Kissinger rozvinul svoji tezi z Davosu: Ukrajinci budou muset udělat ústupky. Jsou tři východiska z téhle války

„Účelem prohlášení v Davosu bylo poukázat na to, že je třeba vyřešit otázku válečných cílů dříve, než ji dynamika války učiní politicky nezvládnutelnou,” vysvětluje matador světové diplomacie v novém rozhovoru pro The Spectator.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger rozvinul svoji tezi z Davosu, kde k pohoršení řady posluchačů naznačil, že by se Ukrajina měla vzdát Krymu a separatistických republik na východě země. Nyní v rozhovoru pro Spectator uvedl, že jsou tři možná východiska, a upozornil, že Západ nemusí nutně s Vladimirem Putinem prohrát.

„Ideální by bylo, kdyby se dělicí čára vrátila ke statu quo ante (původnímu stavu před válkou, tedy k 24. únoru – pozn. red.). Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku.”

Tak zněla ona kontroverzní věta, kterou Kissinger pronesl na konci května na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Ukrajinští činitelé jeho myšlenku okamžitě odmítli a zopakovali, že požadují úplné stažení ruských vojsk, a také to, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území, tedy včetně Krymu a takzvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti.

„Účelem prohlášení v Davosu bylo poukázat na to, že je třeba vyřešit otázku válečných cílů dříve, než ji dynamika války učiní politicky nezvládnutelnou,” vysvětluje matador světové diplomacie v novém rozhovoru pro The Spectator.

Podle Kissingera tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval bez toho, aby si přečetl, co ve skutečnosti zaznělo. „V posledních vyjádřeních ale v podstatě přijímá to, co jsem v Davosu nastínil,” odkazuje na rozhovor Zelenského ze 7. června pro Financial Times.

Vidí tři scénáře:

1. Rusko získá dobytá území

„Pokud Rusko zůstane tam, kde je nyní, získá 20 procent Ukrajiny a většinu Donbasu, hlavní průmyslovou a zemědělskou oblast a pás země podél Černého moře. Pokud tam zůstane, bude to pro ně vítězství, navzdory všem neúspěchům, které na začátku utrpělo. A role NATO nebude tak rozhodující, jak se dříve předpokládalo,” říká Kissinger.

2. Válka Západu s Ruskem

„Druhým východiskem je pokus o vytlačení Ruska z území, které získalo před touto válkou, tedy včetně Krymu, a pak vyvstane otázka války se samotným Ruskem, pokud bude válka pokračovat,”popisuje druhý scénář.

3. Návrat před 24. únor a dlouhá jednání

Třetí východisko je zopakováním toho, co už Kissinger řekl v Davosu. Pokud ukrajinská armáda zvládne tu ruskou vytlačit zpátky do pozic před zahájením invaze, pak bude možné hovořit o tom, že „současná agrese byla viditelně poražena”.

„Ukrajina bude obnovena v podobě, v jaké byla na začátku války: bojová linie po roce 2014. Bude přezbrojena a úzce spojena s NATO, ne-li jeho součástí. Zbývající otázky by mohly být ponechány na vyjednávání. Jednalo by se o situaci, která bude na nějakou dobu zmrazena. Ale jak jsme viděli při sjednocování Evropy, během určité doby jich (dohod o ostatních územních otázkách) lze dosáhnout,” pokračuje Kissinger.

Z Kissingerových slov plyne, že je přesvědčen, že nějaké ústupky budou muset Ukrajinci udělat. Otázku Krymu považuje za poněkud odlišnou, protože „jeho vztah k regionu je jiný než čistě ukrajinský, protože byl po staletí ruský”.

Pokud Západ uspěje v pomoci Ukrajině vyhnat ruské agresory z území obsazeného po 24. únoru, bude se muset rozhodnout, jak dlouho chce, aby válka ještě pokračovala, soudí Kissinger. Tedy jestli bude trvat na tom, aby Rusové opustili i celou Doněckou a Luhanskou oblast, případně anektovaný Krym.

Návrat do stavu před invazí bude pro spojence výrazný úspěch

Na otázku, zda se všechny scénáře nevyhýbají potrestání Vladimira Putina za napadení Ukrajiny, odpovídá: „Právě naopak. Pokud válka skončí tak, jak jsem nastínil v Davosu, bude to myslím pro spojence výrazný úspěch.”

„NATO bude posíleno o Finsko a Švédsko, čímž budou ochráněny pobaltské země. Ukrajina bude mít největší konvenční pozemní síly v Evropě, ať už budou s NATO spojené, nebo přímo v nich,”říká Kissinger.

„Rusko uvidí, že strachu z úderu ruské armády, který visí nad Evropou od 2. světové války, lze zabránit konvenční akcí NATO. Poprvé v novodobé historii by Rusko muselo čelit tomu, že musí koexistovat s Evropou jako celkem, Amerika se svými jadernými silami by už nebyla hlavním prvkem obrany,” uzavírá bývalý ministr zahraničí USA.

Zdroj: novinky.cz