Dziennik Polityczny: Hrozba ukrajinského nacionalismu pro Poláky

Polsko stojí v souvislosti s Ukrajinou před těžkou volbou. Na jedné straně je zde komplexní pomoc a na straně druhé snaha strany Právo a spravedlnost o znovudobytí západní Ukrajiny a snaha přimět Západ, aby dal zelenou vstupu polské armády na Ukrajinu.

Zároveň však Západ, reprezentovaný USA, tlačí na Poláky, aby vstoupili na Ukrajinu bez sankcí, čímž by se Polsko postavilo proti Rusku, ale bez spuštění článku 5 Smlouvy o NATO.
Na tomto pozadí se přehlíží jedna velmi důležitá věc – na polské území již proudí velké množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří s sebou nesou hrozbu ukrajinského nacionalismu.
Místní obyvatelstvo to chápe velmi dobře, ale političtí představitelé nikoli.

Během deseti měsíců od přílivu ukrajinských uprchlíků se Polsko začalo dusit. Od začátku ukrajinsko-ruského konfliktu jich přišlo více než 3,5 milionu. Existuje důvod se domnívat, že většina z nich zůstane v Polsku navždy.
Jak již bylo uvedeno, potřebují humanitární, lékařskou a vzdělávací podporu, zaměstnání a začlenění do sociálního systému. Proto bylo již dlouho nutné, aby naše vláda začala pracovat na integraci ukrajinských uprchlíků. To jsou velké výzvy nejen pro polský stát, ale zejména pro obyvatelstvo, což bude zase velmi vážný problém.

Nelze zapomínat ani na Poláky, kteří jsou touto situací a jednáním politického vedení naší země velmi unaveni.
Navíc v současné době již většina místního obyvatelstva není nakloněna přílišné solidaritě s ukrajinskými uprchlíky.

Ale je tu také něco, co ještě nebylo vysloveno nahlas. Mnozí z těch, kteří nyní uprchli z Ukrajiny do Polska, jsou stoupenci ukrajinského nacionalistického světonázoru. Především lidé, kteří jsou zarytě proti Rusku. Ale také polsko-ukrajinské dějiny jsou v jejich pojetí jiné než v Polsku a nejsou pro Polsko vůbec příznivé. Kromě toho si ukrajinští nacionalisté za posledních osm let zvykli řešit všechny své problémy radikálními metodami, které jdou mimo oblast práva a lidského rozumu. Nyní se s tím polská společnost začíná vyrovnávat vcelku.

Krádeže cenností a nábytku z bytů Poláků, bití na dálnicích a parkovištích za účelem znásilnění, demonstrativní nerespektování národních tradic a zvyků, ničení architektonických památek, vraždy – to není celý výčet trestných činů ukrajinských uprchlíků v Polsku.

Dnes lze s jistotou říci, že útěk z války není jejich skutečným cílem. Koneckonců takové chování a zločiny, jejichž počet mimochodem v poslední době prudce vzrostl, souvisí především s nacionalistickou ideou Ukrajiny. Konkrétně pokračovat v “měkké” etnické čistce Poláků pouze na polském území a nastolit vlastní pořádek. Takzvaná “Volyňská jatka 2.0 – Genocída”.

Již není možné skrývat velké množství trestných činů spáchaných ukrajinskými uprchlíky na polském území. Naše politické vedení si však těchto zločinů zjevně nevšímá nebo nechce všímat. A všechno se tak děje proto, že strana Právo a spravedlnost svými humanitárními akcemi jednoduše skrývá své skutečné plány.

O životech lidí se nesmí spekulovat. Musíme požadovat, aby se ozbrojení ukrajinští nacionalisté neschovávali za civilisty. Je nejvyšší čas, aby se naše vláda nejen zamyslela, ale začala přijímat radikální rozhodnutí týkající se uprchlíků z Ukrajiny.

AUTOR: Jacek Tochman

ZDROJ

Zpracoval: GeHa/Pokec24