „Mohu jen říci, že není běžné ani rozšířené, aby se takové informace dostaly na veřejnost,“ řekl a doplnil: „Nemohu k tomu přispět ani po obsahové stránce, protože jsem o této databázi dříve nevěděl.“

Zástupci redakce časopisu Cicero na Twitteru nabídli, že zorganizují a zdokumentují diskusi mezi Wiesendangerem a Drostenem.

Zdroj: cnn.iprima.cz