Generála Petra Pavla vybral Washington

Jindřich Kulhavý sice Andreje Babiše nijak neobdivuje, ale uvědomuje si, že v tom klíčovém českém zájmu – válka nebo, mír – nebude pouhou loutkou generálů Pentagonu a NATO jako jejich uměle vyrobený „plastový“ Petr Pavel.

Český národ je opět rozdělený. Jestliže uměle vyvolaná pandemie dohnala většinu Čechů pod jehlu, a poté i k nenávisti vůči těm, kteří tlak ustáli a dokázali se vzepřít, pak parlamentní volby byly předzvěstí dalších vyhrocených nálad při nynější výměně na Pražském hradu.

Je paradoxem, že velká řada voličů účastnících se tohoto klání jde k urnám s tím, že nevybírá kandidáta, kterého by na postu prezidenta skutečně chtěla, ale proto, aby se na pozici hlavy státu nedostal ten, koho prostě považují za naprosto nevolitelného a nebezpečného. Nenávist k Babišovi na straně jedné vyrovnává množství důvodů, proč nechtít Pavla, na straně druhé. Každá ze stran má samozřejmě své důvody, kterými obhajuje své preference.

Pavla vybral Washington

Reálnou skutečností je, že za normální situace, kdyby tu nebylo tolik závažných okolností a událostí, by většina lidí volby ignorovala, což ostatně i tak dost lidí dělá. Lze je chápat. U Babiše tu je plno nepříliš pozitivních zkušeností spojených s jeho účastí v předposledních dvou vládách, u Pavla zase jeho služba nejdříve v uskupení Varšavské smlouvy, a vzápětí v paktu NATO. U něj poté přišly 4 roky příprav k cestě na Hrad organizované exvelvyslancem v USA Petrem Kolářem a předschválenou americkými Demokraty.

Dle mnoha indicií tak nebude hlavní postavou Pavel, ale jeho loutkovodič Kolář. Mimochodem vzpomínáte, jak reagovala partnerka pana Koláře, donedávna „hvězda“ ČT paní Witovská, když se k čelu jednoho propagačního průvodu přidala konkurentka Pavla Nerudová? Byla hysterická a nervózní, že se Danuše zviditelnila. Mohla totiž americký projekt Pavel výrazně ohrozit. Nerudová však byla rychlokvaška s horším týmem a bylo by pro Američany i Koláře zklamáním, kdyby převzala příliš velkou iniciativu. S Pavlem jde totiž o mnohem více než jen o Hrad.

Babiš musí být zničen

To Babiš je trochu z jiné galaxie. Boj s Fialou a Pětikoalicí ho zocelil, je zvyklý stát proti přesile a Kolářovi hází do jeho záměrů vidle. Jde proti všem včetně médií, bojuje, rve se a nevzdává to. Můžete si o něm myslet cokoliv, ale je to rváč v klinči s takovými našimi kolosy, jakými jsou liberály ovládané ČT, Nova i Prima-CNN, Seznam a vlastně všechna další velká média. Je až s podivem, kolik lidí stojí na jeho straně po zaklekávání na firmy, po pandemii a znalostech jeho obchodních praktik. Pavel je však proti němu v politických znalostech žáčkem bez schopnosti rozeznat priority.

Babiš ví, co dělá. Příkladem jsou jeho předvolební absence ve Sněmovně, které dráždí třeba Pekarovou Adamovou. Uvědomuje si rozložení sil způsobené především předsedou ústavního soudu Pavlem Rychetským a jeho ,,úpravou“ volebních možností uzavírání koalic před parlamentními volbami, což pomohlo Pětikoalici získat navrch. Neztrácí proto čas nesmyslným tlacháním tam, kde ví, že je dopředu o všem rozhodnuto. Koukat přitom navíc na arogantní představitele Pětikoalice by i rozumná část z nás považovala za ztrátu času. Pekarová, Richterová, Michálek – ten seznam by byl dlouhý – jen na ně koukat či je poslouchat je pro normálního člověka téměř nemožné.

Fialovi váleční štváči opravdu chtějí mobilizovat

Opusťme dvojici kandidátů a pojďme za ještě větším průšvihem. Pětikoalice je skutečně rozhodnuta vtáhnout nás do války. Pod pokličkou voleb, potichu a bez křiku, opozice připravuje vše pro mobilizaci. Začalo to soustavným vyvoláváním nenávistí k Rusku, dlouhodobě pěstovanou ve velké části polického spektra, v médiích a s jejím přenesením do veřejnosti. Zamlčování faktů, překrucování historie, idealizování režimu představovaného Zelenským a ignorace nekonečného upozorňování Moskvy na překračování všech dohod uzavřených se Západem (především s jeho anglosaskou částí), nás dovedlo na pokraj katastrofy.

Na Ukrajině bojují USA proti Ruské federaci. Za Američany nasazují své životy Ukrajinci, za Rusy bojují ti, kteří mají ke své vlasti kladný vztah. Američanům docházejí Ukrajinci, a postupně budou tlačit na to, aby je doplnili další vojáci ze zemí bývalé Varšavské smlouvy. Na řadě jsou Slováci, Poláci, občané pobaltských zemí – a my. Maďaři se vzepřeli, část polských vojáků také, pobaltské státy budou mít krátkou životnost, my a Slováci jsme nárazníkem Západní Evropy. Ani ta Američany moc nezajímá, nicméně ji může využít k výrobě zbraní dodávaných těm idiotům, kteří se dobrovolně do předem prohrané války s Ruskem pustí. Faktem je, že pokud by Rusové chtěli, na Ukrajinu by nedorazil jediný západní tank, zlikvidovali by je hned při nakládání či překročení hranic. Tak se na nich zatím cvičí.

Chtějí nás poslat proti Rusku

Změny branného zákona a jeho příprava na praktické použití jsou vážným varováním. Většina Čechů, Moravanů a Slezanů je sice rozhodnuta nebojovat za cizí zájmy prosazované militantní Pětikoalicí. Bohužel klasická česká lenost brání tomu, zastavit je s nutným předstihem. Až nám budou odvádět syny i dcery do armády, a pošlou je s klidem pod velení nacisticky smýšlejících ukrajinských generálů, bude pozdě začít se bránit a protestovat. Babiš prohlásil, že by v případě napadení Polska odmítl poslat naše vojáky proti Rusku. Hysterická reakce následující po jeho slovech byla vnímatelná a příznačná.

Zamysleme se nad tím, koho by tam poslal Pavel, když počet našich vojáků je tak nízký, že máme více důstojníků než prostých pěšáků. Došlo by na brance – a nikoliv jen dobrovolné. Tedy na vaše syny, manžely a často i dědečky. Hranice odvodu je totiž až 60 let.

Poděkujme za to voličům Pětikoalice a čerstvě i těm, kteří se rozhodují pro generála na Pražském hradě. A nakonec ještě jedno je důležité: Ústavní činitelé, poslanci a jejich rodiny jsou ze zákona vyškrtnuti ze seznamu branců. Je tedy jasné, proč je jim vše toto jedno.

Jich se to osobně prostě netýká.

Zdroj: protiproud.info