Plán Európskej únie pomôcť Ukrajinou dodávkami zbraní v hodnote 20 miliárd eur sa rúca. Po odpore Slovenska a Maďarska už začína váhať aj Nemecko

Zelenského režim v Kyjeve bije na poplach, že oneskorenie ďalšej finančnej injekcie z Bruselu zaplátať dieru v ukrajinskom rozpočte sumou 50 miliárd eur „ohrozuje makrofinančnú stabilitu“ Ukrajiny.

Plán Evropské unie na vojenský balíček v hodnotě 20 miliard eur (více než 492 miliard Kč), určený na pomoc Ukrajině, naráží na větší odpor než se zdálo. Ten byl již dříve deklarován z Budapešti nebo Bratislavy, ale teď vznáší výhrady i Berlín. Vojenská pomoc v hodnotě 20 miliard eur měla být ve formě čtyřletého plánu, to by znamenalo zhruba pětimiliardovou pomoc každý rok.

O zprávě informovala agentura Reuters s odvoláním na unijní diplomaty. Evropská komise tlačí na finanční injekci Kyjevu zvláště nyní, když z Washingtonu přicházejí zprávy o snížení objemu peněz zasílaných válčící Ukrajině. Problému si dnes všímá také agentura Unian nebo maďarský web Magyar Hírlap. Kyjev v pátek současně avizoval, že zpoždění další injekce z Bruselu na podporu ukrajinského rozpočtu ve výši 50 miliard eur (více než bilion Kč) „ohrožuje makrofinanční stabilitu“ Ukrajiny.

S plánem na čtyřletý balíček vojenské pomoci přišel šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell již letos v červenci. Ministři obrany EU se připravují na projednávání navrženého plánu v úterý 14. listopadu, které se uskuteční v Bruselu. Současně však mnoho zemí jako například Německo vyjádřilo svůj nesouhlas a pochyby s pomocí v tak vysoké hodnotě.

Balíček se nelíbí ani Maďarsku, Viktor Orbán ho zablokoval minulý týden. „Návrh nebyl řádně vypracován a nebyl vhodný jako podklad pro seriózní jednání, proto jsme jej odmítli,“ uvedl premiér. K nesouhlasu s balíčkem se připojilo také Slovensko. „Změnilo financování Ukrajiny výsledek této války? Pak investujme dalších 50 miliard a je jedno, co se stane,“ komentoval návrh pomoci slovenský premiér Fico.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell tento týden burcoval za přijetí balíčku. Objem americké pomoci Ukrajině se pravděpodobně sníží, země EU by proto měly Kyjev podporovat i v budoucnu, řekl Borrell během svého projevu ve španělské Malaze. Poznamenal, že sjednocená Evropa čelí mnoha problémům a výzvám, mezi nimiž je na prvním místě podpora Ukrajiny. Podle Borrella není vyhlídka na ukrajinské vítězství nad Ruskem „okamžitá“. „A my, Evropané, kteří k tomu máme potřebné prostředky, bychom měli být připraveni nadále pomáhat Ukrajině, vzhledem k tomu, že podpora USA s největší pravděpodobností klesne,“ řekl diplomat.

Mezi některými zememi EU panuje také nejistota ohledně dlouhodobého financování Kyjeva. Dlouhodobé závazky státy vnímají jako rizikové kvůli snižujícím se státním rozpočtům. Další z problémů jsou balíčky pomoci poskytované jednotlivými státy EU, takže je obtížné dohodnout se na výši, zatímco probíhají jednání mezi státy a Kyjevem.

Vývoj situace komentoval v pátek i vysoký diplomat EU, přál si však zůstat v anonymitě:„Zatím neprohlašuji plán za zamítnutý, ale samozřejmě je vždy co zlepšovat. Německo vyvolalo spoustu otázek… a je to správně. Mluvíme tu o velkých penězích.“ Další z diplomatů EU se také přiklání k možnosti, že Borrellův původní návrh nebude přijat. Pravděpodobnost na jeho schválení klesá.

Podle diplomatických služeb patří EU a její členové mezi největší dárce vojenské pomoci Ukrajině od zahájení invaze Ruska v únoru 2022, kdy poskytlo zbraně a vybavení v hodnotě asi 25 miliard eur (615 miliard Kč). Ve formě vojenské, hospodářské a humanitární pomoci Ukrajině je částka dohromady ještě vyšší a činní 83 miliard eur (více než 2 biliony Kč). Borrellův návrh byl pokusem poskytnout podporu na dlouhodobější bázi vytvořením peněžní banky v rámci Evropského mírového fondu.

Současně v pátek, tedy ve stejný den jako zpráva agentury Reuters, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová pro Financial Times ohledně evropské finanční injekce do ukrajinského rozpočtu ve výši 50 miliard eur, že „potřebujeme peníze do ledna, abychom pokračovali v chodu.“ Dle jejích slov zpoždění financování EU vlivem hádek evropských zemí, ohrožuje ukrajinskou „makrofinanční stabilitu.“

Stejné varování vyjádřila i na síti X. Brusel navrhoval navýšení finanční injekce na 50 miliard eur (více než bilion Kč). Vicepremiérka doufá, že návrh projde a lidé nebudou muset být příliš dlouho v nejistotě kvůli neukončeným dohadům.

V současnosti je nejpravděpodobnější variantou návrh, že se EU pokusí dostát svým závazkům každý rok bez podepsání závazku ke čtyřletému plánu, píše Reuters s odvoláním na diplomaty.

Zdroj: echo24.cz / InfoVojna