Meteorolog varuje: Pokud v zimě přituhne, tak to Německo nezvládne a zbytek Evropy stáhne s sebou

Pokud by se měla celá Evropa řídit požadavky EU, pak by všichni vlastnili pouze elektromobily, k vytápění by využívali tepelná čerpadla a jako zdroje energie by byly využívány větrníky a solární panely.

Touto cestou se vydalo zejména Německo, které je nyní závislé na sousedech, zejména pak na francouzských jaderných elektrárnách. Jenže pokud v zimě, která je ještě téměř celá před námi, pořádně přituhne nebo bude mrazivé počasí trvat příliš dlouho, dostane se právě Německo do těžkých problémů.

A podle závěrů studie nejen Německo, ale i další evropské země, neboť záhy by se díky propojenosti energetického systému dostala do problémů celá Evropa.

Ti, kteří tedy nepropadli klimatickému podvodu stejným způsobem jako Německo, by nakonec na problémy Německa doplatili úplně stejně.

Meteorolog Dr. Ryan Maue varuje na X, že pokud by se opakovala velmi tuhá zima, jaká byla v Německu v letech 1962–1963, tak s dnešním evropským energetickým systémem, Německo nepřežije. Země má výjimečné energetické nedostatky.

V posledních dnech naznačují meteorologické modely na začátek ledna tuhou zimu po celé Evropě.

Maueovo tvrzení vychází ze studie s názvem: „Souvislosti mezi počasím a nedostatkem energie během zimy pro 28 evropských zemí„, publikovaného v Meteorological Applications (2025) Emmanuelem Rougesem, Marlene Kretschmer a Theodorem G. Shepherdem.

Autoři zkoumají, jak konkrétní atmosférické vzorce ovlivňují rovnováhu mezi poptávkou po energii a produkcí obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě.

Studie se zaměřuje na nedostatek energie, definovaný jako období, kdy poptávka po elektřině výrazně převyšuje produkci obnovitelné energie (zejména větrné a solární).

Analyzuje 28 evropských zemí pomocí modelu „pevného elektrického systému“ (založeného na současné infrastruktuře) a historických meteorologických dat (reanalýza), aby zjistila, jak by minulé počasí ovlivnilo dnešní síť.

Výzkumníci zjistili, že hlavní příčina nedostatku se liší podle regionu. V zemích s chladným klimatem a nízkou kapacitou větru je nedostatek primárně způsoben poptávkou (např. zvýšené potřeby topení během chladných období).

V zemích s teplým klimatem a vysokou větrnou kapacitou je nedostatek primárně způsoben produkcí (např. období nízké rychlosti větru).

Studie rozdělila zimní počasí do šesti konkrétních „režimů.“ Pouze část těchto případů – především ty, které zahrnují atmosférické blokování (které přináší chladný vzduch  a bezvětří) – je zodpovědná za většinu dnů s vysokým nedostatkem.

Tyto kritické povětrnostní režimy často ovlivňují velké části kontinentu současně, což znamená, že mnoho evropských zemí zažívá energetický stres současně.

Existuje vysoká míra prostorové korelace v energetických nedostatcích. Pokud jedna země zažívá nedostatek, její sousedé jsou velmi pravděpodobně ve stejné situaci.

To poukazuje na potenciální výzvu při „sdílení“ energie přes hranice během extrémních povětrnostních jevů, protože mnoho potenciálních exportérů může také čelit deficitům.

Autoři simulovali, co by se stalo, kdyby v dnešním energetickém systému nastala zima 1962/1963 (nejchladnější zima 20. století v Evropě).

Dospěli k závěru, že trvalé blokující podmínky této zimy by vedly k extrémním a dlouhodobým energetickým nedostatkům téměř v celé Evropě, což výrazně převyšuje stres z posledních desetiletí.

Článek zdůrazňuje, že s přechodem Evropy na obnovitelné zdroje energie je pochopení meteorologických faktorů nedostatku klíčové.

Naznačuje, že energetičtí plánovači musí zohlednit skutečnost, že extrémní povětrnostní jevy mohou způsobit současné, celokontinentální energetické krize, které současné propojené sítě mohou mít problém zmírnit jednoduchým přeshraničním obchodem.

/ necenzurovanapravda.cz /