Biden chtěl s Araby jednat o náhradě za ruskou ropu. Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty ho odmítli

Vládce Spojených arabských emirátů šajch Muhammad bin Zajíd byli pro amerického prezidenta Joea Bidena „nedostupní“, když Spojené státy žádaly o rozhovor.

Snaha Spojených států nahradit ruskou ropu arabskou zatím neuspěla. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty odmítly domluvit si termín telefonických rozhovorů svých nejvyšších představitelů s americkým prezidentem Joem Bidenem, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na blízkovýchodní a americké představitele.

List uvedl, že jak saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, tak vládce Spojených arabských emirátů šajch Muhammad bin Zajíd byli pro Bidena „nedostupní“, když Spojené státy žádaly o rozhovor.

„Byla tu nějaká očekávání ohledně telefonátu, ale neuskutečnil se,“ uvedl americký představitel k plánu Bidenova hovoru s princem Muhammadem bin Salmánem. „Měla to být součást otevření kohoutku (pro tok saúdské ropy),“ dodal k tématu hovoru.

Začátkem tohoto týdne mluvčí Bílého domu Jen Psakiová sdělila, že nejsou žádné plány na brzké Bidenovo jednání s princem. Biden podle listu The Wall Street Journal 9. února mluvil s princovým otcem, králem Salmánem, kdy si potvrdili strategické partnerství.

Velvyslanec Spojených arabských emirátů v USA pak potvrdil, že obě země mají napjaté vztahy, i když naznačil, že se problémy podaří překonat.

Cena ropy stoupá

Americká administrativa se snaží dosáhnout zvýšení dodávek ropy na světové trhy z jiných zdrojů poté, co USA zakázaly dovoz ropy z Ruska v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Ruská ropa se ale podílí jen necelými třemi procenty na americké spotřebě.

To vedlo k dalšímu růstu ceny ropy na 130 dolarů za barel, což je nejvíce za čtrnáct let, uvedl list The Guardian.

Minulý týden kartel producentů ropy OPEC+ zahrnující Rusko odmítl zvýšit limity těžby.

Jednání s Venezuelou

Spojené státy dokonce poprvé po dlouhých letech otevřely diplomatické kanály s Venezuelou, která je sice spojencem Moskvy a úhlavním nepřítelem Washingtonu v Jižní Americe, ale má jedny z největších zásob ropy. Venezuela jako gesto dobré vůle propustila nejméně dva vězněné Američany.

Americká politika v zálivu

Spojené státy doplácejí na blízkovýchodní politiku Antonyho Blinkena, který se rozhodl méně vycházet vstříc Saúdské Arábii. USA totiž začaly jednat s Íránem na obnovení dohody o íránském jaderném programu, která ale nebrání Teheránu podporovat nejrůznější milice na Blízkém východě.

Spojené státy také přestaly podporovat Saúdskou Arábii v její válce s jemenskými šíity. Íránem podporované Húsie odmítl Washington označit za teroristickou organizaci, přestože balistickými raketami ostřelují nejen Saúdskou Arábii, ale už i Emiráty. Washington také nepromíjí Rijádu vraždu novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu a nepodporuje zajištění imunity prince bin Salmána proti stíhání za tento čin.

Biden už v předvolební kampani sliboval, že bude zacházet se Saúdskou Arábií jako se státem, jenž si zaslouží odsouzení. Saúdskoarabský režim je mimořádně nedemokratický, jenomže jde o dlouholetého spojence USA. O nic demokratičtější Írán, s nímž se Washington snaží obnovit dohodu o jaderném programu, vidí Ameriku jako hlavního nepřítele hned po Izraeli.

Zdroj: novinky.cz