Počátek konce praporu Azov & západních specialistů: Obklíčené jednotky hrdlořezů volají o pomoc. Stovky se jich vzdávají. Tvrdé jádro fanatiků zůstává. Arogantní herec Zelenský odkazuje: Mariupol, to je dnes naše válečné srdce. Jestli přestane bít, oslabí to naše pozice

Václav Danda komentuje poslední zprávy z ukrajinského bojiště a vycházeje z toho, že jde o zástupnou válku Západu proti Rusku, má za to, že rozhodující bitva washingtonských globalistú proti nepodvolenému Vladimíru Putinovi teprve začíná.

Z konfliktu na Ukrajině se již dávno stala zástupná válka mezi Západem – především Spojenými státy – a Ruskem. Země „amerického“ NATO bojují prostřednictvím kyjevské armády a neonacistických praporů proti Moskvě. Je to tak zjevné, že to už ani nikdo nepopírá. Velení zcela převzala generalita NATO. Špionážní satelity a letadla jí poskytují dostatek informací, aby mohla řídit jednotlivé operace Ukrajinců a zahraničních žoldáků, mezi kterými je stále větší podíl regulérních jednotek NATO včetně vysokých důstojníků.

Západ Putina vyprovokoval k zahájení speciální vojenské operace a s provokacemi pokračuje. Jde mu nejen o oslabení Ruska, ale už zkouší i postupné rozšíření bojů na ruské území – viz první rakety, které  dopadly na zásobníky ropy Bělgorodu. Masivní dodávky zbraní včetně tanků (i těch českých) a nejmodernějších zbraňových systémů, jasně ukazují, že probíhá rozhodující střet mezi západními globalisty a Ruskem.

Západ soudí podle sebe – a jako vždy je vedle

V první fázi operace chtěla Moskva především demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu – a zabránit tak jejímu otevřenému či skrytému vstupu do NATO – včetně přesunu amerických jaderných nosičů k ruským hranicím. Ruské jednotky na sebe kolem Kyjeva a na severu země vázaly kyjevskou armádu. Cílem rozhodně nebylo obsadit Kyjev a dosadit nějakou loutkovou vládu, jak tupě opakuje naše propaganda. Je to podle přísloví podle sebe soudím tebe. Tak by postupovali Američané, ale Rusko nikdy nemělo v plánu Ukrajinu okupovat. 

Vázáním jednotek a přesnými zásahy ničilo vojenskou techniku a likvidovalo americké laboratoře na výrobu biologických zbraní. V druhé části operace zahájené před čtrnácti dny, se ruská armáda spolu s domobranou Doněcké a Luhanské lidové republiky soustředí na osvobození Donbasu a jihu země.

Dnes již Luhanští spolu s ruskými jednotkami ovládají zhruba 80 procent Luhanské oblasti v původních správních hranicích a kolem 50 procent doněcké oblasti. Na pořadu je rozhodující bitva o Donbas. Elitní kyjevské jednotky rozmístěné u Kramatorska a Pervomajska v počtu zhruba 100 000 mužů, byly na začátku března připravené k úderu na Doněck. Nyní, podstatně oslabené, se připravují na rozhodující bitvu. 

Poslední zbytky nácků v Mariupolu

Tak jako ve druhé světové válce, jsou pro porážku dědiců nacistické ideologie opět rozhodujícími přístavy Mariupol a Oděsa. Armáda DLR spolu s ruskými jednotkami a čečenským spacnazem Mariupol z velké části osvbobodila už před čtrnácti dny. Zbytky fanatických bojovníků se stáhly do průmyslové zóny a z oceláren Azovstal učinily svoji poslední pevnost. 

Tento týden byly jednotky neonacistického praporu Azov, které spolu s kyjevskou námořní pěchotou město okupovaly, zatlačeny ještě více do středu průmyslové zóny a jejich situace se stala neudržitelnou. Z obklíčení se pokusily několikrát probít, ale vždy byly zatlačeny zpět do areálu oceláren. Kromě vysokých představitelů praporu Azov se v pevnosti Azovstal ukrývají údajně také důstojníci NATO a členové speciálních západních sil, kteří řídili na místě obranu celý měsíc.

Američané připravili pro „elity“ nacistů a západní důstojníky několik záchranných misí. Všechny však selhaly. Už sami tuší, že jejich dny jsou sečteny, že dopadnou jako jejich spolubojovníci, kterých v průmyslové zóně zahynulo několik tisíc. Současný počet domácích nacistů a zahraničních žoldáků spolu s ukrajinskými mariňáky se odhaduje zhruba na 3 000 mužů. Ti, kteří mohou využít statutu válečného zajatce, se tento týden vzdali. S rukama nad hlavou vyšli ze svých úkrytů – a přežili.Rusové se zajatci totiž nezacházejí tak jako kyjevské bandy.

