„Maso“ pěstované Billem Gatesem v laboratoři je podle studie 25krát horší pro klima než hovězí maso

Zjištění, která přináší i tato studie, jen potvrzují, že klimatická agenda je pouhou zástěrkou pro zavádění globalistické agendy, která má k nějaké „ochraně planety“ velmi daleko.

Stačí sledovat, do čeho investují jedinci jako Bill Gates a máte jasno, jakým směrem se bude ubírat politika loutkových zemí – v čele s EU. Umělé maso a hmyz mají být novými náhražkami masa skutečného.

O tom, že rozhodně nejde o žádnou zdravou stravu, jsme si zde již psali mnohokrát. Ovšem tento „jídelníček budoucnosti“ neodpovídá ani požadavkům klimatických alarmistů, kteří šíří apokalyptické vize brzkého konce planety v důsledku údajného globálního oteplování.

Umělé maso je však i přesto stále nabízeno jako nový zdroj bílkovin a v EU se aktuálně dokonce chystá i jeho schválení pro použití na území klimatickou agendou nejvíce sužovaných zemí – tedy zemí pod kuratelou EU.

Nová studie ukazuje, že „syntetické maso“ z laboratoře, které nabízí spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates, je mnohem více znečišťující než hovězí maso.

Bill Gates a jeho spojenci na Světovém ekonomickém fóru (WEF) masivně tlačili na veřejnost, aby přešla na maso vypěstované v laboratoři a tvrdili, že „pomáhá v boji proti změně klimatu“.

V rozhovoru pro MIT Technology Review z roku 2021 Gates tvrdil, že „všechny bohaté země by měly přejít na 100% syntetické hovězí“, aby splnily cíle zelené agendy WEF.

Nová studie však naznačuje, že „zelené“ údaje o mase vypěstovaném v laboratoři nejsou pravdivé.

Vědci zjistili, že maso „vypěstované“ v laboratoři, vyrobené kultivací živočišných buněk, je pro klima až 25krát horší než skutečné hovězí.

Aktivisté Green Agenda tvrdí, že produkce skutečného masa má obrovskou „uhlíkovou stopu“, protože dobytek vyžaduje vodu, krmivo a kácení stromů, aby se uvolnilo místo.

Odborníci se však domnívají, že uhlíková stopa masa vypěstovaného v laboratoři by mohla být řádově větší, jak odvětví roste.

Přestože maso vypěstované v laboratoři ještě není dostupné veřejnosti, vědci jej již podrobují zkoumání, aby mohlo být uvedeno na trh.

Nový výzkum vedli vědci z oddělení Food Science and Technology na Kalifornské univerzitě v Davisu.

Výzkum je popsán v nové studii publikované v preprintu na serveru bioRxiv, která ještě nebyla recenzována.

„V současné době se masné výrobky na bázi živočišných buněk vyrábějí v malém měřítku a s ekonomickými ztrátami, ale společnosti hodlají industrializovat a rozšířit výrobu,“ píší vědci ve svém článku.

„Výsledky naznačují, že environmentální dopad produkce masa na bázi živočišných buněk při použití sofistikovaného růstového média bude v blízké budoucnosti pravděpodobně řádově vyšší než průměrná produkce hovězího masa.“

Good Food Institute, nezisková organizace věnující se propagaci rostlinných a buněčných alternativ k živočišným produktům, poznamenává, že studie dosud neprošla úplným procesem vzájemného hodnocení, takže její předpoklady a závěry se mohou změnit.

„Několik klíčových předpokladů ve studii UC Davis je v rozporu se současnými nebo očekávanými postupy pro získávání a čištění složek buněčných kultivačních médií,“ řekl mluvčí Good Food Institute.

Maso vypěstované v laboratoři se liší od rostlinného „masa“, které vůbec není maso, ale používá veganské přísady, jako jsou rostlinné bílkoviny, aby napodobily vzhled a chuť skutečného masa.

Laboratorně vypěstované nebo „kultivované“ maso je obecně považováno za etičtější než skutečné maso, protože vyžaduje spíše vzorek tělesné tkáně než smrt zvířete.

Mnoho veganů a vegetariánů ho však odmítá, protože se vyrábí ze zvířat.

Proces lze provádět s různými typy živočišných buněk a vytvořit tak přiblížení chuti skutečného masa, ať už je to kuřecí, vepřové nebo hovězí.

Na příkladu hovězího masa vědci používají kmenové buňky krávy – stavební kameny svalů a dalších orgánů – k zahájení procesu vytváření kultivovaného masa.

Buňky jsou umístěny do Petriho misek s „růstovým médiem“ obsahujícím živiny, jako jsou aminokyseliny, glukóza, vitamíny a anorganické soli.

Toto médium je doplněno růstovými faktory a dalšími proteiny pro podporu proliferace a růstu svalových buněk. Mohou se množit stejně jako uvnitř zvířete, dokud se malý vzorek nerozroste na biliony buněk.

Tyto buňky později tvoří svalové buňky, které se přirozeně spojují do primitivních svalových vláken a jedlých tkání, které lze zabalit, odeslat a prodat.

Odborníci předpovídají, že maso vypěstované v laboratoři bude v příštích 10 letech všudypřítomné a vyvine se z konceptu specializovaného na každodenní běžné zboží v lednici.

K tomu je však třeba rozšířit výrobní metody z jednoduchých Petriho misek na masivní, energeticky náročné průmyslové závody.

Ve studii vědci odhadli energetické požadavky pro každou fázi produkce masa v laboratoři, od ingrediencí používaných v pěstebním médiu až po energetické požadavky na provoz laboratoří, a porovnali je s hovězím masem.

Zaměřili se především na množství složek v médiu, včetně glukózy, aminokyselin, vitamínů, růstových faktorů, solí a minerálů.

