Ruský plyn prolomil všechna energetická tabu. Evropa se vrací ke spalování uhlí a mazutu 

Cena plynu pro evropský trh dosáhla rekordních téměř 200 eur za megawatthodinu. Před rokem se plyn přitom prodával za méně než 15 eur za megawatthodinu, prudce zvyšovat se jeho cena začala na podzim. 

Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska. Rychlý návrat k těžbě a spalování uhlí je přesto aktuálně nejefektivnějším způsobem, jak výpadek plynu nahradit. Odborníci pak zmiňují i spalování ještě „špinavějšího“ mazutu. S tím, že v této situaci neexistují v energetice žádná tabu, přicházejí i hlavní zelení ideologové. Z Bruselu se nicméně nadále ozývá, že evropský Green Deal není mrtvý a naopak je jediným řešením krize.

Cena plynu pro evropský trh dosáhla rekordních téměř 200 eur za megawatthodinu. Před rokem se plyn přitom prodával za méně než 15 eur za megawatthodinu, prudce zvyšovat se jeho cena začala na podzim. Cena roste kvůli obavám z přerušení ruských dodávek. Ty tvoří přes 40 procent celkové spotřeby plynu v EU.

Stejně tak vystřelily na mnohaleté rekordy ceny uhlí, které nyní překračují 400 dolarů za tunu. Ještě první březnový den se přitom pohybovaly na 300 dolarech. Zásoby uhlí v Evropě jsou nejnižší za několik let a energetické společnosti se kvůli rusko-ukrajinské krizi a sankcím západních zemí snaží získat jakoukoliv dostupnou alternativu.

Obnovení spalování uhlí je přesto nejdostupnější a nejrychlejší variantou pro vyplnění ruského plynu. O tom mluví například vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, který poukazuje také na možnost spalování mazutu vznikajícího při zpracování ropy.

V Česku tvoří uhlí stále zhruba třetinu energetického mixu. „V tomto válečném stavu by tato naše jinak strategická nevýhoda byla výhodnou pozicí,“ uvedl pro Echo24 výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a analytik Jiří Gavor.

„Pokud by došlo ke scénáři úplného přerušení dodávek ruského plynu, Evropa by musela alespoň na chvíli zapomenout na zelené cíle. Kdo by měl uhelnou elektrárnu, ten by měl velkou výhodu a začal by pálit uhlí naplno,“ říká Gavor.

Úvahy o prodloužení těžby už vede i těžební společnost OKD, jediný producent černého uhlí u nás. Ta s těžbou měla v plánu letos zcela skončit kvůli tomu, že se údajně nevyplatí a surovinu je lepší dovážet. Nyní se ale náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) nechal slyšet, že pokud by skončily dodávky plynu a uhlí z Ruska, bylo by nutné rozhodnutí o uzavření černouhelných dolů přehodnotit.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě představila desetibodový plán k omezení závislosti EU na ruském plynu. Ten mluví o nahrazování ruského plynu dodávkami z alternativních zdrojů, snižování spotřeby plynu, urychlení projektů pro výrobu solární a větrné energie či maximalizaci výroby elektřiny z jádra.

Zároveň ale agentura upozornila, že EU by mohla snižování závislosti na ruském plynu urychlit opatřeními, které nejsou zcela v souladu se zeleným přechodem. Znovuzapojením uhlí a větším využití ropy by dovoz plynu z Ruska mohl klesnout o více než polovinu.

Plyn z Ruska do Evropy stále proudí. Pokud by ale došlo k významnějšímu omezení, byl by nicméně aplikován trojí přístup. „Za prvé, část by byla v podobě úspor, že bychom přestali vytápět třeba obchodní centra nebo školy, čili můžete část spotřeby ušetřit tím, že prostě zavřete výroby a některé provozovny. Druhá možnost je nahradit zemní plyn, alespoň dočasně, jinými palivy. Ta jsou ne vždy úplně ekologická. Základními náhražkami by byly mazut a uhlí, což samozřejmě některé nepotěší, ale jsem přesvědčen, že pro všechny vlády v Evropě je teplo pro lidi na prvním místě. Třetí možností náhrady, alespoň části výpadku, je zkapalněný zemní plyn z celého světa,“ vyjádřil se pro Echo24 Bartuška.

Dříve nemyslitelného výroku se dopustil německý zelený ministr pro klima a hospodářství Robert Habeck, který nevyloučil odložení odchodu od uhlí a jaderné energie, a prohlásil, že v současnosti „neexistují žádná tabu“. Zároveň ale řekl, že Německo je proti zákazu dodávek energie z Ruska.

Brusel pokračuje: Zelený úděl je řešením

Ačkoliv se nyní nejeví jako reálné, že by EU byla schopna ufinancovat svůj převratný zelený přechod, z Evropské komise (EK) nadále zaznívá, že Green Deal bude pokračovat. O tom, že je to mrtvý plán, hovoří prý pouze jeho kritici. Zmínila to i česká eurokomisařka Věra Jourová.

„Green Deal není mrtev a budeme o tom hovořit na jednání lídrů. Tvrzení, že Zelený úděl už neplatí, přichází ze zemí, které se proti němu stavěly už dříve, před invazí na Ukrajinu, jako je Česká republika, která je velmi závislá na těžbě uhlí,“ řekla Jourová. Podle ní by naopak Green Deal mohl být řešením. „Musíme být sami schopni se postarat o své energetické zdroje, biometan, bioplyn, slunce, vítr – ty věci v tom Green Dealu jsou,“ prohlásila Jourová.

O Green Dealu bude komise hovořit na setkání s premiéry všech zemí sedmadvacítky během tohoto týdne. V tuto chvíli EK projednává krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou vizi řešení energetické krize.

Zdroj: echo24.cz