893 společností odstupuje od klimatických závazků

Všeobecné klimatické šílenství se setkává s rostoucím odporem. Zdá se, že i vedení mezinárodních korporací si pomalu uvědomuje, že kult boje proti CO2 je pravděpodobně největším podvodem 21. století.

Firmy chtějí fungovat ziskově, růst a generovat zisky. Nové klimatické náboženství, které přichází s neustále rostoucími pravidly, předpisy a donucovacími opatřeními, však způsobuje stále více problémů.

Energie je stále dražší, byrokracie je stále silnější a tlak na transformaci spotřebovává tolik zdrojů, že trpí ziskovost jejich provozu. 

Ukázkovým příkladem jsou automobilky, jejichž elektrotechnické divize jsou tak ztrátové, že musí být křížově financovány ze zisků svých divizí spalovacích motorů a jejich provozní výsledky trpí.

Nedávno se několik velkých bank dostalo na titulní stránky novin tím, že opustilo klimatickou alianci Net Zero Banking Alliance. Nyní se cestou rozumu vydalo dalších 893 korporací a oznámilo své odstoupení z tzv. Science Based Climate Initiative (SBCI).

Je to organizace posedlá klimatem, která navzdory svému pompéznímu názvu nemá s „vědecky založenou“ organizací mnoho společného, ​​ale je spíše ideologicky založená.

Zatímco korporace ze zemí pod kuratelou EU stále váhají, pro Švýcary je situace již jiná. Společnosti jako Swiss Re, Zurich Insurance Group a Sulzer byly kdysi vzorovými zastánci klimatu v alpské republice.

Nyní hodily ručník do ringu. Příliš drahé, příliš byrokratické, příliš absurdní. Mezi řádky se dá číst: Už nás nebaví, jak nám aktivisté v sakách diktují emisní limity, které nikdo nemůže ověřit.

Stejně tak od těchto závazků ve velkém odstupují organizace z Japonska, USA a Velké Británie.

Celý aparát certifikátů CO2, hodnocení ESG a pseudovědeckých cílů není nic jiného než obchod s požitky 21. století. Ti, kdo platí, smějí hřešit.

Ti, kdo nemohou platit, jdou do háje. V celé Evropě roste únava z tohoto systému morálního vydírání. V Německu si průmysl, který po léta všechno snášel, nyní otevřeně stěžuje.

Dokonce i středně velké podniky, které se nikdy nepovažovaly za rebely, stále častěji vyjadřují kritiku.

Byrokracie se už dávno stala groteskní. V rámci firem vznikají celá oddělení, která vyplňují emisní tabulky, zatímco výrobní linky stojí na nule, protože ceny energií ničí konkurenceschopnost.

Zároveň Německo dováží levně vyrobenou ocel z Číny, samozřejmě vyrobenou s pomocí uhlí.

Odstoupení od SBTI je tedy mnohem víc než jen formalita. Znamená to začátek konce éry, v níž se lidé stále mohli přesvědčovat, že klimatické šílenství a trh jsou slučitelné. Nyní, když udeřila ekonomická realita, se domeček z karet hroutí.

A čím více se firmy distancují, tím jasnější je, že údajně „vědecky podložený“ klimatický plán byl od začátku jeden velký podvod.

/ necenzurovanapravda.cz /