Plán Francie a Británie na vyslání evropských vojáků na Ukrajinu selhal, píše The Wall Street Journal

Přesto francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že náčelníci štábů francouzské a britské armády dostanou mandát, aby byl v nadcházejících dnech vyslán francouzsko-britský tým na Ukrajinu.

Navzdory mediálním prohlášením evropských lídrů návrh Francie a Velké Británie na rozmístění evropských vojenských sil na Ukrajině, který měl deklarovat bezpečnost regionu po skončení konfliktu s Ruskem, narazil na překážky a v této podobě fakticky zkrachoval.

Podle deníku The Wall Street Journal se oběma zemím nepodařilo získat podporu od spojenců, zejména kvůli nejistotě ohledně zapojení Spojených států.

Přesto francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že náčelníci štábů francouzské a britské armády dostanou mandát, aby byl v nadcházejících dnech vyslán francouzsko-britský tým na Ukrajinu. Ten má definovat novou budoucí ukrajinskou armádu.

Iniciativa, kterou prosazoval francouzský prezident Emmanuel Macron a britská vláda, měla za cíl vytvořit „koalici ochotných,“ tedy skupinu evropských států, jež by byly připraveny vyslat své vojáky na Ukrajinu jako součást mírového plánu. Tento plán počítal s nasazením až 30 000 vojáků, kteří by zajišťovali stabilitu a údajně odstrašovali Rusko od dalších agresivních kroků. Klíčovou podmínkou však byla záruka, že v případě útoku na tyto jednotky by existovala vojenská síla Spojených států připravená zasáhnout. Tato záruka však nepřišla.

Ve čtvrtek Macron hostil v Paříži summit, na němž sešly desítky lídrů evropských zemí, včetně Česka a také zástupců NATO a Evropské unie. Cílem bylo přesvědčit spojence o životaschopnosti plánu a získat jejich podporu. Výsledek ale ukázal velké rozdíly v přístupu evropských zemí k otázce Ukrajiny. Mnohé státy, včetně Německa, poskytli skeptický postoj a odmítly se k iniciativě připojit bez jasného závazku ze strany USA. Itálie jasně prohlásila, že se vojensky na Ukrajině nebude angažovat.

„Evropa si uvědomuje, že bez americké podpory nemůže takový plán uskutečnit,“ píše The Wall Street Journal. Absence Spojených států, kdy se jejich zahraniční politika se zaměřuje spíše na vlastní priority a odklon od evropských závazků, tak fakticky pohřbila naděje Francie a na realizaci Macronovy vize.

Debata o vyslání vojáků mírových sil na Ukrajinu je stále předčasná, řekl ve čtvrtek podle ČTK český premiér Petr Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti případného příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl premiér. Český prezident Petr Pavel dal nedávno najevo názor, že čeští vojáci by se na podobné misi podílet měli.

Plán na vyslání evropských vojáků byl od počátku kontroverzní. Rusko opakovaně varovalo, že by přítomností zahraničních jednotek na Ukrajině považovalo za eskalaci a mohlo by na ni reagovat vojensky.

Macron na summitu zdůraznil, že navrhované síly by měly sloužit jako „odstrašující faktor“ a byly součástí širšího bezpečnostního rámce, avšak jeho slova nenalezla dostatečně odezvu. Summit v Paříži tak skončil spíše jako připomínka evropských limitů než jako krok k jejich překonání. Selhání iniciativy podtrhuje rostoucí nejistotu v Evropě ohledně její budoucí bezpečnosti, dodává WSJ.

Přesto Emmanuel Macron neopustil svou myšlenku poslat západní vojáky na Ukrajinu, i když vyvolala odpor, píše deník Le Figaro. S Brity se dohodl, že náčelníci štábů francouzské a britské armády dostanou mandát, „aby byl v nadcházejících dnech vyslán francouzsko-britský tým na Ukrajinu.“

Cílem má být úzká spolupráce s Ukrajinci na návrhu „ukrajinské armády zítřka“, aby byla dostatečně silná, aby čelila budoucím hrozbám. Macron věří, že vojenské posílení Kyjeva je zásadní a vyjmenoval otázky, které by měly být nastoleny a to jaká bude pozemní armáda, jaké mají být námořní schopnosti, jací vojáci a  jaké zbraně.

Zdroj: echo24.cz