BASF kvůli dodávkám plynu sníží výrobu čpavku, základní složky hnojiv; šéf koncernu predikuje problémy v zemědělství

Čpavek je klíčovou složkou při výrobě hnojiv a hraje také klíčovou roli při výrobě plastů.

Největší světová chemická společnost, německá BASF, se chystá ještě více snížit výrobu čpavku – klíčové složky hnojiv – kvůli rostoucím cenám zemního plynu.

„Snižujeme výrobu v závodech, které vyžadují velké objemy zemního plynu, jako v těch na výrobu čpavku,“ uvedl generální ředitel BASF Martin Brudermueller v telefonátu pro média 27. července po zveřejnění výsledků společnosti za druhé čtvrtletí.

Poprvé snížila společnost BASF výrobu čpavku v září 2021 ve své centrále v německém Ludwigshafenu a také ve velkém chemickém komplexu v belgických Antverpách.

Aby koncern zamezil výpadkům v dodávkách, bude část čpavku nakupovat od externích dodavatelů, uvedl Brudermueller.

Čpavek je klíčovou složkou při výrobě hnojiv a hraje také klíčovou roli při výrobě plastů. Při jeho produkci vzniká jako vedlejší produkt také vysoce čistý oxid uhličitý, který potřebuje masný průmysl a výroba perlivých nápojů.

Chemické společnosti jsou v Německu největšími průmyslovými odběrateli zemního plynu a čpavek je v tomto odvětví nejnáročnějším produktem na spotřebu plynu. Výroba čpavku se obvykle podílí asi na 4,5 % celkové spotřeby zemního plynu v německém průmyslu.

Největší německý výrobce čpavku, společnost SKW Piesteritz, a čtvrtý největší výrobce, společnost Ineos, nezávisle na sobě uvedly, že nemohou vyloučit omezení výroby v souvislosti s přerušením dodávek ruského plynu.

Na rozdíl od mnoha evropských zemí nemá Německo žádné přístavní terminály na zkapalněný zemní plyn, které by nahradily ruský potrubní plyn. To znamená, že společnosti jsou pod tlakem, aby v případě dalšího omezení dodávek plynu činnosti náročné na plyn omezily.

Ruský producent plynu Gazprom začal 27. července prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, hlavního zdroje dodávek ruského plynu do Evropy, snižovat dodávky plynu do regionu. Dodávky byly sníženy na pouhou pětinu, tj. 20 % celkové kapacity plynovodu. K poklesu došlo poté, co byl plynovod 21. července znovu spuštěn po plánované desetidenní odstávce na údržbu.

Ve snaze zvýšit energetickou bezpečnost regionu oznámila Evropská unie 26. července „dobrovolné snížení“ poptávky po zemním plynu na zimu o 15 procent.

Brudermueller uvedl, že v roce 2023 zemědělci zaplatí za hnojiva více a jejich dostupnost může být horší.

„Hlavní využití čpavku je na hnojiva, a tedy potažmo pro produkci potravin. Pro letošní rok to nebude problém, protože všichni zemědělci už hnojiva nakoupili a použili je na svých polích. Sklizeň již probíhá,“ řekl. „Příští dostupnost bude horší, protože nebudou kapacity, a další je cena. Ceny hnojiv prudce rostou.“

„A pak budou zemědělci nuceni šetřit a budou na svém poli používat jen minimum hnojiv. Může to také znamenat, že úroda bude menší. Pokud nastanou problémy s počasím, [vyústí to] v situaci, kdy bude nedostatek důležitých plodin.“

Poznamenal také, že chudší země na konci potravinového řetězce budou čelit značným problémům.

Zdroj: theepochtimes.com
Preklad: epochtimes.cz