Počátek konce

Již i jinak arogantní herec Zelenský v roli pučistického prezidenta s nelibostí konstatoval, že věci se nachylují ke konci: „Víte, Mariupol, to je dnes naše válečné srdce. Bije-li, znamená to, že ještě bojujeme, že jsme silní. Ale jestli přestane bít, oslabí to naše pozice. A to nejen proto, že obránci Mariupolu na sebe vážou velké množství nepřátel,“ uvedl profesionální komik i tragéd ve službách NATO za miliardové honoráře (aktuálně v daňových rtájích). 

Zelenský (respektive ti, kdo ho řídí) si samozřejmě uvědomuje, že s likvidací posledních zbytků nacistů, kteří patří k elitě ukrajinských ozbrojených sil, ztrácí nejen Mariupol, ale blíží se i osvobození celého Donbasu. Bezvýchodnou situaci, do které se zbytky jednotek uvězněné v ocelárnách dostaly, si uvědomují rovněž obklíčení hrdlořezové. Zformulovali proto „dojemný“ dopis, ve kterém konstatují brzký konec svých prořídlých jednotek, faktický konec i praporů Azov, jejichž zničení bylo jedním z cílů ruské „speciální operace“. 

Zdaleka totiž nejde jen o tisíce banderovců z Ukrajiny, ale v Azovu bojují spolu se západními specialisty také neonacisté z celého světa. Mnozí z těch, kteří se dnes ukrývají v pevnosti oceláren se podíleli na upalování bezbranných odpůrců Majdanu v Oděse a po celých následujících osm let na zvěrstvech, kterých se tyto oddíly dopouštěly na ruskojazyčném obyvatelstvu po dobití Mariupolu v květnu 2015 v rámci kyjevského tažení proti nepodvoleným obráncům Donbasu. 

Dopis na rozloučenou

Slova velitelů obklíčených jednotek připomínají slova jejich fanatických předchůdců obklíčených v Berlíně v květnu 1945:

„Od začátku války jsme 47 dní bránili Mariupol. Byli jsme bombardováni z letadel, střílelo na nás dělostřelectvo, tanky a další zbraně. Bránili jsme se důstojně a dělali nemožné. Ale každé zdroje jednou končí. Nepřítel nás postupně zatlačil k ocelárně Azovstal, obklíčil nás, a nyní se nás snaží zničit.

Existovala možnost přivést k nám rezervy, abychom posílili a pokračovali v obraně. Brigáda měla možnosti, jak prorazit a vydat se ke svým jednotkám. Nahlásili jsme to OTG Vostok, a oni začali plánovat operaci. Slíbili vrtulník, který ale nikdy nedorazil.

Mluvili jsme s vrchním velitelem, který slíbil deblokaci. Mluvili jsme s garantem, který nám garantoval buď politické, nebo vojenské řešení situace. Více než měsíc jsme bojovali bez doplňování munice, bez jídla, bez vody, pili z louží a umírali pod dávkami samopalů. Hora raněných tvoří téměř polovinu brigády. Kdo nemá utržené končetiny a může chodit, vrací se do služby. Pěchota byla zabita a dělostřelci, protiletadloví střelci, spojaři, řidiči a kuchaři vedou střelecké bitvy. Dokonce i orchestr. Umírají, ale bojují. Pomalu končíme,“ uzavírají obklíčené jednotky v ocelárnách Azovstal.

Zájem Washingtonu: Protáhnout vše co nejdéle

Vedení země spolu se západními stratégy je však drží na místě, protože díky nim může do světa vytrubovat  falešné zprávy, že v Mariupolu je ještě ohnisko odporu. Co na tom, že tam všichni, kteří se nevzdají, zemřou. Popřevratové kyjevské moci řízené ze Spojených států nikdy o životy Ukrajinců nešlo. Jde jim jen o propagandu – a neštítí se žádného zvěrstva, kterým by mohli poškodit Rusko. Patří mezi ně inscenované masakry v Buči, Irpini, Boroďance či raketový útok na civilisty v minulém týdnu na nádraží v Kramatorsku.

Právě tyhle zbabělé metody ukazují skutečnou podstatu kyjevského režimu a jeho západních protektorů. Pokračují proto tragické epizody. Na Zelenského se například obrátily zoufalé matky a manželky obklíčených nacistů v Mariupolu. Žádaly, aby je Kyjev osvobodil, nebo aby jim dal zbraně, že půjdou bojovat samy. Bylo by dobré se jich zeptat, jestli schvalují zvěrstva, která po osm roků páchali jejich muži na bezbranném obyvatelstvu Donbasu. Ale takové otázky se do propagandy nehodí.

Rozdělení Ukrajiny je již realitou. Východ už nemůže žít dále pod kyjevskou juntou a nacisté už nemají pro ruskojazyčné obyvatelstvo jiné řešení než genocidu. Čím dříve to pochopí všichni zainteresovaní (včetně našich válečných štváčů v Praze), tím méně lidí ještě zbytečně zemře. 

Podstatné však je: Uvažují tak i ve Washingtonu?

Zdroj: protiproud.info