„Blokáda Hormuzského průlivu by byla horší než Putin a covid dohromady,“ varoval německý obchodní expert

„Druhé dějství dlouhotrvající krize by bylo ještě drsnější než začátek války na Ukrajině nebo pandemické roky. Byla by to katastrofa,“ prohlásil Gerrit Heinemann. Ministr zahraničí Fuad Hussein podle informací z Teheránumezitím telefonoval se svým německým protějškem Johannem Wadephulem a měl během hovoru varovat před tím, že v případě konfliktu vystřelí cena ropy na 200 až 300 dolarů za barel. Varoval rovněž před „explodující inflací v Evropě a novou uprchlickou vlnou“.

Napětí v oblasti Perského zálivu opět roste. Írán podle deníku Bild otevřeně pohrozil zablokováním strategického Hormuzského průlivu, kudy denně proudí zhruba 20 procent světového obchodu s ropou a stejný podíl globálních dodávek zkapalněného plynu (LNG). Podle expertů by případná blokáda mohla způsobit ekonomickou katastrofu globálních rozměrů.

„Blokáda Hormuzu by byla horší než Putin a korona dohromady,“ varoval pro Bild německý expert na obchod Gerrit Heinemann z vysoké školy Niederrhein. „Druhé dějství dlouhotrvající krize by bylo ještě drsnější než začátek války na Ukrajině nebo pandemické roky. Byla by to katastrofa,“varuje.

Krizový scénář: ropa za 200 dolarů a návrat inflace

Hormuzský průliv, široký mezi 38 až 55 kilometry, spojuje Perský záliv s Arabským mořem a představuje hlavní námořní cestu pro vývoz ropy z oblastí jako Saúdská Arábie, Kuvajt či Katar. Každý den jím propluje přibližně 21 milionů barelů ropy. Případné zablokování by tak znamenalo dramatické výpadky v dodávkách energií, nárůst cen a narušení klíčových dodavatelských řetězců.

„Zasažen by byl nejen energetický sektor, ale i obchod se zbožím. Pro Německo jako exportní zemi by to byla dvojitá rána,“ vysvětlil Heinemann. Dopady by podle něj znamenaly návrat krizí, které svět teprve nedávno překonal: „Energetická krize, inflace, narušené dodávky – a nově i hrozba masové nezaměstnanosti.“

Podle íránských představitelů zazněla i další výhružná slova. Ministr zahraničí Fuad Hussein podle informací z Teheránu telefonoval se svým německým protějškem Johannem Wadephulem a měl během hovoru varovat před tím, že v případě konfliktu vystřelí cena ropy na 200 až 300 dolarů za barel. Varoval rovněž před „explodující inflací v Evropě a novou uprchlickou vlnou“.

Růst cen benzínu, hrozba plynové krize

Finanční trhy už na situaci reagují nervózně. Po izraelském útoku na Írán v minulých dnech cena ropy vyskočila o deset dolarů na více než 75 dolarů (USD) za barel. V případě blokády očekávají analytici ceny přesahující 120 USD, což by se promítlo i do cen pohonných hmot.

Cena benzínu typu Super E10 už v Německu podle ADAC vzrostla na průměrných 1,749 eura za litr, tedy o pět centů oproti předchozímu týdnu. Heinemann upozorňuje: „Pokud by cena ropy opravdu prudce narostla, znamenalo by to i zdražení benzínu na více než 2,30 eura za litr.“

Vedle ropy by však Evropa mohla pocítit i výpadky v dodávkách plynu. Pokud by Írán zablokoval vývoz LNG z Kataru, hrozil by podle expertů opětovný „plynový šok“ během zimy. Heinemann varuje: „Znamenalo by to zimu v chladu, nedostatek zboží a další růst cen.“

Ohrožení průmyslu i spotřebitelů

Narušené dodavatelské řetězce by podle geopolitických poradců společnosti Lazard mohly vést k inflaci „na krizové úrovni“, tedy přes deset procent. Připomínají, že automobilový průmysl si ještě dobře pamatuje výpadky během pandemie, kdy například chyběly kabelové svazky do vozidel.

„Velká část světové logistiky je na tomto koridoru závislá. Pokud by došlo k blokádě, bylo by to jako opětovné vypnutí globálního obchodu,“ varuje Heinemann. Podle něj by tak USA neměly jinou možnost, než vojensky zasáhnout. „Důsledky blokády by byly tak vážné, že by Spojené státy musely zasáhnout a průliv znovu otevřít.“

Írán podobnými prohlášeními vyhrožuje opakovaně – naposledy v roce 2019, kdy krátce zadržel britský tanker Stena Impero. Reálné uzavření průlivu ale dosud nikdy nenastalo, zřejmě právě kvůli obavám z americké vojenské odpovědi.

Zdroj: echo24.cz