V Itálii přijali zákony směrem k ochraně hotovosti

Zrušení hotovosti je velmi zásadním bodem na cestě k chystané digitální totalitě ve světě kde nikdo nic nevlastní a vše se sdílí, tedy ve světě přesně podle představ Schwabova Světového ekonomického fóra. Většina zemí jde nyní cestou k digitální měně, která by měla být záhy po zrušení hotovosti dokonalým nástrojem k zotročení lidstva.

I proto je důležité přijetí zákonů, které hotovost ochrání, k čemuž však směřuje jen málokterá země. Snaha je přesně opačná a každá výjimka dává jistou naději. Jednou z těchto výjimek je nyní také Itálie. Nová vláda, která v posledních dnech v mnoha oblastech nastoluje razantní změny, jde stejnou cestou také u hotovosti. Nicméně zvýšení limitu plateb přesto hotovost plně neochrání, na to je třeba zakotvit právo hotovostních plateb v Ústavě.

Od parlamentních voleb v Itálii nezůstal kámen na kameni: namísto středolevé vlády pod vedením žáka WEF Maria Draghiho, nyní vládne v Římě středopravicová aliance. Nová vláda nyní oznamuje zvýšení dříve přísného  hotovostního limitu  2 000 eur na 10 000 eur. To nevyhovuje zastáncům zrušení hotovosti a digitálního eura, stěžují si na tento krok.

Vzhledem k přísaze věrnosti Zelenskému a transatlantickým vztahům hlavy vlády Giorgie Meloniové prostřednictvím kontroverzního „Aspen institutu“ nebylo jasné, jakým směrem se její koalice vydá. Někteří k systému kritičtí pozorovatelé se proto obávali „světla globalismu“ pod rouškou vlastenecké vlády. Jedním z jejích prvních kroků však Meloniová nyní způsobuje pobouření mezi zastánci rušení hotovosti v návaznosti na myšlenky zakladatele WEF a architekta „Velkého resetu“ Klause Schwaba.

Až dosud byla Itálie považována za vzorného studenta v jednom z ústředních globalistických projektů, plíživém zrušení hotovosti. Pod záminkou boje proti „praní špinavých peněz“ a kriminalitě byla horní hranice pro platby v hotovosti snížena nejprve na 3 000 eur a poté na ubohých 2 000 eur.

Nyní však Meloni, Salvini a spol. posílili právo na hotovost  tím, že tento limit opět zvýšili na 10 000 eur. Připomínám, že také u nás je stanoven limit pro platby v hotovosti, ale žádný limit zatím není zaveden například v Rakousku nebo Německu. Nejde tedy o plošné opatření v rámci celé EU, platby v hotovosti jsou stát od státu regulovány různě – od nejpřísnějších až po prakticky nulové regulace.

Levicově-liberálně-globalistickou italskou opozici tato iniciativa rozzuřila. Socialistický senátor Franco Mirabelli napsal: „S vyšším peněžním stropem bude kontrola peněžních toků obtížnější, což kromě daňových úniků podpoří praní špinavých peněz.“ Na zeď umístil obrázek ďábla mafiánské infiltrace legální ekonomiky.

Ovšem pravda je taková, že mafie se nenechá zastrašit žádnými oficiálními limity, zatímco pro běžné italské rodiny bylo nemožné koupit třeba ojeté auto za hotovost. Ale boj proti organizovanému zločinu je stejně jen záminkou. To prokázal Luigi Marattin, zástupce strany „Italia Viva“ (strana levicové opozice – obdoba naší TOP09). Zopakoval svou výzvu k dlouhodobému cíli bezhotovostní společnosti. Toho by mělo být dosaženo snížením nákladů na digitální platby.

Tento požadavek lze lépe pochopit, zkoumáním Marattinova životopisu. Byl ekonomickým poradcem bývalého premiéra Mattea Renziho, který je na seznamu WEF jako „přispěvatel agendy“. Tuto aktivitu prováděl s mozkovým trustem společně s izraelsko-italským ekonomem Yoramem Gutgeldem, který je členem „Trilaterální komise“, globalistického mozkového trustu založeného Rockefellerovou nadací a vedeného bývalým prezidentem ECB Jean-Claude Trichetem. V roce 2019 Marattin požadoval ID pro registraci na sociálních médiích.

Není třeba velké představivosti, aby nám bylo jasné, čí duchovní dítě to je. „Digitální euro“ je prestižní projekt Evropské centrální banky (ECB), jejíž předsedkyně Christine Lagardeová působí také jako členka správní rady WEF. Oficiálně by digitální měna měla zpočátku sloužit pouze jako „doplněk“ k hotovosti.

Kritici se však již dlouho obávají, že se jedná pouze o salámovou taktiku k úplnému zrušení hotovosti. V takovém případě by občané byli vydáni na milost a nemilost ECB, zmrazení účtů pro „špatné“ názory nebo příliš velkou uhlíkovou stopu by pak znamenalo úplný krach postižených.

ZDROJ