Holandský Utrecht jako 10minutové město se mění ve vězení pod širým nebem

Po celém světě vznikají 15minutová (někde 10minutová nebo 20minutová) města. V případě 15minutového města se udává, že jde o oblast, kterou z jedné strany na druhou projdete pěšky za 15 minut.

Zda je tím myšlen svižný krok nebo pomalá chůze je nejasné, ale zřejmě jde jen o hrubý odhad. Důležité je, aby v okrajových bodech – vstupy a výstupy ze zón – byla možná plná kontrola toho, kdo do  zóny vchází nebo ji opouští a jakým způsobem (autem, na kole, pěšky, hromadnou dopravou..).

V případě Holandska, které je v rámci Evropy ve vytváření těchto „koncentráků“ asi nejdál, se nejčastěji vytváří 10minutová města. Jde o oblasti, které lze přejet z jednoho konce na druhý za 10 minut na kole.

Lze předpokládat, že Holandsko je tak daleko v zavádění 10minutových měst zejména proto, že se podle plánů má celá země zahrnout do jednoho velkého megaměsta, které bude zasahovat až do Belgie či západních částí Německa.

Toto megaměsto, které by mělo mít 30 milionů obyvatel, se pracovně nazývá Tristate city a dokonce jsou již pro dané účely připravována potřebná datová centra.

Asi nejdál je v tomto ohledu Utrecht, který začal vytvářet 10minutová města bez ohledu na to, že proti nim většina obyvatel protestovala.

O situaci v Utrechtu jste si mohli přečíst zde, zde nebo zde. Od té doby se hodně změnilo. Jak daleko se nyní výstavba 10minutového města dostala?

Utrecht se rychle mění v desetiminutové město, píše De Andere Krant, který se vydal na prohlídku po odvrácených stranách města. Touto takzvanou „10minutovou procházkou“ chtějí odpůrci ukázat, jak se město mění ve vězení pod širým nebem.

V červnu loňského roku šli znepokojení obyvatelé na radnici, aby vyjádřili své obavy, ale říkají, že byli prakticky ignorováni.

Kamery a senzory se objevují po celém městě. Například v „Smart City“ Utrecht je 19 skenerů poznávacích značek, kamery s QR kódem a policejní kamery otočné o 360 stupňů.

Registrují vozidla a propojují data s policejními databázemi. Kromě toho hrají roli v zónách s nulovými emisemi. „Znečišťující“ vozidla jsou automaticky rozpoznána a registrována.

Hříšníci, kteří do zóny přijedou autem na benzín či naftu, mohou očekávat vysokou pokutu.

Nádražní náměstí je vybaveno kamerovým dohledem, 5G stožáry a dokonce i chytrou policejní stanicí bez policistů, kde mohou občané podat digitální hlášení.

Nápad pochází z Dubaje, kde jsou takové stanice bez obsluhy běžné. Utrecht získal elegantní policejní stanici po návštěvě starostky Sharon Dijksma ve Spojených arabských emirátech, uvádí De Andere Krant.

V centru města došlo také k vytvoření tzv. „cutu“: ulice, která je uzavřena pro jakoukoli průjezdnou automobilovou dopravu. Průjezd je povolen pouze obyvatelům s povolením, záchranným službám nebo elektrickým sdíleným vozům.

U zbytku je zaznamenána SPZ pomocí kamer – a pak opět následuje pokuta. To platí pro jakákoli auta, kterými vjede do dané ulice ten, kdo v ní nebydlí, bez ohledu na to, zda má auto na fosilní paliva nebo elektromobil.

Yvonne Hesselová z Utrecht Solidair je jednou z mála radních, která bere obavy občanů vážně. Zpočátku si myslela, že plány na Smart City nebudou tak špatné, ale když se na to podívala blíže, se zděšením se probudila.

Radní viděla, jak byly klasické kandelábry nahrazeny hliníkovými s jasným osvětlením, které mohou obsahovat senzory a další elektroniku. Byla šokována, když zjistila, že mnoho obcí instaluje tento druh chytrých sloupů veřejného osvětlení.

Městská exekutiva to prostě zavádí a předstírá, že jsou do toho  zapojeni obyvatelé.

Hesselová však říká: „To je předstíraná účast.“

Na závěr připomínám, že také u nás se plánují 15minutová města, ale především „Smart City.“ Tyto programy jsou zpravidla propojené, takže tam, kde se zavádí „chytré město,“ vznikne dřív či později i ona 15minutová (10minutová) zóna.

A na druhou stranu 15minutové město by neplnilo svoji „šmírovací“ funkci, pokud by se zároveň nestalo městem „chytrým.“

/ necenzurovanapravda.cz /