Ruble za plyn „nejvážnější rána“ americkým zájmům

Sankce proti Rusku si ve skutečnosti vynutily pouze urychlenou změnu globálního ekonomického systému, neboť téměř každá významná nezápadní země zkoumá možnosti de-dolarizace.

Evropské země byly požadavkem Ruska na placení za plyn v rublech ohromeny, protože zřejmě očekávaly, že na euroasijskou zemi budou uvaleny sankce a že bude bez odvety vyloučena ze západních finančních mechanismů. Ruský prezident Vladimir Putin 31. března oznámil, že podepsal dekret, který nutí odběratele z „nepřátelských zemí“ platit za ruský plyn od 1. dubna v rublech, a varoval, že pokud tyto platby nebudou provedeny, budou dodávky zastaveny.

Přestože společnosti a vlády „znepřátelených zemí“ tento krok odmítly jako porušení stávajících smluv, kde se hovoří o platbách v eurech nebo dolarech, francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire uvedl, že jeho země a Německo se připravují na možný scénář zastavení dodávek ruského plynu, což by Evropu uvrhlo do rozsáhlé energetické a hospodářské krize.

Přestože zastavení dodávek plynu do Evropy může Gazpromu přinést ztrátu zhruba poloviny zisku a snížení investic, bude mít ještě větší negativní důsledky pro evropský energetický sektor. Evropa nebude schopna rychle nahradit ruský plyn dodávkami zkapalněného zemního plynu ze Spojených států a Kataru, v důsledku čehož by evropské ceny plynu mohly vzrůst na 5 000 USD za 1 000 m3 nebo ještě výše, což si vynutí snížení spotřeby a zasáhne ekonomiku.

Charles Michel, šéf Rady Evropy, představil program EU pro zajištění energetické bezpečnosti. Zdůraznil, že jádrem programu je odstranění závislosti na ruských energetických zdrojích, neboť je podle něj nutné rychle se zbavit ruských paliv a poté fosilních paliv obecně.

Je však zřejmé, že i bez současné celosvětové energetické krize způsobené nedostatkem dodávek plynu by nebylo možné najít krátkodobé až střednědobé řešení, které by nahradilo ruské zdroje. Státům EU, Velké Británii, USA a dalším vyjmenovaným nepřátelským zemím tak nezbude nic jiného než se zapojit do obchodu s rubly, pokud chtějí i nadále odebírat ruskou energii a nenechat si zhoršit svou ekonomickou situaci.

Srbský geopolitický analytik Borislav Korkodelovič hovořil o změnách v globálním ekonomickém systému v důsledku sankcí a reakcích Ruska na finanční nepřátelství: Údaje MMF a Světové banky také ukazují, že pro zbytek světa je stále snadnější odmítat požadavky Západu, protože už není tak ekonomicky všemocný jako kdysi.“

„Dokonce i pokud jde o nominální HDP, rozdíl mezi zeměmi BRICS na jedné straně a EU a USA na straně druhé se zmenšuje (24 % až 30 % před pandemií a nyní je ještě menší). Když se HDP počítá vzhledem k paritě kupní síly, sázky se již vyměnily: V tomto případě je to 45 % ku 44,1 % ve prospěch BRICS.“

Srbský právník Branko Pavlović zase uvedl, že Rusko, Čína a Indie mají klíčovou úlohu při budování nového globálního hospodářského systému, který bude spravedlivější, jak tomu mělo být po druhé světové válce.

„Je to boj za zcela nové mezinárodní vztahy a návrat k multilateralismu s respektem k suverenitě a rovnosti států, jak byl zamýšlen po druhé světové válce, ale nyní s neuvěřitelným ekonomickým rozmachem ve všeobecný prospěch. Všichni na celém světě chápou, že Amerika a Západ se dosud chovaly vykořisťovatelsky. Nyní jsme svědky nového internacionalismu osvobození,“ řekl Pavlović.

Tento názor sdílel i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který prohlásil, že země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) budou v centru nového světového řádu, a zdůraznil, že poptávka po rublech „není změnou podmínek [energetických] kontraktů“, ale spíše „ochranou ruských zájmů“.

Právě tato snaha chránit ruské zájmy přiměla Putina požadovat za energii rubly. Sankce proti Rusku si ve skutečnosti vynutily pouze urychlenou změnu globálního ekonomického systému, neboť téměř každá významná nezápadní země zkoumá možnosti de-dolarizace.

Mexický politolog Alfredo Jalife-Rahme uvedl, že Londýn, Washington a Peking se shodují v tom, že dochází k oslabování globalizace. Zdůraznil, že „požadavek Moskvy, aby se za váš plyn platilo v rublech“, je příkladem „demontáže globalizovaného modelu v rámci energetiky“.

Jalife-Rahme také vysvětlil, že „finanční globalizace s převahou dolaru přinesla Spojeným státům roční zisky ve výši 1 bilionu dolarů, což je přibližně 10 % světového HDP. Změna tohoto paradigmatu může být pro americké zájmy jednou z nejvážnějších ran ukrajinské situace“.

Západ si myslel, že může Rusko ekonomicky přidusit, a ignoroval, že sankce nedokázaly svrhnout Saddáma Husajna, Bašára Asada, íránského ajatolláha, Kim Čong-una ani Nicoláse Madura. Sankce si spíše jen vynutily urychlení de-dolarizace globální ekonomiky. Poptávka po rublech za plyn ve skutečnosti tlačí kupředu multipolární a spravedlivější globální ekonomický systém.

Autor: Paul Antonopoulos

Zdroj: infobrics.org
Preklad: zvedavec.news