Zjistili, že „potenciál globálního oteplování“ masa vypěstovaného v laboratoři se pohybuje od 500 do 3 000 liber ekvivalentu CO₂ na kilogram masa vypěstovaného v laboratoři.

Toto číslo je čtyřikrát až 25krát vyšší než uváděný průměrný „potenciál globálního oteplování“ běžného hovězího masa.

Podle odborníků se tato hodnota nemění podle toho, jaké živočišné buňky se pěstují a jaké maso se vyrábí, tedy zda hovězí, kuřecí nebo jehněčí.

Tým však poukazuje na to, že vědci nezohlednili environmentální dopad rozšíření zařízení na výrobu masa na bázi živočišných buněk, což by mohlo dále zvýšit ekologickou stopu tohoto odvětví.

Tým dochází k závěru, že environmentální dopad nových technologií, jako je kultivované maso, je nový, ale nezbytný koncept.

„Naše výsledky naznačují, že maso na bázi živočišných buněk bude podle této analýzy pravděpodobně náročnější na zdroje než většina systémů produkce masa,“ uvedl tým.

Maso chované v laboratoři se začalo vyrábět před deseti lety, ale průmysl je stále velmi mladý a Singapur je zatím jedinou zemí na světě, která toto maso schválila k prodeji .

Kuře chované v laboratoři, vyrobené americkou společností Eat Just, bylo poprvé podáváno v singapurské restauraci v roce 2020 a bylo popsáno jako „chutné stejně jako jeho protějšek vypěstovaný na farmě“.

Začátkem tohoto roku americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) prohlásil syntetické maso za bezpečné pro lidskou spotřebu, čímž otevřel cestu k prodeji v USA.

V jiných zemích, jako např ve Spojeném království to však Food Standards Agency ještě neudělala a v EU schvalovací proces právě probíhá.

Podle Good Food Institute se ke konci roku 2022 toto odvětví rozrostlo na více než 150 společností podporovaných investicemi ve výši 2,6 miliardy dolarů.

Jako první představil laboratorně pěstované maso v roce 2013 profesor Mark Post z Maastrichtské univerzity v Nizozemsku.

Věří, že toto maso si oblíbí ochránci zvířat i fanoušci burgerů a nakonec vytlačí rostlinné náhražky, jako jsou sójové hamburgery, které jsou v obchodech s potravinami stále běžnější.

„Nové technologie, jako jsou ty, které jsou vyvíjeny v buněčném zemědělství, jsou součástí řešení, spolu se snížením plýtvání potravinami a změnou chování spotřebitelů,“ řekl profesor Post pro Daily Mail .

ZDROJ

.

Máme množstvo plánov, ako sa naďalej zlepšovať a ponúkať Vám čo najkvalitnejší žurnalistický obsah.

Sledujte nás na jednej z najbezpečnejších chatovacích aplikácií Telegram, na ktorom vám prinášame aktuálne bleskové správy.

 

 

LISTINA ZÁKLADNÝCH PRÁV A SLOBÔD

čl.17. Sloboda prejavu a právo na informácie sú zaručené. Každý má právo vyjadrovať svoje názory slovom, tlačou, obrazom, alebo iným spôsobom, ako aj slobodne vyhľadávať, prijímať a rozširovať idey a informácie bez ohľadu na hranice štátu.

Čl.20. Právo slobodne sa združovať je zaručené. Každý má právo spolu s inými združovať sa v spolkoch, spoločnostiach a iných združeniach.

Vyhlásenie:

Názory autora sa nemusia zhodovať s názormi redakcie Slovanské Noviny. Zodpovednosť za obsah tohto článku nesie výhradne jeho autor. Redakcia Slovanské Noviny nie je zodpovedná za akékoľvek prípadné nepresné či nesprávne informácie v tomto článku. Za obsah a pôvodnosť príspevku zodpovedá autor alebo pôvodný zdroj. SN publikujú aj názory, ktoré nemusia odrážať stanovisko redakcie, jej vydavateľa alebo oficiálnej interpretačnej línie. Robíme tak z úcty k ústavnej hodnote názorovej plurality, ktorá prispieva k posilneniu demokracie vôle ľudu a väčšiny ako aj otvorenej platformy pre slobodnú výmenu názorov pri hľadaní pravdy a mieru v konfliktom svete. Medicínske a lekárske texty, názory a štúdie v žiadnom prípade nemajú nahradiť konzultácie a vyšetrenia lekármi v zdravotníckom zariadení alebo inými odborníkmi. Slovanské Noviny dáva súhlas na zdieľanie našich pôvodných článkov na ďalších nekomerčných internetových stránkach, ak nebude zmenený ich text a názov. Pri zdieľanom článku musí byť uverejnený zdroj a autor. Ak chcete články z nášho webu publikovať v tlači či inými formami, vrátane komerčných internetových stránok, kontaktujte redakciu na redakcia@slovanskenoviny.sk

UPOZORNENIE:

Vážení čitatelia – diskutéri. Podľa zákonov Slovenskej republiky sme povinní na požiadanie orgánov činných v trestnom konaní poskytnúť im všetky informácie zozbierané o vás systémom (IP adresu, mail, vaše príspevky atď.) Prosíme vás preto, aby ste do diskusie na našej stránke nevkladali také komentáre, ktoré by mohli naplniť skutkovú podstatu niektorého trestného činu uvedeného v Trestnom zákone. Najmä, aby ste nezverejňovali príspevky rasistické, podnecujúce k násiliu alebo nenávisti na základe pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnosti alebo k etnickej skupine a podobne.

Diskusia

(Pripojiť sa do diskusie je možné len po registrácii a následnom prihlásení sa do účtu.)