Europaradoxy

Destrukce Západu je v plném proudu. Je třeba si přiznat, že jeho zlatá éra byla ukončena a nastává doba rychlého sešupu. Není to tím, že by především běžní Američané a Evropané  vyloženě zhloupnuli, spíše jde o důsledek neskutečné touhy jejich samozvaných elit po moci a majetku, přičemž nezanedbatelnou úlohu v současném světovém dění mají mocní Židé.

Navíc pokračuje hysterické tažení proti Rusku, které však díky vynikající práci a předvídavosti svého vedení zajistilo velmi rychlou změnu orientace spolupráce se zahraničím a de facto na sebedestrukci EU vydělalo.

-------> PODPORTE CHOD PORTÁLU DAROM. Len vďaka vašej podpore môžeme tvoriť. Nikto okrem Vás nefinancuje Slovanské Noviny. Patria národu, nie oligarchom. Zatiaľ sa vyhýbame reklamným bannerom aby sme udržali vizuálnu čistotu no náklady na chod máme každý mesiac. Spojme sily a tvorme spolu. Ďakujeme

5.00

vyberte výšku daru
ľubovoľná čiastkadar 5€dar 10€dar 25€dar 50€dar 100€

------------------------------------

Evropu táhne do propasti její neschopnost vyhnat ze svého čela liberály. Ti jsou plně podřízeni americkým zájmům a představují zároveň nebezpečí prosazováním změn znamenajících ožebračovaní původního evropského obyvatelstva a přeléváním jeho majetku do rukou nadnárodních korporací a organizací. Velmi rychlou likvidací kontinentálního průmyslu, poškozováním energetiky a dotačním systémem ovlivňované prostředí trhu, na první pohled nesmyslnými direktivními nařízeními, ve skutečnosti vydávanými s přesným záměrem, a soustavnou migrací se Evropa mění pro starší generaci k nepoznání. Politici se spojují s obchodníky a pseudovizionáři a vytváří se organizace připravující si vlastní personální obsazení ve vedení států i EU. WEF, Aspen Institut a pár dalších podobných prapodivných seskupení postupně ovládlo dění především na našem kontinentu.

Evropskou unií zmítají nepokoje farmářů. Chvilku se zdálo, že se europoslanci obávají tlaku, který především holandští a němečtí zemědělci, k nimž se přidali ti ve Francii, Itálii, Španělsku či Polsku, způsobili chaos v europoslaneckých lavicích a přinutili osazenstvo tamní sněmovny k přehodnocení některých rozhodnutí v oblasti prosazování Green Dealu a v pokračování výhod poskytnutých Ukrajině v dovozu jejích závadných a finančně podhodnocených produktů do EU. Opak je pravdou a Europarlament i přes mohutné protesty prodloužil celní a daňové úlevy ukrajinským potravinám, plodinám a živočišným výrobkům. Zvůle moci je zjevná a předpokládané obavy z výsledku blížících se voleb do Evropského parlamentu a následného přerozdělování vlivu směrem k naprosto nekontrolované Evropské komisi se ukázaly jako nereálné. Rozhodnutí v dalším pokračování drancování národních rozpočtů formou podpory a úlev zkorumpované Ukrajině a prosazováním likvidačního Green Dealu je šokující ukázkou směřování Evropské unie.

Z našich zástupců v přepláceném Bruselu se vymykají pouze poslanci z SPD a Konečná. Naopak ti pirátští, dále ze STAN, Top09 a bohužel i z ODS a ANO patří k tvrdému liberálnímu jádru a jsou důkazem, že Česká republika nadále plně podléhá kolonizaci zemí ještě před třiceti lety patřících k opačnému břehu. Částečně se vzpírají Polsko a Maďarsko, dokážou z částých rebelií těžit a získávat značné ústupky. I kdyby se naše zastoupení v Bruselu přeskupilo a ANO získalo více křesel, je třeba si uvědomit, odkud pochází Jourová, Charanzová a další, kteří vlastenectvím zrovna nepřekypují. České zájmy, respektive zájmy českých občanů, by rozhodně zastupovali mnohem lépe Filip Turek, zástupci Svobodných či ti volení za SPD. Bohužel přesvědčit o tom české voliče je víceméně nemožné a lze očekávat rozšíření řad představitelů ANO. Navíc nás čekají volby ovlivněné korespondenčními lístky, což bude mít daleko k spravedlivému průběhu výběru nových europoslanců.

Vraťme se ještě k našim zemědělcům. Jestliže pondělní demonstrace síly vyzněla směšně, ta ve čtvrtek Výborným a médii označena jako provládní je evropským unikátem. Snaha některých účastníků obhájit akci z 19.2.2024 je smutná. Vysvětlíme proč. Sami jsme ji podpořili, dokonce se zúčastnili. Očekávaní byla bohužel přehnaná. A to i s úctou k těm, kteří vážili cestu do metropole. Organizátoři silácky ohlašovali až čtyřdenní blokádu Prahy, ale nakonec jich přijela třetina, která zaplatila pokuty za parkování či je čeká předvolání na přestupkovou komisi. K Parlamentu se nedostal traktor žádný a k důraznému protestu spojenému například s pohnojením Malostranského náměstí také ne.

Vláda, čelní představitelé z řad Pětikoalice a vedení Prahy včetně nenáviděného Hřiba se mohli umlátit smíchy. K farmářům se nikdo nepřidal, protože fiasko bylo zjevné. A čtvrteční akce, kterou si Výborný skoro přivlastnil a podpořil ji i Babiš, byla skutečnou přehlídkou nepochopení toho, za co bojují hospodáři napříč EU. Ať si Vidlák píše co chce, tentokrát se ledy nepohnuly a český národ opět ukázal, jak je mu všechno jedno. I vlastní pohřeb. Tím nekritizujeme snahu organizátorů, naopak ji vyzdvihujeme, jen velkohubost před spuštěním pondělní akce a dlouhé přípravy vedoucí k sešikování Policie ČR a výsledná nulová podpora ze strany občanů a profesních organizací v zásadě zastupujících řadu těžce zkoušených občanů vytvořily z protestu frašku. Opět se ukázalo, jak rozložená je naše společnost a ani hapenning traktoristů ji nedokázal stmelit. Opakujeme. Jen vyděšený a vystrašený politik ztrácející sebejistotu může být strůjcem změn v systému. Dokud se nemají čeho bát, nic závratného pro nás neudělají. Platí to pro Evropu i celý svět.

AUTOR: Jindřich Kulhavý

ZDROJ