Brazílie na zasedání ministrů G20 v Riu vyzývá k revizi OSN

Brazílie ve středu zahájila konferenci ministrů zahraničí zemí skupiny G20 obviněním OSN a dalších nadnárodních organizací z neschopnosti zastavit rostoucí války a konflikty, které zabíjejí nevinné lidi.

Ministr zahraničí Mauro Vieira vyzval k „hluboké reformě“ globálního řízení, která je hlavní prioritou Brazílie, jež letos předsedá skupině největších světových ekonomik.

„G20 je mezinárodní fórum, jehož význam roste. V současné době jsou součástí diskusí skupiny nejrůznější otázky,“ uvedl Vieira v projevu na zasedání ministrů zahraničí skupiny G20. A dále pokračoval:

„Jak všichni víme, Organizace spojených národů byla vytvořena jako ústřední organizace pro řešení otázek míru a bezpečnosti. Mezitím byla skupina G20 vytvořena jako privilegované fórum pro diskuse o finančních a rozvojových otázkách, které má jak legitimitu, tak nástroje pro řešení těchto výzev.

Vzhledem k situaci, kterou zažíváme, je však tato skupina dnes pravděpodobně nejdůležitějším mezinárodním fórem, kde se zemím s protichůdnými názory daří zasedat společně a vést smysluplné rozhovory, stále nezatížené zakořeněnými a rigidními postoji, které brání pokroku na místech, jako je Rada bezpečnosti.

Podle našeho názoru může a měla by skupina G20 hrát klíčovou roli při podpoře snižování mezinárodního napětí a prosazování agendy udržitelného rozvoje.

Brazílie je hluboce znepokojena stavem mezinárodních záležitostí týkajících se míru a bezpečnosti. Podle některých údajů jsme dosáhli rekordního počtu probíhajících konfliktů na celém světě – více než 170 – a zároveň roste geopolitické napětí.

Multilaterální instituce však nejsou na řešení dnešních výzev vybaveny, jak ukazuje nepřijatelná paralýza Rady bezpečnosti v souvislosti s probíhajícími konflikty. Tento stav nečinnosti má přímý vliv na další ztráty na životech nevinných lidí.

Brazílie nemůže akceptovat svět, v němž se spory řeší použitím vojenské síly. Významná část světa se jasně rozhodla pro mír a nesouhlasí s tím, aby byla zapletena do konfliktů řízených cizími státy. Brazílie odmítá snahu o prosazení hegemonie, ať už staré nebo nové. Není v našem zájmu žít v roztříštěném světě.

Není rozumné ani humánní, aby svět každoročně výrazně překračoval vojenské výdaje ve výši 2 bilionů dolarů. Pro srovnání, programovatelná složka oficiální rozvojové pomoci zemí se stále pohybuje kolem hranice 60 miliard dolarů ročně – méně než 3 % vojenských výdajů. Výdaje na boj proti změně klimatu v rámci Pařížské dohody se snaží dosáhnout stále nedostatečných 100 miliard dolarů ročně, tedy méně než 5 % vojenských výdajů.

Pokud jsou nerovnost a změna klimatu skutečně existenčními hrozbami, nemohu se zbavit pocitu, že konkrétní opatření velmi chybí.

Ve všech těchto snahách je nesmírně důležité mít modernizovaný, účinný a efektivní systém multilateralismu, který se bude řídit normami a zásadami přísně dodržovanými všemi zeměmi a jehož jádrem bude Organizace spojených národů,“ zdůraznil Vieira.

Vzhledem k pokračujícím bojům mezi Ruskem a Ukrajinou a válce v Gaze však diplomaté nejsou optimističtí v tom, že by se návrhy na zlepšení globálního řízení v rámci G20 prosazovaly snadno.

Brazilský šerpa G20, diplomat Mauricio Lyrio, v úterý zmínil, že roste shoda na potřebě reorganizace OSN, kde Brazílie prosazuje rozšíření Rady bezpečnosti, což je návrh, který se neprosadil kvůli odporu zemí s právem veta.

Jako novinku navrhne Brazílie uspořádat druhé setkání ministrů zahraničí skupiny G20 v září během Valného shromáždění OSN v New Yorku, aby pokročilo v rozhovorech o globálním řízení, sdělil Lyrio, přičemž k účasti budou přizvány všechny členské státy OSN.

Hlas globálního Jihu

V globálním panoramatu utvářeném geopolitickými změnami představuje brazilské předsednictví G20 vzestup zemí globálního Jihu na světové scéně. Tento výraz se vztahuje na země jižní polokoule, z nichž mnohé jsou považovány za rozvojové nebo rozvíjející se – ale nejen to. Kromě geografických hranic tento pojem zdůrazňuje globální rozdíly a upozorňuje na problémy, které tyto národy sdílejí, jako jsou ekonomické, sociální a environmentální problémy.

Globální Jih usiluje o podporu komplexnějšího pochopení skutečností, kterým tyto regiony čelí, překračuje tradiční hranice a zaměřuje se na mezinárodní spolupráci při řešení společných problémů. Tím, že tato skupina zemí uznává svou společnou identitu a zpochybňuje zavedené vzorce, vyzývá ke společné reakci na složité problémy spojené s dluhem a rozvojem.

André de Mello e Souza, vedoucí Centra pro politiku inkluzivního rozvoje při brazilském Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum, se domnívá, že „poprvé od vzniku skupiny G20 se v předsednictví vystřídaly rozvojové země“. „V roce 2022 to byla Indonésie, v roce 2023 Indie, letos Brazílie a příští rok Jihoafrická republika, což nabízí příležitost artikulovat a pokusit se ovlivnit globální agendu způsobem, který upřednostňuje zájmy těchto zemí, v souladu s jejich vlastní vizí rozvoje.“

Podle Mello e Souzy je to důležitá příležitost, protože tyto země stále asertivněji navrhují různé způsoby řešení problémů a podpory rozvoje. Výzkumník se domnívá, že tato skupina má „svůj vlastní program, který se nemusí nutně shodovat s programem severních zemí s vysokými příjmy. Pokud jde o globální výzvy nebo potřebu poskytovat globální veřejné statky, existují rozdíly“.

Tyto země si mohou nárokovat větší hlas v multilaterálních institucích, „jak to učinily země BRICS, a to s větším úspěchem, zejména v mezinárodních finančních institucích, jako je MMF. Do této agendy můžeme zahrnout podmínky financování, mechanismy zdanění nebo prevence nezákonných finančních toků na mezinárodní úrovni, boj proti daňovým rájům a větší převod zdrojů za účelem rozvoje.“

Zpracoval: Časopis Argument

ZDROJ