Politológ Roček: Finsko je v NATO již pár desetiletí

Politikusové měli téměř orgasmus, že Finsko se stalo 31. členem NATO. Jenže, Švédsko a Finsko spolupracují s NATO dlouhodobě, a Švédsko je dodavatelem kvalitních zbrojních systémů západním zemím.

Formálně ale zůstávaly neutrální, upozorňuje publicista František Roček.

.

Politická komedie

Rusko o směrování Finska nemělo iluze, protože Finsko se nejprve ubránilo Stalinovu SSSR, potom prohrálo po boku nacistického Německa válku, a neutralita byla pro Finsko vynucený poválečný kompromis. Americko – ruská válka na Ukrajině umožnila v rámci protiruské hysterie Finsku, aby NATO naplánovalo vstup do NATO v den 74. výročí vzniku NATO. Stala se z toho nóbl komedie. Je to nejrychlejší vstup státu do aliance. Ještě v roce 2023 vstoupí do NATO i Švédsko.

Kdejaký magor hlásá, že se Finsku v alianci zvýší bezpečnost země, když má s Ruskem přes 1.300 kilometrů společné hranice. To je nesmysl, protože Finsko samostatně je vojensky bezcenné. Teprve pro NATO má cenu Švédsko a Finsko jako nástupní prostor proti Rusku. Teprve teď budou mít Finové problém, aby podivné zelené gumy typu Petra Pavla nezatáhly Finy do nějakého konfrontačního dobrodružství NATO. Protože se rozjíždí rvačka o Arktidu.

Rvačka o žvanec

Vstup do NATO není pro Finsko ochranou demokracie před ruskými bubáky, ale jde o vstup do klubu, který pošilhává po ledové kontrole přírodních zdrojů a dopravních cest. Rusko udělá vše, co bude v jeho ekonomických možnostech, aby si zajistilo silný vojenský vliv v oblasti Arktidy plné nerostných surovin. V oblasti dojde postupně k další eskalaci zbrojení. Přes určitý ruský náskok se USA s pomocí Kanady a šikulů z EU (včetně finských přístavů, letišť a vývařoven pro technický personál řídících štábů) pokusí v dalších desetiletích u severního pólu dohonit a překonat vliv Ruska.

V Prvních zprávách jsem již dříve upozorňoval, že podle konvence Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 má každý z pobřežních států v arktických mořích právo využívat mořské zdroje do 200 námořních mil ve své výlučné ekonomické zóně. Dodatek z roku 1992 říká, že pobřežní šelf sahá až za dvěstěmílovou zónu, jejich suverenita se rozšiřuje i tam.

Začal souboj kontinentálních šelfů. Rusko obhajuje Lomonosovův hřbet – podmořské horstvo od ruských břehů směřující do prostoru Arktidy. Prochází též pod severním pólem. Podle Ruské federace význačná část Arktidy kolem pólu je ruská.

Kanadští geologové tvrdí, že Lomonosovův hřbet je jenom prodloužením kanadského Ellesmerova ostrova. Dánové tvrdí: Lomonosovův hřbet je v podstatě prodloužením Grónska. Zatím ještě Grónsko zastupuje Dánsko. Ale bohatství skryté v Grónsku a v jeho okolí přivedlo tamní Inuity (Eskymáky) pomalu ale jistě na přebrání svých práv. V grónských volbách stranám snažícím se o odtržení země od Dánska odevzdalo hlas 70 procent voličů. Grónsko si potřebují Dánové udržet nějakým způsobem ve státním svazku, aby se mohlo Dánsko podílet na porcování Arktidy.

Grónsko je novou arénou pro nerostné a těžební společnosti a cílem rostoucího zájmu vojenských plánovačů – odpor místních obyvatel proti vydávání licencí však roste. Ale marně, protože největším bohem lidského světa je Zlaté tele.

Ledová studená válka bude vedena o prostor, který požadují pro sebe USA, Kanada, Dánsko (Grónsko), Norsko, Finsko, Rusko. Snaživě jim vůči Rusku asistuje Velké Británie a Švédsko.

Vzpomínám si kvikot jednoho severoamerického propagandisty z roku 2022: „Ruské jaderné ponorky jsou také vážnou výzvou pro americkou dominanci v Pacifiku a Arktidě. Při operacích v blízkosti amerických břehů představují čínské a ruské ponorky významnou hrozbu pro domovinu USA.“ Jeden by se z toho dojetím i rozbrečel, pokud je tak rozgumovanej jako Jan Lipavský, ministrant pro zahraniční ptákoviny.

Vidina dopravní cesty

Rusko ví, že trasa Severním mořem se stane hlavní námořní trasou, protože lodím mezi Evropou a Asií zkrátí čas plavby až o třetinu. Investuje tam proto vysoké částky do infrastruktury. Trasa vede podél severního pobřeží Ruska a je nejkratší námoří trasou mezi východní Asií a Evropou. V současnosti se trasa v zimě kvůli silnému ledu nepoužívá, díky oteplování Arktidy tam však Moskva plánuje do konce letošního roku zahájit celoroční lodní dopravu, uvedla nedávno agentura Reuters. Velký zájem o dopravu a investice do dopravní infrastruktury kromě Číny má i Indie.

Komediální je, že na dohled ledních medvědů se USA „bojí“ daleké Číny. Jenom pro to, že Čína se už roky snaží získat větší vliv v regionu a pracuje na vybudování opěrných bodů umožňující přístup k bohatým ložiskům nerostů. Samozřejmě ve spolupráci s Ruskou federací.

Zdroj: FB Prvni Zpravy