Rajčata, okurky, jahody: Podle německých Zelených by měl být vydán zákaz pěstování plodin, které vyžadují vydatnou zálivku

Šílené nápady zelených pomatenců, které ovšem nemají nic společného s ochranou přírody, vždy najdou v diktátorském Bruselu kladnou odezvu.

Není to tak dávno, co němečtí Zelení přišli s nápadem na silné omezení konzumace masa na 10g denně a nyní pro změnu navrhují omezit pěstování zeleniny a tím zapříčinit v situaci, kdy bude nutné tyto plodiny přivážet odjinud.

Zde je také namístě připomenout, že právě Německo má největší vliv na budoucí politiku EU, takže je nanejvýš důležité sledovat i tamní politiku, která se vždy dřív či později přenese i do Bruselu a potažmo dalších evropských zemí.

Stejně tak můžeme sledovat politiku v tzv. „testovacích zemích“ jako je Švédsko a Holandsko, kde se často některé nepopulární kroky otestují dřív, než se zavedou po celé EU.

Naposledy to tak bylo například vyvlastňování zemědělců, které začalo v Holandsku a nyní je to již i oficiální politika EU.

Šílené nápady zelených pomatenců, které ovšem nemají nic společného s ochranou přírody, vždy najdou v diktátorském Bruselu kladnou odezvu.

Dolnosaský ministr životního prostředí už kvůli údajným klimatickým změnám nechce povolit pěstování ovoce a zeleniny, které vyžadují hodně vody. To by však zvýšilo dovoz, který klima zatěžuje ještě víc, což ho již příliš netrápí.

Dolnosaský ministr životního prostředí Christian Meyer (Zelení, viz titulek) uvedl do hry zákazzemědělství náročného na vodu. To by například zabránilo pěstování jahod nebo rajčat. Důvodem je údajný nedostatek vody v důsledku změny klimatu.

Mnoho obcí již má zákaz zavlažování zahrad a trávníků během dne. Pokud se vytvoří příliš málo podzemní vody, povolení k zavlažování polí a odběru vody by mohlo být zrušeno „obecně“, vysvětlil mluvčí ministerstva:

„Možné omezení odběru vody by také mohlo znamenat, že některé plodiny již nebudou moci být v postižených regionech vůbec pěstovány,“ cituje ho deník Bild.

Tímto způsobem by tato politika zhoršila podmínky pro zemědělské podniky do takové míry, že by bylo vyloučeno pěstování jahod, rajčat a dalších plodin náročných na vodu, jako jsou okurky a cukety. Bez vody tyto rostliny sotva prospívají a produkují málo nebo jen velmi malé plody.

Holger Hennies, předseda Dolnosaského zemědělského spolku, který se nazývá Landvolk, byl zděšen:

„To neřeší žádný problém, ale pouze zvyšuje již tak velmi vysoký dovoz zeleniny a ovoce, které se často pěstují v zahraničí s mnohem větším dopadem na životní prostředí.“

Poukázal na to, že nejvíce podzemní vody se tvoří pod poli a pastvinami v Německu. Teprve poté následovaly listnaté lesy.

Jak dlouho potrvá, než se tohoto šíleného nápadu ujme Brusel??

Zdroj: necenzurovanapravda.cz