Biden označil Rusko za agresora, představil první sadu sankcí

Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a zaplatí za to vysokou cenu. Mimo jiné ve formě sankcí, které budou mnohem tvrdší, než ty dosavadní. Tak se dá ve stručnosti shrnout večerní projev amerického prezidenta Joe Bidena, který v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy. Podle některých analytiků jsou však oznámené sankce o něco mírnější, než se všeobecně očekávalo, protože se Bidenova administrativa zalekla případných negativních dopadů se na domácí trh, zejména na cenu ropy.

Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“. Podle amerického prezidenta Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi zároveň je prý ale stále možné odvrátit „nejčernější scénář“.

Agentura AP napsala, že „těžké“ ekonomické sankce USA dál zvyšují intenzitu konfrontace mezi Západem a Moskvou. Podle deníku The New York Times (NYT) se Biden přidal k evropským lídrům ve snaze přinést Rusku vážné ekonomické následky za porušení suverenity Ukrajiny.

Americký prezident v projevu oznámil „plné blokovací sankce“ proti dvěma velkým finančním institucím: bance VEB a „jejich vojenské bance“, čímž měl zřejmě na mysli ruskou Promsvjazbank, která je terčem i nových sankcí Británie a Evropské unie. Dále se americký balík týká ruského státního dluhu. „Odstřihli jsme ruskou vládu od západních financí. Už nemůže brát peníze ze Západu a nemůže obchodovat se svými novými dluhy na našich nebo evropských trzích,“ řekl Biden.

Sankce zároveň míří na „ruské elity a jejich rodinné příslušníky“. Americké ministerstvo financí později upřesnilo, že terčem jsou ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov a jeho syn Denis, dále náměstek personálního ředitele Putinova úřadu Sergej Kirijenko a jeho syn Vladimir, který je ředitelem skupiny VK Group vlastnící sociální síť VKontakte. Poslední osobou přidanou na sankční seznamy je výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov.

Kroky Washingtonu reagují na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvou samozvaných „lidových republik“, které před lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny. Putin zároveň avizoval vyslání ruských vojáků do těchto oblastí pod záminkou ochrany míru, přičemž podle některých západních činitelů už ruská vojska do Donbasu proudí.

„Abych to zjednodušil, Rusko právě oznámilo, že si zabírá podstatný kus Ukrajiny… (Putin) Připravuje argumenty pro to zajít mnohem dál. Tohle je začátek ruské invaze,“ prohlásil americký prezident.

„V reakci začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ uvedl šéf Bílého domu s odkazem na opatření přijatá po ruské anexi Krymu. Dodal, že pokud „bude Rusko pokračovat s invazí“, bude americká vláda vyhlašovat další části připravené sady sankcí.

Oznámení navazují na pondělní Bidenův dekret zakazující Američanům ekonomické aktivity v separatistických regionech na Donbasu, který byl vnímán spíše jako symbolický. Deník NYT poznamenává, že Biden a jeho protějšci v Evropě těžko hledají rovnováhu mezi potřebou rychlé a rázné reakce a snahou ponechat si možnost své sankční režimy ještě zpřísňovat v případě vyostření konfliktu na Ukrajině.

Podle Bidena je Moskva odhodlaná spustit rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině, avšak „stále je čas odvrátit nejčernější scénář“. USA a jejich spojenci prý zůstávají otevření diplomacii, „pokud je seriózní“.

K uvalení tvrdých sankcí na Rusko ve světle posledního vývoje vyzývali amerického prezidenta členové Kongresu z obou hlavních politických stran. Sami zákonodárci se přitom v posledních týdnech nebyli schopni dohodnout na „nadstranickém“ návrhu zákona o protiruských sankcích. Ovšem podle NYT demokraté a republikáni začali pracovat na legislativní iniciativě, která by se týkala ekonomických sankcí i finanční podpory Ukrajiny.

echo24