Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico

Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny.

Francie se momentálně potýká s rekordním státním dluhem ve výši 3,3 bilionu eur (83,16 bilionu Kč). Premiér François Bayrou již v reakci na to představil plán, jak snížit tento rekordní státní dluh a zachránit veřejné finance, jehož součástí je i kuriózní návrh na zrušení dvou státních svátků, což okamžitě vyvolalo ostrou kritiku opozice a hrozbu Marine Le Penové, že Bayrouovu vládu svrhne, pokud návrh neodvolá. Více o tom jsme psali ZDE.

Jak upozorňuje Politico, podobné problémy se v budoucnu ovšem nemusí zdaleka dotýkat jen Francie, ale i celé Evropy. Server dokonce tvrdí, že „bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny“.

Hlavním problémem a zároveň překážkou ke zlepšení situace jsou a budou dle serveru deficity a právě veřejné (i jiné) dluhy, mezi které patři i ty státní.

Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico. Za tyto zásadní změny k přijmutí Politico považuje „digitalizaci, dekarbonizaci a obranu, které musí být financovány na pozadí demografického úpadku“. K tomu však server zároveň podotýká, že Evropa však má jen malý nebo žádný manévrovací prostor kvůli právě dluhům a deficitům.

Tato tvrzení lze opřít i oficiální predikce a statistiky. Například Mezinárodní měnový fond v případě eurozóny očekává, že celkový rozpočtový deficit zemí zóny se do konce desetiletí zvýší na 3,3 % hrubého domácího produktu, čímž se hrubý veřejný dluh zvýší na 93 % HDP. A náklady na splácení tohoto dluhu v příštích několika letech nutně porostou, protože vlády v celé Evropě refinancují za mnohem vyšší úrokové sazby peníze, které si mezi lety 2014 a 2022 půjčily téměř zadarmo, doplňuje Politico.

Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž součástí je i Česko, z počátku tohoto měsíce uvedla, že problémem budou zvláště pro členské země dále i celkové sociální výdaje související s demografií, tedy i poměrem mezi pracujícími a důchodci. Ty dle ní zvýší veřejné výdaje o přibližně 3 procentní body HDP během 25 let.

„To ponechá stále méně fiskálního prostoru pro dávky zaměřené na zmírnění chudoby, pojištění proti výkyvům příjmů a podporu přerozdělování na trhu práce,“ varuje OECD.

Dále Politico uvádí, že v mnoha případech a zemích jsou nejnaléhavějším problémem náklady na státní důchodový systém. Například britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost tento měsíc uvedl, že na počátku 70. let 21. století budou tyto náklady činit 7,7 % HDP, což je nárůst z dnešních 5 % (a pouhých 2 % v roce 1950).

V širším měřítku poslední snaha Evropské komise o kvantifikaci tohoto problému v roce 2021 uvádí, že celkové náklady na stárnutí populace – včetně nákladů na důchody, zdravotní péči a péči o seniory – vzrostou z 24 % HDP v roce 2019 na 25,9 % v roce 2070.

Zdroj: echo24.cz