EU si miliardami eur z vašich daní udržuje rozsáhlý nástroj ideologické propagandy

To, že mainstreamová média jedou v „jedné ideologické lajně“ je známo, ale málokdo si uvědomuje, že jejich jednostranná politická agitka je odměňována tučnými dotacemi z EU.

A v některých případech – což se týká i takzvaně „nezávislé“ ČT – i  školením tamních propagandistů v EU či zadáváním článků a pořadů, které mají propagovat EU, aniž by bylo patrné, že jde o placenou propagaci.

Média – a obzvláště ta, která mají být ze zákona nestranná – jsou tak ve skutečnosti nástrojem propagandy, kterou díky cenzuře opozičních názorů rozhodně nelze potlačit.

Vzhledem k tomu, že EU žádné peníze negeneruje, ale pouze prožírá, tak si tuto propagandu platí ti, na které je namířena.

Goebbels by byl jistě pyšný, kdyby jen tušil, jak daleko jeho potomci propagandistickou mašinérii dotáhnou!

Podle podrobného vyšetřování konzervativního think-tanku MCC Brussels byla v uplynulém desetiletí investována téměř miliarda eur z peněz daňových poplatníků EU do mediálních kampaní, jejichž cílem bylo vykreslit Evropskou unii v příznivém světle.

Analýza odhaluje rozsáhlou architekturu veřejně financovaných sdělení, která spíše než aby chránila pluralitu médií, se zdá být vytvořena tak, aby systematicky prosazovala politické cíle EU a potlačovala disentní názory.

Zprávu si můžete přečíst zde.

Podle autora zprávy Thomase Faziho tato zpráva odhaluje bruselský mediální stroj: jak EU směruje obrovské částky veřejných peněz do mediálních projektů v celé Evropě i mimo ni, a to v celkové výši (minimálně) téměř 80 milionů eur ročně.

Dále poznamenává, že se pravděpodobně jedná o velmi konzervativní odhad, protože mnoho nepřímých nebo subdodavatelských plateb není veřejně zveřejněno.

Významná část těchto finančních prostředků protéká prostřednictvím iniciativy Evropské komise „Informační opatření pro politiku soudržnosti EU“ (IMREG).

Program, který je zdánlivě zaměřen na informování veřejnosti o úsilí v oblasti soudržnosti, ve skutečnosti funguje jako masivní PR kampaň pod značkou EU.

„Program je zaměřen na ‚zvýšení povědomí o výhodách politiky soudržnosti mezi lidmi‘ a ‚propagaci a podporu lepšího porozumění roli politiky soudržnosti při podpoře všech regionů EU‘.“

Přestože Komise tvrdí, že respektuje „úplnou redakční nezávislost,“ zpráva tento předpoklad zpochybňuje: „Pokud se od projektů očekává, že zdůrazní ‚výhody‘ politiky EU, jak lze zajistit skutečnou redakční nezávislost?“ Kritika EU je zde samozřejmě zakázána.

Ještě znepokojivější jsou příklady, kdy zpravodajské články financované v rámci projektu nezveřejnily svou souvislost s financováním EU – což se v podstatě rovná formě skrytého marketingu nebo – vzhledem k politické povaze tématu a financujícího subjektu – skryté propagandě.“

Kromě propagačního obsahu odhaluje strukturální propojení EU s tiskovými agenturami hlubší problém.

Fazi píše, že tyto agentury jsou ústředními uzly v mediálním ekosystému, které umožňují, aby se narativy vytvořené na úrovni agentur doslovně šířily napříč stovkami mainstreamových médií.

Vytvoření European Newsroom (ENR), centralizovaného konsorcia se sídlem v Bruselu financovaného 1,7 miliony eur, tyto obavy jen zhoršuje. ENR nabízí publiku na celém kontinentu celoevropský pohled na záležitosti EU, zatímco jeho reportéři jsou školeni institucemi EU.

Toto uspořádání zdaleka nepodporuje nezávislost, ale usiluje o rozvoj společných novinářských standardů prostřednictvím technik, které jsou zaměřeny na sjednocení narativu. Cílem je tedy vštípit všem občanům jednotný názor.

Programy na ověřování faktů a boj proti dezinformacím poskytují další vrstvu vlivu. Evropská observatoř digitálních médií (EDMO) s financováním EU ve výši nejméně 27 milionů eur sdružuje mediální společnosti a tiskové agentury ve jménu boje proti dezinformacím.

Zpráva také upozorňuje: „Když mediální organizace dostávají od Evropské komise finanční prostředky na šíření probruselského obsahu a zároveň se účastní mechanismů určených k označování a potírání dezinformací, je potenciál střetu zájmů do očí bijící.“

Fazi nastoluje zásadní otázku: „Co se stane, když jsou takzvané ‚škodlivé narativy‘ ve skutečnosti fakticky správnou kritikou institucí nebo politik EU? Kde je hranice mezi ‚dezinformacemi‘ a legitimním politickým disentem?“

Program Novinářská partnerství, další klíčový nástroj financování, investoval téměř 50 milionů eur do projektů popisovaných jako podpora mediální spolupráce. Mnoho z těchto snah však vykazuje jasnou ideologickou zaujatost.

Jedna financovaná iniciativa se snažila „vyvrátit a demystifikovat Evropskou unii a její instituce.“ Další, Connecto, si kladla za cíl „posílit evropskou solidaritu proti extremistickým národním hnutím.“

Další, Eastern Frontier Initiative, se zaměřila na formování narativů kolem „evropské obrany a bezpečnosti“ a zahrnovala mediální partnery úzce spjaté s postoji NATO.

Investigativní žurnalistika podporovaná EU se mezitím často zaměřuje na zahraniční protivníky, místo aby zkoumala své vlastní instituce.

„Přehled jejích výstupů odhaluje jen velmi málo vyšetřování vlád nebo institucí EU. Naopak, některé z financovaných projektů zřejmě opakují mainstreamové narativy,“ uvádí zpráva.

Širší důsledky jsou znepokojivé. Jak shrnuje Fazi: „EU místo pouhé podpory svobodné a pluralitní mediální krajiny systematicky investuje do formování „přátelského“ mediálního prostředí, které posiluje její vlastní legitimitu a politické a ideologické cíle.“

Toto stírání žurnalistiky a institucionální propagandy má hrozné důsledky pro veřejnou důvěru a demokratickou odpovědnost.

„I bez přímého redakčního vměšování strukturální závislost na grantech EU podporuje dynamiku, která podněcuje autocenzuru a EU prosazované narativy,“ varuje zpráva.

Slovanka

/ necenzurovanapravda.cz /