Počet podezření na úmrtí po očkování se v České republike za půl roku zdvojnásobil

V celkovém počtu úmrtí v důsledku podezření na nežádoucí účinky očkování jsou i případy nakažených covidem po první nebo druhé dávce.

Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) zaznamenal k prvnímu listopadovému týdnu 122 možných úmrtí, která nastala po aplikaci vakcíny proti koronaviru. V celkovém počtu úmrtí v důsledku podezření na nežádoucí účinky očkování jsou i případy nakažených covidem po první nebo druhé dávce. Před půl rokem, tedy v květnu, dosahoval počet těchto úmrtí zhruba 60.

Nakažení koronavirem bývá často hlášeno, jako nežádoucí účinek očkování, upozorňuje úřad. Maximální možná ochrana před nakažením nastává až s určitým odstupem po první dávce nebo krátce po dávce druhé.

V nahlášených případech o úmrtí se zatím jedná pouze o podezření na vztah k očkování. Všechny ohlášené případy bude důkladně vyhodnocovat farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Nejzávažnější možné vedlejší účinky jsou velmi pečlivě sledovány a hodnoceny, jak v Česku, tak i na celosvětové úrovni.

SÚKL k prvnímu listopadu uveřejnil celkový počet 8 684 hlášení nejrůznějších vedlejších účinků vakcíny proti koronaviru. Upozorňuje ale, že se nejedná o prokázané nežádoucí účinky, jde však pouze o výpis přehledu hlášení nežádoucích reakcí na vakcinaci.

Nejčastěji, ve skoro šesti tisících případech, jde například o  horečku, třesavku, zimnici, únavu, slabost, malátnost nebo otok obličeje. Méně častěji se přidává bolest hlavy, kloubů kostí, a také mravenčení či pálivý pocit. Už vzácnější jsou pak zvracení či průjmy, nebo také dušnost, kašel, vyrážky či svědivost.

Člověk, který se jde očkovat, poskytuje k tomu informovaný souhlas. Mimo jiné potvrzuje, že byl seznámen s možnými vedlejšími účinky. Uvádí, že těmto informacím rozumí a nemá žádné otázky ani nejasnosti. Také bere na vědomí, že předpokládaného výsledku uvedeného zdravotního výkonu nemusí být dosaženo.

Zdroj: idnes.cz