Nová závazná restriktivní rozpočtová pravidla pro země EU. Rozpočty a investice budou pod větší kontrolou Bruselu

Evropský parlament a členské státy v sobotu potvrdily text, který se velmi blíží prosincovému kompromisu mezi sedmadvacítkou. Dohodnutý dokument zahrnuje požadavky Berlína a znamená automatickou povinnost snižování dluhu a deficitu těch zemí, jejichž míra zadlužení přesahuje 60 % HDP. Píše o tom francouzský ekonomický deník Les Echos.

Na konci 16hodinového maratonu vyjednávání vedeného belgickým ministrem financí Vincentem Van Peteghemem Evropský parlament a členské státy EU dospěly k dohodě o nových rozpočtových pravidlech EU.

„Nová pravidla…zajistí vyvážené a udržitelné veřejné finance, posílí zaměření na strukturální reformy a podpoří investice, růst a tvorbu pracovních míst v celé EU,“ řekl belgický ministr. Nová pravidla by měla zajistit, že členské země budou investovat do prioritních oblastí určených Bruslem, jako je klima a digitální přechod, energetická bezpečnost nebo obrana.

Původní návrh Komise z dubna 2023 poskytl členským státům větší flexibilitu při definování jejich rozpočtové trajektorie na základě analýzy udržitelnosti dluhu a čistých primárních výdajů jako klíčového ukazatele. Sedmadvacítka ale loni v prosinci přišla s mnohem restriktivnějšími opatřeními.

Německu a jeho takzvaným „šetřivým“ spojencům se podařilo prosadit automatické snižování dluhu a deficitu v jednotlivých zemích. Jak píše server Politico, podle podmínek dohody budou členské země i nadále povinny předkládat Komisi národní střednědobé fiskální strukturální plány.

Ty, jejichž vládní dluh přesahuje hranici 60 procent hrubého domácího produktu nebo kde schodek veřejných financí přesahuje 3 procenta HDP, obdrží od Komise „referenční trajektorii,“ dosud známou jako „technická trajektorie“, která načrtne cestu k dosažení „obezřetné“ úrovně dluhu do čtyř let. Vlády budou moci požádat o prodloužení čtyřletého adaptačního období na maximálně sedm let, pokud provedou určité reformy a investice, uvádí prohlášení.

Prozatímní dohodu nyní musí schválit výbor stálých zástupců členských zemí v Radě a parlamentní výbor pro hospodářské záležitosti, než projde formálním hlasováním v Radě i europarlamentu.

ZDROJ