VIDEO: Pět zemí Evropy už zrušilo všechna covidová opatření. Jak se to projevilo v nemocnicích?

Pět států Evropy se přes dohady rozhodlo odhodit prakticky všechna opatření, zrušit povinnost nošení roušek a vyřadit z provozu systém covid pasů. 

V průběhu ledna a února se vzdalo prakticky všech koronavirových restrikcí hned pět evropských států – Velká Británie, Irsko, Norsko, Dánsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim částečně přidalo také Česko. Jak se tato podle některých osvícená, podle jiných naivní taktika projevila v počtech lidí, kteří končí s covidem v nemocnici?

Koronavirová varianta omikron překreslila v Evropě plány nejednomu politikovi. Ještě na podzim se kontinent třásl před další vlnou delty, jenže nová varianta předchozí vir vytlačila a ačkoli je infekčnější, v nemocnicích s ní končí mnohem méně lidí.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Experti se mezitím rozdělili na dva tábory. Jeden tvrdí, že virus vždy mutuje od těžších forem k lehčím, a tudíž po omikronu nic horšího nepřijde, druhý naopak varuje, že na jásání je ještě čas.

Pět států Evropy se přes dohady rozhodlo odhodit prakticky všechna opatření, zrušit povinnost nošení roušek a vyřadit z provozu systém covid pasů. Ačkoli na soudy, jaká mají tato rozhodnutí dopad, je možná ještě brzy, prozatím se ukazuje, že počty hospitalizací v těchto zemích nijak závratně nerostou.

Velká Británie

Spojené království se v minulém roce stalo líhní experimentálních koronavirových strategií, jimiž se posléze inspirovala celá Evropa. Londýn razí dlouhodobě jiný přístup ke koronaviru než ostatní evropské státy a už na podzim jako první naznačil, že je potřeba začít vnímat covid jako normální respirační onemocnění.

Na druhou stranu je potřeba hodnotit britská rozhodnutí v kontextu tamní politiky. Pod premiérem Borisem Johnsonem se třese židle kvůli skandálním večírkům během lockdownu a škrty na seznamu restrikcí tak mohou znamenat jen pouhé nahánění politických bodů.

Ve středu 19. ledna ohlásil, že v Británii končí všechna opatření 27. ledna. Od toho dne už lidé nemusejí nosit ani roušky. A jak vyplývá z grafu, počet hospitalizací i přes rozvolnění průběžně klesá zhruba od půlky ledna.

Irsko

V sousedním státu oslavili rozvolnění už 22. ledna, v platnosti zůstává na některých místech pouze nošení roušek. „Dnešní den je dobrý den,“ prohlásil irský premiér Micheál Martin, když oznamoval uvolnění restrikcí. Dodal navíc, že vláda nechce omezovat osobní svobody déle, než je nezbytné.

Podobně jako v Británii se v Irsku zbavili nutnosti prokazovat se při vstupu do restauračních zařízení covid pasem. Počet covidových hospitalizací mezitím od ledna průběžně klesá, v nemocnicích zůstává „jen“ pár stovek nakažených.

Dánsko

Také skandinávské státy se po vzoru ostrovního království odhodlaly rozvolňovat. Průkopníkem v tomto ohledu bylo Dánsko, jehož vláda oznámila, že s příchodem omikronu už covid nepředstavuje onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost.

Kabinet navíc k rozhodnutí sáhl v době, kdy se země potýkala s rekordním přírůstkem nakažených. V nemocnicích jich ale končil jen zlomek. Konec restrikcí nakonec přišel 1. února. Od té doby počet hospitalizací v zemi velmi mírně stoupá, v současnosti je v tamních nemocnicích s covidem asi 1 300 lidí.

Norsko

Prvního února se rozvolnil život také v Norsku. Tamní vláda tak například zrušila covid pasy a povolila restauracím servírovat alkohol i po 11. hodině večerní. V Norsku ale nevyloučili, že se opatření mohou v budoucnu vrátit.

„Nevíme, zda je to začátek konce pandemie,“ komentoval konec restrikcí norský premiér Jonas Gahr Store. Z výše zmíněných států si Norsko vedlo během pandemického ledna a února vůbec nejlépe. Na každý milion obyvatel nyní připadá zhruba 42 lidí v nemocnicích.

Švédsko

Stockholm zavelel k rozvolnění 9. února. Švédsko v minulosti proslulo svým atypickým přístupem, kdy i během prvních vln koronaviru neuzavíralo ekonomiku a nezavádělo tvrdé restrikce. Ačkoli později vláda sáhla k některým opatřením, celkově byl přístup švédské vlády spíše mírnější.

V zemi středou skončilo i masové testování. Od počátku února mírně přibývá hospitalizací, spíše než o projev rozvolnění ale jde o přirozený dozvuk omikronové vlny.

Česko

Vedle zemí, které už rozvolnily úplně, jsou některé státy v procesu tlumení restrikcí tak někde na půl cesty. Mezi takové patří například Nizozemsko či Česko, kde ještě platí některá minoritní omezení. V případě tuzemska už jde jen o nošení roušek či omezení hromadných akcí.

Relativní počty hospitalizovaných jsou v Česku v porovnání s výše uvedenými státy od začátku února bezkonkurenčně nejhorší. Na druhou stranu se křivka dle očekávání expertů pozvolna začíná lámat. Vrchol hospitalizací prozatím přišel 7. února, kdy bylo v nemocnicích s covidem přes 3 700 lidí. V porovnání s předchozími vlnami koronaviru ale stále jde o marginální čísla.

Reportáž televízice CNN Prima NEWS TU.

Zdroj: cnn.iprima.cz