VIDEO: Klinický psychológ PhDr. Jaroslav Simon o veľkých škodách napáchaných počas Doby covidovej, obetovaní detí, dospelých, ktorí sa ako deti niekedy správajú, keď slepo počúvajú autority a o traumách spôsobených lockdownami a ich liečení

„Každý nese zodpovědnost za to, jak se s nespravedlností vyrovná, co s ní udělá. Je důležité nezůstat v pocitu oběti, nelitovat se příliš dlouho,“ uviedol PhDr. Jaroslav Simon v rozhovore pre Nadační fond Svědomí národa.

Doba covidová a zejména proticovidová opatření zanechala velké škody na psychice u dětí i dospělých. O desítky procent narostly počty případů úzkostí, depresí, sebevražedných myšlenek, sebepoškozování, závislostí, fóbií.

„Napáchaly se takové škody, že jsou to velmi silná a velmi bolavá traumata,“ říká Jaroslav Simon, psycholog s více než třicetiletou praxí, s tím, že škody páchal stát a média a že šlo v podstatě o státem posvěcenou šikanu. Mnoho opatření se dělalo s vědomím, že k ničemu nejsou.

Například opatření, která se dotýkala dětí. „Vědomě se obětovaly děti. Pan Prymula se v televizi potutelně usmíval, že chce donutit rodiče k očkování,“ připomíná Simon.

I dospělí se podle Simona někdy chovají jako děti. Jsou zvyklí poslouchat autority. Učitele, lékaře. Je ale potřeba, aby převzali zodpovědnost za svůj život. To se týká i lidí, kteří kvůli neuposlechnutí nařízení zažili nějaké příkoří či nespravedlnost, jako se to stalo mnohým hrdinům chystaného dokumentu Netečkované příběhy.

„Každý nese zodpovědnost za to, jak se s nespravedlností vyrovná, co s ní udělá. Je důležité nezůstat v pocitu oběti, nelitovat se příliš dlouho,“ vysvětluje Jaroslav Simon.

Viac vo videu:

Kdo je PhDr. Jaroslav Simon

Klinický psycholog. Vystudoval výchovu a vzdělávání dospělých v Bratislavě a psychologii v Brně. V roce 1998 získal atestaci z klinické psychologie a funkční specializaci v systematické psychoterapii. V roce 2007 složil rigorózní zkoušku v oboru psychologie. Pracoval jako výchovný pracovník v armádě, majitel obchodu a restaurace, poradce na úřadu práce, psycholog na psychiatrickém oddělení v nemocnici (1995 -1998) a od roku 1998 pracuje jako klinický psycholog ve své soukromé praxi.

Absolvoval řadu náročných specializovaných psychoterapeutických výcviků i semináře a workshopy v oblastech, jako jsou práce s tělem, práce se sny, práce s hlasem, práce s traumaty, práce s konflikty, systemické konstelace a další. Má dlouhodobou zkušenost s buddhistickou meditací sattipathana vipassana, strávil více než 100 dní na intenzivních meditačních zásedech. V oblasti psychoterapie má nejraději psychologii Carla Gustava Junga, procesovou psychologii Arnolda Mindella a rodinné konstelace Berta Hellingera. Sám je autorem knihy Rodinné konstelace, tok lásky.

Zdroj: Nadační fond Svědomí národa / InfoVojna