Ekonom Pikora: Všude je to stejné. Svět potřebuje nová řešení

Mám pocit, že se u nás hodně píše o Německu. Snad všichni už vědí, že se Německu nedaří, což sráží celou EU. Málokdo už ale ví, že podobně významné státy jako třeba Británie či Japonsko jsou také v recesi. Globální prostředí je tedy dost špatné a u nás politici stále čekají růžové zítřky.

Zajímavé je, že když se dívám na ekonomiku Německa, Japonska a Británie, tak sleduji třetí, čtvrtou a pátou největší ekonomiku světa. Tedy naprosto klíčové ekonomiky planety. A všechny tři trpí stejnými neduhy. A světe, div se, jsou to ty samé problémy, co máme my.

Všude je to stejné

Stručně řečeno, všechny země trápí to, že mají drahé energie, a tedy vysokou inflaci. V každé z nich to je v detailu trochu jinak, ale základ je podobný.

To, že jsou energie drahé, ničí průmysl i domácnosti. Lidé mají najednou velké výdaje za energie a nezbývá jim tolik na útraty. Všude proto klesá domácí poptávka. Maloobchod trpí. Jinými slovy, vysoká inflace dusí ekonomiku. Někde více, někde méně. Ti, co byli závislí na ruských energiích, jsou na tom pochopitelně hůře.

Ekonomie zaspala dobu

Zajímavé také je, že všude padají ekonomiky více, než se čekalo. V Japonsku klesala koncem roku o 0,4 %. Ekonomové přitom čekali růst o 1,4 %. Což ukazuje, že nedokázali určit ani trend.

To je hrozně zajímavé. Mám pocit, že ekonomové se mýlí čím dál častěji, a to i ti s nejlepšími školami světa. Příčina je podle mě prostá. Ekonomie zaspala. Na školách se pracuje s dokonalou konkurencí, a hlavně s trhem.

Jenže trh se postupně vytrácí s tím, jak celá planeta tíhne stále více k socialismu. Ekonomům se špatně pracuje s faktem, že všude jsou dotace, že centrální banky nakupují na první pohled nesplatitelný dluh, který by nikdo racionální nekoupil, že stát zachraňuje odvětví, která nedávají ekonomický smysl, ani s tím, že stát, tedy úředník, který nikdy nepodnikal, řídí stále více firem, protože centrální banky brání poklesům ekonomiky nákupem akcií, a tím pádem přebírají kontrolu nad podniky, kde by ji mít nikdy neměly.

Ekonomika je plná paradoxů

Výsledkem je mnoho iracionalit v ekonomice, které nás vzdalují růstu. Příkladem mohou být akcie. Jejich ceny rostou jak divé a zcela ignorují makroekonomické fundamenty. Teorie najednou neplatí. Japonsko je sice v recesi, ale jeho akciový index Nikkei 225 vyskočil na hodnoty, kde byl naposledy v roce 1990. Je to normální? Není!

Podobné to je s nezaměstnaností. Británie je v recesi, ale její trh práce zůstává přehřátý. Podobně jako u nás i tady je nábor a vyškolení nového zaměstnance tak drahý, že se vyplatí zaměstnance rok držet, i když ho firma nepotřebuje.

Nízká nezaměstnanost tak neumožní ekonomice očistu. Recese jsou všude jen velmi mělké. My máme pokles např. o 0,4 % a přitom jen nízkou nezaměstnanost.

Ekonomické modely: Všude stejný výhled

Inflace v roce 2024 výrazně poklesne, lidé budou více utrácet, a protože není nezaměstnanost, tak ekonomiky radostně porostou. Stále však zanedbávají ono vnější prostředí, kterým jsme začali. Všichni čekají, že svět poroste.

Z čeho ale poroste Německo, když se i podle tamních ministrů stává nekonkurenceschopné kvůli drahým energiím a zelené politice? Energie sice zlevní, ale nikdy už nebudou tam, kde byly před válkou na Ukrajině. Jinými slovy, měli bychom počítat s tím, že oživení nebude nikde tak výrazné, jak tvrdí vlády.

Potřebujeme transformaci

Buď si musíme zajistit levné zdroje energií, nebo ekonomiky od základu změnit. Zůstane zde jen specifický průmysl s opravdu vysokou přidanou hodnotou, který drahou energii unese.

Musí se přitom měnit všechny země, které nemají levné energie. Nejen EU, ale i Japonsko. Pokud to politici nezvládnou, nahradí je opozice, a to zase ve všech zemích včetně těch, kde jedna strana vládne desítky let. Svět chce nová řešení a nové politiky.

AUTOR: Vladimír Pikora

ZDROJ