Evropská unie jako sponzor Ukrajiny je v potížích. Bruselu dochází peníze. Rusko mezitím zdvojnásobuje válečný rozpočet 

Evropská unie poskytla Ukrajině už celkem 76 miliard eur na nejen vojenské, ale také humanitární a finanční pomoci.

Rusko letos kvůli válce na Ukrajině zdvojnásobilo výdaje na zbrojení. Ruský válečný průmysl jede na plné obrátky a armádní rozpočet už tvoří přibližně třetinu všech veřejných výdajů. Uvnitř EU, která patří spolu se Spojenými státy k největším sponzorům Ukrajiny, se ve stejnou dobu řeší, kde najít další miliardy na podporu bránící se země. Unie už od začátku invaze poskytla Ukrajině celkem 76 miliard eur (asi 1,84 bilionu korun) a ve finanční podpoře chce pokračovat i v následujících letech.

Ruský vicepremiér Denis Manturov v červenci uvedl, že ruský obranný průmysl nyní vyrábí každý měsíc více munice než za celý rok 2022. To sice nelze ověřit, podle agentury Reuters, která měla možnost nahlédnout do ruských vládních dokumentů, nicméně Rusko v letošním roce zdvojnásobilo výdaje na obranu, které tak nyní tvoří asi třetinu všech veřejných výdajů. Pro letošní rok má prý jít o ekvivalent zhruba 2,2 bilionu korun.

Čísla, na která agentura odkazuje, ukazují, že jen za první polovinu letošního roku vydalo Rusko na obranu o 12 procent (tedy o přibližně 600 miliard rublů) více než původně plánovaných 4,98 bilionu rublů (asi 1,2 bilionu korun) na celý letošní rok.

Výdaje na obranu v prvních šesti měsících letošního roku dosáhly 5,59 bilionu rublů (asi 1,34 bilionu korun). To je 37,3 procenta z celkových 14,97 bilionu rublů (tedy asi 3,58 bilionů korun) vynaložených v daném období. Rozpočtový plán Ruska přitom oficiálně počítá s tím, že na obranu bude z celkového státního rozpočtu vynaloženo „pouze“ 17,1 procenta. Velkou část z těchto prostředků spotřebovala „speciální vojenská operace“ na Ukrajině a masivní zbrojení.

Pro srovnání: Polsko chce dát na svou obranu v letošním roce poprvé více než 650 miliard korun, napsala Gazeta Prawna. Mezi zeměmi NATO by se tak s výdaji kolem 4 procent HDP stalo lídrem.

Rusko třetí na světě

Rusko bylo v loňském roce podle žebříčku (Stockholm International Peace Research Institute) na třetím místě ve výdajích na obranu Hned po Spojených státech a Číně. A i letos se na této příčce zřejmě udrží. Čtvrtá byla Indie. Ještě v roce 2021 bylo Rusko až na pátém místě, postupně se tedy dostává do popředí statistiky, i když čínské a zejména americké výdaje na obranu stále dosahují několikanásobné hodnoty.

Dokument, který přinesla agentura Reuters, poskytl nový odhad letošních ruských výdajů na obranu. Ty by mohly dosáhnout výše 9,7 bilionu rublů, což je jedna třetina celkových výdajů ve výši 29,05 bilionu rublů. To by představovalo nejvyšší podíl obrany za nejméně poslední desetiletí. Mezi lety 2011 a 2022 totiž Rusko utratilo za obranu od 13,9 do 23 procent svého rozpočtu.

Podle analytiků byly právě státní zbrojní zakázky jedním ze stimulů, které pomohly oživit ruský průmysl poznamenaný sankcemi a embargy. Ovšem na úkor dalších segmentů. Rusko kvůli utrácení za válku už muselo omezit financování škol, nemocnic nebo opravy silnic.

Bruselu dochází peníze

Nalít další peníze do války na Ukrajině plánuje také Evropská unie, paradoxně mimo jiné přes fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF). Od začátku války Evropská unie (podle údajů Evropské komise) poskytla Ukrajině už celkem 76 miliard eur (to je zhruba 1,84 bilionu korun) na nejen vojenské, ale také humanitární a finanční pomoci. Z části peněz (asi 5 miliard eur) byla proplacena členským zemím darovaná munice a zbraně, které uvolnily ve prospěch Ukrajiny. Několik miliard korun z tohoto fondu obdrželo za vyřazené tanky nebo bojová vozidla pěchoty i Česko.

EU chce nyní podle serveru Politico posílit takzvaný „mírový fond“, z něhož jsou financovány zbraně pro Ukrajinu, až o 20 miliard eur (475 miliard korun). Komise zároveň navrhla pro roky 2024 až 2027 uvolnit pro Ukrajince postupně dalších 50 miliard eur. S tím ale musejí nejprve jednotně souhlasit všechny členské země. Očekává se, že návrh by mohlo blokovat například Maďarsko, které má k podpoře Ukrajiny dlouhodobě hlasité výhrady.

Unie bude muset kvůli sérii neočekávaných událostí, které začaly epidemií covidu-19 (začátkem roku 2020) a prozatím končí invazí Ruska na Ukrajinu výrazně navýšit svůj plánovaný dlouhodobý rozpočet. Více peněz potřebuje vybrat od členských států také na zvládání uprchlické krize. Peníze z rozpočtu schváleného v roce 2020 totiž přestávají stačit. O bezprecedentním navýšení rozpočtu se očekává bouřlivá debata v Bruselu letos na podzim.

Zdroj: echo24.cz.