Náhlý obrat z ruské Dumy! Padlo zásadní rozhodnutí: Putin vojensky zasáhne v těchto zemích – bude po kolena krve, pokud to udělají

Ruská Státní duma schválila šokující zákon, který dává prezidentu Vladimiru Putinovi pravomoc použít ozbrojené síly k osvobození ruských občanů zatčených nebo stíhaných v zahraničí. Západ však takové rozhodnutí vnímá jako legalizaci únosů a útoků na vlastní soudní systém.

Státní duma přijala zákon umožňující „extrateritoriální použití“ ruské armády přesvědčivou většinou – 381 hlasy „pro“ a bez jediného hlasu proti či zdržení se. Cílem je podle oficiálního výkladu chránit práva ruských občanů před „nezákonnými kroky nepřátelských států“ a rozhodnutími soudů, na jejichž činnosti se Rusko nepodílí nebo jejichž jurisdikci neuznává.

Předseda Dumy Vjačeslav Volodin byl ve svém hodnocení přímočarý: prohlásil, že „západní justice se fakticky proměnila v nástroj represe“ a že za takových okolností je povinností Moskvy chránit své občany všemi dostupnými prostředky.

Toto opatření je na Západě otevřeně interpretováno jako přímá reakce Kremlu na zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) proti prezidentu Vladimiru Putinovi a dalším vysoce postaveným ruským představitelům za údajné válečné zločiny na Ukrajině. Přestože Rusko jurisdikci soudu neuznává, zatykače vyvolaly v Moskvě silné pobouření – vykreslují totiž Putina a jeho spolupracovníky jako mezinárodní uprchlíky před spravedlností.

Nový zákon by teoreticky mohl sloužit jako právní základ pro vyslání speciálních jednotek Kremlu – například proslulého Specnazu – k násilnému osvobození jakéhokoli ruského občana zadrženého ICC kdekoli na světě.

Přichází invaze „lovců těl“? Mnozí analytici varují, že by bylo zjednodušením vnímat tento zákon pouze jako emocionální reakci na zatykače. Jak pro Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA) píší ruští investigativní novináři Irina Boroganová a Andrej Soldatov, Moskva tímto krokem povyšuje individuální tajné operace na úroveň oficiální státní politiky.

Není to poprvé, co Kreml sáhl po takovém manévru. Vladimír Putin legalizoval použití speciálních sil v zahraničí již v roce 2006 – záminkou byl brutální útok na ruské diplomaty v Iráku, zákon však byl připravován již několik měsíců předtím. Krátce po jeho přijetí následovala série záhadných likvidací po celé Evropě, včetně otravy Alexandra Litviněnka v Londýně.

Zdá se, že Moskva systematizuje to, co dosud byly jen ad hoc akce. Nejdrzejší příklad takové operace nastal v dubnu 2023, kdy byl Artem Us, syn bývalého ruského gubernátora, unesen z domácího vězení v Miláně. Us čekal na vydání do USA kvůli obvinění z pašování citlivých vojenských technologií, ale s pomocí srbské zločinecké skupiny byl vyveden z Itálie a převezen zpět do Ruska.

Nový zákon nyní poskytuje právní krytí pro takové a ještě nebezpečnější operace. Kreml zjevně počítá s tím, že stále více ruských úředníků a operativců se stane terčem západních soudů – a připravuje se nikoli na ojedinělé, ale na celou sérii „záchranných“ misí. Za potenciální dějiště takových konfliktů jsou již označovány země jako pobaltské státy, Polsko, Velká Británie nebo Francie.

Je třeba připomenout, že Kreml již dříve využíval argument ochrany ruských občanů jako zdůvodnění vojenských akcí – jak při anexi Krymu v roce 2014, tak při zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině v roce 2022. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat prezident Putin – což je považováno za pouhou formalitu.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: TASS / Kremlin, Vladimir Putin / Vjačeslav Volodin / Informer /Gerhard Schröder