Vyšetřování nákupu covidových vakcín v EU po dvou letech stále pokračuje, říká vrchní evropská zástupkyně

Vyšetřování bylo rozběhnuto pravděpodobně kvůli silné společenské diskusi o možném střetu zájmů v osobě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího manžela Heiko von der Leyena, který se v prosinci 2020 stal lékařským ředitelem americké biofarmaceutické společnosti Orgenesis.

V říjnu 2022 oznámila kancelář vrchní evropské zástupkyně (EPPO), že „v Evropské unii probíhá vyšetřování týkající se nákupu vakcín proti covidu-19“. Úřad tehdy uvedl, že se zcela výjimečně uchýlil k veřejnému „potvrzení“ započetí vyšetřování kvůli „mimořádně vysokému zájmu veřejnosti“.

Vyšetřování bylo rozběhnuto pravděpodobně kvůli silné společenské diskusi o možném střetu zájmů v osobě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího manžela Heiko von der Leyena, který se v prosinci 2020 stal lékařským ředitelem americké biofarmaceutické společnosti Orgenesis.

Nyní po dvou letech vyšetřování sdělila deníku Epoch Times kancelář vrchní evropské zástupkyně, že „vyšetřování nákupu vakcín covid-19 stále probíhá a podle evropské a národní legislativy je stále tajné, z tohoto důvodu nemůžeme v této fázi nic sdělit“.

Úřednice tiskové kanceláře úřadu dále uvedla, že „pokud a až budeme mít co říci, učiníme tak aktivně“.

Úřad spustil vyšetřování 14. října 2022, kdy uvedl, že „obdržel mimořádně vysoký počet hlášení a stížností“ a potvrdil, že „vyšetřuje nákup vakcín covid-19 v Evropské unii“.

Vyšetřování v Belgii

Informační ticho přerušil EPPO až poté, co v roce 2023 podalo několik soukromých subjektů podobné stížnosti vyšetřujícímu soudci v Liège (Belgie). V květnu 2023 předalo regionální státní zastupitelství v Liège kopie stížností podaných vyšetřujícímu soudci úřadu EPPO.

Podle belgického trestního řádu má vyšetřující soudce pravomoc vyšetřovat nahlášená oznámení o  trestných činech, pokud byly spáchány na území, které spadá do jeho pravomoci, nebo pokud se podezřelý zdržuje na tomto území.

Evropská prokuratura v té době upozorňovala Evropskou komisi na „zjevný nesoulad belgického trestního řízení s nařízením o Evropské prokuratuře“, napsal EPPO v květnu 2024. Podle práva EU přísluší EPPO vyšetřovat, stíhat a soudit pachatele trestných činů „poškozujících rozpočet EU“, takže došlo k „souběžným vyšetřováním“.

EPPO nakonec případ převzal od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, smazání SMS zpráv, korupci a střetu zájmů“.

Vyjádření Tribunálu Soudního dvora EU

Další událostí bylo vyjádření Tribunálu Soudního dvora EU, který v červenci 2024 vydal soudní výrok, v němž prohlásil, že Evropská komise (pod vedením Ursuly von der Leyenové) „neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie“.

Mezi nesrovnalostmi, na které unijní soud poukázal, bylo „částečné“ odmítnutí zveřejnit prohlášení o neexistenci střetu zájmů unijních zastupitelů odpovědných za vyjednávání těchto nákupů s farmaceutickými společnostmi.

Skupina europoslanců podnikla právní kroky poté, co jim komise odmítla poskytnout úplný přístup ke smlouvám na vakcíny proti covidu-19, které si výkonný orgán EU zajistil s výrobci.

Unijní soud verdikt oznámil den před hlasováním v Evropském parlamentu, na kterém se šéfka Komise Ursula von der Leyenová ucházela o své znovuzvolení. Do čela Evropské komise byla opět zvolena členy Evropského parlamentu.

SMS zprávy se šéfem Pfizeru

Otázky kolem toho, jak byla smlouva se společností Pfizer vyjednána, pronásledují šéfku Evropské komise od chvíle, kdy list The New York Times (NYT) uvedl, že si vyměňovala zprávy se šéfem této farmaceutické firmy v době přípravy obřího kontraktu z května 2021. Vakcín si EU od Pfizeru objednala stovky milionů a dvojice si podle NYT volala a vyměňovala zprávy asi měsíc, přičemž tato „osobní diplomacie sehrála v dohodě velkou roli“.

Evropská komise v reakci uvedla, že soud žalobě vyhověl pouze částečně ve dvou bodech. „Rozhodl, že komise měla poskytnout více vysvětlení, aby odůvodnila odmítnutí přístupu k některým ustanovením smluv. Rovněž rozhodl, že komise měla poskytnout osobní údaje týkající se členů vyjednávacích týmů složených ze zástupců členských států a úředníků komise,“ napsala Komise v prohlášení.

„Obecně platí, že komise v souladu se zásadami otevřenosti a transparentnosti poskytuje co nejširší přístup veřejnosti k dokumentům. V těchto případech musela komise nalézt obtížnou rovnováhu mezi právem veřejnosti, včetně poslanců Evropského parlamentu, na informace a právními požadavky vyplývajícími ze samotných covidových smluv, které by mohly vést k nárokům na náhradu škody za peníze daňových poplatníků,“ uvedla Komise.

„Soudní dvůr totiž v minulosti v mnoha případech uznal potřebu chránit obchodní zájmy smluvního partnera,“ dodala.

Zdroj: epochtimes.cz