Stokilometrový Suvalský koridor, ktorého obsadením by Rusko mohlo odrezať jedinú pozemnú cestu medzi Pobaltím a zvyškom Severoatlantickej aliancie, vníma Západ ako najzraniteľnejšie miesto NATO

Západní spojenci vnímajú Suvalský koridor ako najzraniteľnejšie miesto NATO. Ak by Rusko koridor preťalo, Pobaltie by bolo pozemnou cestou odrezané od zvyšku Aliancie.

Suvalský koridor, strategický úzký pás mezi Litvou a Polskem, se poslední týdny ocitá v centru pozornosti. Roste totiž obava, že pokud Rusko napadne NATO, učiní tak právě zde. V Litvě se připravují nejen vojáci, ale i obyvatelé – někteří zvažují útěk, jiní se smiřují s tím nejhorším.

Tento přibližně 65 kilometrů široký pruh území na hranici Polska a Litvy, sevřený mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a spojencem Moskvy Běloruskem, označují západní armády za „strategické hrdlo“ východního křídla NATO.

„Suvalský koridor není jen geografickým prostorem, ale strategickým uzlem na východní hranici aliance,“ uvedl pro německý deník Bild generál německé armády Carsten Breuer. „Jeho kontrola je klíčová pro obranu pobaltských států. Naše odhodlání jej bránit je jasným vzkazem každému potenciálnímu agresorovi.“

Roste napětí i vojenská přítomnost

Litva oznámila, že během příští dekády investuje přes 1,1 miliardy eur do posílení obrany svých východních hranic, přičemž prioritou je právě obrana Suvalského koridoru. Zhruba 800 milionů eur půjde na nákup a rozmístění protitankových min. Jejich cílem je „zablokovat a zpomalit“ případný postup ruské armády.

V rámci příprav zvažují Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko také vystoupení z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Pro mnohé je to signál, že současná bezpečnostní situace v regionu se významně mění.

Vojenská přítomnost NATO se mezitím viditelně zvyšuje. Německá armáda cvičí se svými vrtulníky NH90 a obrněnci Puma, skáčou zde americké výsadkové jednotky z 173. brigády a v roce 2027 má být na místě trvale rozmístěno 5 000 německých vojáků.

„Ve chvíli, kdy by Putin zaútočil, jsme tu připraveni konat. Území NATO považuji za naši vlast. A vlast se brání, i když je to jen malá vesnice,“ řekl Bildu elitní pilot bitevního vrtulníku Tiger s krycím jménem G-LOC. „Když padne Suvalský koridor, padne celý Balt,“ uvedl.

Civilisté v obavách, někteří balí kufry

V krajině, kde podle Bildu „dnes ještě voní řepka a kde mezi domky visí prádlo“, panuje tíživá nejistota. Místní obyvatelé, často zvyklí na život ve stínu Kaliningradu a Běloruska, dnes otevřeně přiznávají, že očekávají válku.

„Putin přijde. Nic jiného nečekám,“ říká třiadvacetiletá prodavačka Neringa z vesnice Jungėnai.„Strach nemám, už jsem si zvykla. Ale tady jsem se narodila a nechci být vyhnaná z domova.“

Přesto mnozí region opouštějí. Podle reportáže Bildu se zhruba každý třetí obyvatel koridoru zajímá o přesun na bezpečnější místa – obvykle směrem do vnitrozemí Litvy, k městům jako Panevėžys nebo Kaunas. Většinou jde o rodiny s dětmi nebo seniory.

Západní spojenci vnímají Suvalský koridor jako nejzranitelnější místo NATO. Pokud by Rusko koridor přetnulo, Pobaltí by bylo pozemní cestou odříznuto od zbytku aliance. Tento scénář, který připomíná začátky invaze na Ukrajinu, by znamenal přímou konfrontaci s NATO a aktivaci článku 5 – společné obrany.

Německý kancléř Friedrich Merz při návštěvě brigády ve Vilniusu prohlásil: „Kdo si myslí, že se Rusko spokojí s Ukrajinou, ten se mýlí.“

Napětí může dále eskalovat už letos v září, kdy Rusko a Bělorusko chystají velké společné vojenské cvičení „Západ 25“ u hranic s Litvou. Právě takové manévry – konkrétně „Západ 21“ – předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Záleží ovšem také na jednáních o uzavření možného příměří.

Zdroj: echo24.cz / InfoVojna