Rubl navzdory západním sankcím stoupá a ruský bankovní systém se stabilizuje

Oficiální kurz se před začátkem invaze pohyboval na zhruba 80 rublech za dolar. Po uplatnění západních sankcí klesl až na 120 rublů. V ohledu kurzů se ale situace pomalu vrací k předválečnému stavu. Aktuálně se dá dolar pořídit za 84 rublů.

Ruský bankovní systém se stabilizuje, a to i přes řadu sankcí ze Západu. Cena rublu k dolaru je téměř stejná jako před invazí na Ukrajinu. Částečně díky umělým zásahům Centrální banky, ale také především kvůli vývozu ropy a plynu, která do Ruska přináší tvrdou měnu, uvedl The Washington Post.

Podle ekonomů, které Washington Post oslovil, stojí zčásti za obnovou bankovního systému Centrální banka Ruské federace.

Ta zavedla přísné limity ohledně směny, výběru či převodu tvrdé měny do zámoří. Větší roli ale hraje vývoz ropy a plynu, který tvrdou měnu přináší do Ruska.

„Myslím, že klíčové je, že se pro současnost podařilo Centrální bance vyhnout hluboké finanční krizi,“ uvedla Jelina Ribakovová z Institutu mezinárodních financí.

„Obávali jsme se, že tzv. runy na banku by mohly srazit některé ze státem vlastněných bank. Ale zdá se, že se to nestalo,“dodala.

Podle odborníků nicméně ruská ekonomika nadále pociťuje „hodně bolesti“, která bude ještě intenzivnější.

Inflace v Rusku by podle předpovědi mohla být letos až 20procentní, zatímco hrubý domácí produkt by mohl klesnout až o 15 procent, což by v podstatě vymazalo roky ekonomického růstu.

Z ruského trhu navíc mizí nejen západní korporace, které po válce přestaly (ne všechny) v Rusku působit, ale také tisíce mladých lidí, což způsobuje odliv mozků.

Ekonom Janis Kluge z německého Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky tvrdí, že stabilizace rublu, byť uměle manipulovaná, pomáhá Rusku směrem ke svým obyvatelům vytvořit zdánlivý obraz kontroly.

„Psychologický efekt je velmi důležitý, protože je podstatné, co si populace myslí o zdraví ekonomiky, a rubl je jedním z hlavních indikátorů, který Rusové znají,“ vysvětloval Kluge.

Oficiální kurz rublu podle ekonomů zdaleka nemusí odrážet jeho skutečnou hodnotu. Centrální banka s platností do 9. září zakázala Rusům směňovat rubly za dolary, čímž vytvořila černý trh, kde se s rublem obchoduje za nižší hodnoty než při oficiálním kurzu.

Centrální banka sankce částečně obchází

Mezi důležité sankce Západu vůči Rusku patřilo zmrazení zahraničních devizových rezerv Centrální banky Ruské federace.

Tento krok měl zabránit tomu, aby Rusko používalo své zásoby dolarů a eur k nákupu rublů, čímž by zvedlo hodnotu této měny.

Tyto sankce se ale podle Washington Postu podařilo Rusku částečně obejít. Centrální banka na konci února začala od všech vyvážejících společností požadovat, aby 80 procent svých příjmů v tvrdé měně směnila za rubly. Tím se začala vytvářet poptávka po ruské měně.

Pokračující vývoz ropy a plynu navíc Rusku zajišťuje stálý přísun tvrdé měny, kterou pak společnosti musí směnit.

Kartami nově může zamíchat dekret podepsaný prezidentem Vladimirem Putinem.

Od pátku 1. dubna bude Rusko vyžadovat všechny platby za plyn pouze v rublech, což už některé země odmítají. Francie a Německo požadavek například označily za vydírání.

Spojené státy či Spojené království už navíc ropu a plyn od Ruska kupovat přestaly.

Zdroj: novinky.cz