Fiala a Fico. Drtivé srovnání od pozorovatele: Válka? Někdo tu lidem neříká pravdu

Fico svým lidem říká pravdu, proto ho čeští politici tak kritizují. ParlamentnímListům.cz to řekl renomovaný politolog Lukáš Valeš. Vládní politici svou válečnou rétorikou podle jeho slov poškozují národní zájmy vlastního státu.

„Česká republika se ovšem chová jako blázen, protože má nějaké objektivně dané národní zájmy, především ekonomické, ale její politická elita vystupuje proti těmto zájmům,“ míní Valeš s dovětkem, že Česko není velmoc, aby rozhodovalo o světovém dění.

Slovenský předseda vlády Robert Fico před několika málo dny veřejně prohlásil, že některé členské státy NATO by mohly vyslat své vojáky na Ukrajinu s tím, že se o tom bude jednat na pondělním summitu k Ukrajině v Paříži. Fico za toto své tvrzení sklidil vlnu kritiky a útoků s tím, že si vymýšlí a straší. Jenže po pařížském jednání přišel tamní prezident Macron s prohlášením, že vyslání vojáků je možností a nelze to vůbec vyloučit.

Podle politologa Lukáše Valeše je premiér Fico terčem útoků v řadě zemí z důvodu, že nemá problém podávat svým občanům věci tak, jak jsou, zatímco lídři jiných států mluví jinak.

„Proti Robertu Ficovi se vede poměrně intenzivní kampaň, ale z druhé strany je to jeden z mála politiků, který otevřeně svým obyvatelům říká, co se děje. Na rozdíl od našich politiků,“ má jasno politolog.

Nemyslel si prý, že se ve svých skoro padesáti letech dočká vyhrožování zbraněmi a jadernou válkou. „Naše generace se na to s pověstnými pytlíky a pláštěnkami připravovala v 80. letech, kdy jsme se tomu trošku smáli, ale trošku to i brali vážně, protože oni to mysleli vážně, bylo to znát z jejich propagandistických filmů. Tady se dnes vracím do dětství, ale zrovna v oblasti, které bych se rád vyhnul,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz Valeš.

„Mrzí mě, že opozice téma hledání mírového řešení zvedá poměrně málo. Jako by řinčení zbraněmi nemělo alternativu. Přitom Česká republika coby exportní země je fatálně závislá na klidu v mezinárodních vztazích a měla by usilovat o mír jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě. Opačný přístup mi přijde naprosto scestný a nechápu, proč se neozývají intelektuálové, protože jdeme cestou, kterou si snad nikdo z nás nepřeje. Velmi mě překvapuje, že je válečná strana tolik popularizovaná a slovo mír se stalo sprostým,“ uvádí docent Valeš.

Premiéři Slovenska a Maďarska Robert Fico s Viktorem Orbánem podle něho nezapadají do „správné“ škatulky. „Proto mohou říci cokoli, ale je to předem odsouzeno k odmítnutí a kritice. Zamýšlíme-li se nad tím, co dělají naši politici, podstatné je to vnímat z pohledu, zda hájí národní zájmy České republiky. Je to čistě pragmatická věc, nemá jít o žádné fanfarónství nebo emoce. Jestliže je naše země svým HDP z více než 80 procent závislá na exportu, jasně to determinuje naši zahraniční politiku. Na rozdíl od Polska nebo Německa jsme malý trh a potřebujeme mít klidné mezinárodní politické vztahy, abychom se mohli věnovat vztahům ekonomickým,“ podotýká docent Valeš.

„Česká republika se ovšem chová jako blázen, protože má nějaké objektivně dané národní zájmy, především ekonomické, ale její politická elita vystupuje proti těmto zájmům. Nejsme USA, nejsme velmoc, nemůžeme rozhodovat o tom, jak bude vypadat mezinárodní dění, ale jsme těžce zasaženi jeho dopady. V tomto směru bychom se měli trošku snažit, a když už nepodněcovat mír, tak aspoň nepodněcovat válku. Větší válka by pro nás byla existenční katastrofou v mnohem větším měřítku. Nejenom kvůli případným obětem, ale kvůli dopadům na ekonomiku. Překvapuje mě, že takhle jednoduchou rovnici si tady nikdo neuvědomuje,“ kroutí hlavou politolog v komentáři pro ParlamentníListy.cz.

V případě diskuse nad možností znovuzavedení branné povinnosti a odvodů, kterou nadnesl náčelník generálního štábu Karel Řehka, a následného dementování ze strany premiéra Fialy, je otázka, do jaké míry mohou občané vládním představitelům věřit, že svá slova míní vážně. Podle Valeše jim lidé mohou věřit jen těžko.

„Tato vláda je se svými sedmnácti procenty důvěry v očích české veřejnosti sice legální, ale není legitimní. „Výroky náčelníka generálního štábu mě mrzí, protože je to apolitická funkce, která má zajišťovat bezpečnost našeho státu. Jeho neustálé omílání války svědčí o tom, že pan generál má svou představu a nechová se jako vysoký státní úředník. Tyto výroky by si měl odpustit. Není tu od toho, aby občany strašil válkou, ale k tomu, aby česká armáda měla schopnost bránit vlastní území. I pro armádu je lepší stav, když nemusí zasahovat, když je mír. Řehkovo vystupování mi přijde jako absurdní. Každé harašení zbraněmi ze strany vojáků dopadlo špatně. Stačí si vzpomenout na náčelníka německé armády před první světovou válkou Helmuta von Moltkeho, který definitivně přesvědčil císaře, že se má vyrazit do zbraně,“ zmiňuje.

Docent Valeš vidí problém v přílišném vyvolávání strachu mezi lidmi. „Máme dost ekonomických problémů, stále jsme se nedostali na předcovidovou úroveň, v tomto kvartále bude naše ekonomika klesat, ale máme energii na strašení lidí. Nerozumím tomu, proč se představitelé státu nechovají pragmaticky. Jestli má pan generál Řehka pocit, že se musí něčeho bát, je to jeho pocit, ale neměl by ho přenášet do veřejného prostoru. Česká veřejnost by si konečně zasloužila vytvoření něčeho, co bychom mohli označit za normální stav, kdy se nemusíme bát dne ani hodiny. Směřovat by k tomu měla politika vlády i generálního štábu, ale evidentně tomu tak není. Se strachem je nutné nakládat mimořádně opatrně a nepouštět ho tam, kde nemá co dělat a kde by měl vítězit pragmatismus a běžná každodenní politika,“ uzavírá svůj pohled docent Lukáš Valeš.

ZDROJ: PL