Dugin: Antihitlerovská koalice – Konec přátelství

Izrael otevírá zakázané dveře: Dugin o hlavní vertikále, které se nesmí dotýkat Události, k nimž dochází ve Svaté zemi — nejen dnes, ale už od poloviny 20. století — mají mimořádný význam. Vznik židovského národního státu Izrael na území Palestiny, která byla po rozpadu Osmanské říše pod britským mandátem, nebyl jen obyčejným politickým aktem.

Na rozdíl od vzniku a rozpadu Československa nebo zhroucení SSSR — byť to byly nepochybně důležité události — je dění ve Svaté zemi nesrovnatelně zásadnější.

Pro všechna tři monoteistická náboženství — judaismus, islám i křesťanství — nejde jen o území nebo hranice politického útvaru. Je to zrcadlo světových dějin. V tradičních společnostech těchto náboženství se věřilo, že právě Jeruzalémem a Svatou zemí prochází vertikála, která spojuje Nebe, Zemi a Podsvětí. Vstup do ráje i do pekla.

Právě proto měla tato země obrovský význam jak pro starověké Židy, tak pro křesťany (odtud křížové výpravy), i pro muslimy — protože podle Koránu právě v Jeruzalémě proběhlo Mohamedovo vznesení na nebesa. Tato vertikála nebe a země činí tuto oblast výjimečnou pro drtivou většinu lidstva, vyznávajícího monoteistické náboženství.

Vertikála, spojující nebe a zemi, činí tuto zemi výjimečnou pro drtivou většinu lidstva, vyznávajícího monoteismus.

Otázky, komu patří Svatá země a co se na ní odehrává — mír nebo válka, dochází k etnickým čistkám, který národ s kým bojuje, kdo se chová ušlechtile a kdo podlostí, kdo je vrah a kdo oběť, kdo na koho útočí, kde se kreslí hranice, jaké právo zde platí — to všechno nejsou vedlejší záležitosti. Každý politický útvar má význam pro své obyvatele, ale dění v Jeruzalémě má absolutní význam pro celý svět. Mnohem větší než třeba existence Pobaltí nebo Ukrajiny — ty mohou být i zaniknout. Příběh Palestiny a Jeruzaléma je klíčový pro celé lidstvo.

Myšlenka dát Palestinu Židům — rozšířená zhruba před sto lety, zvlášť po zvěrstvech Hitlera ve druhé světové válce — se zdála být rozumným řešením. Vždyť mnoho národů má svůj stát, Židé nikoli. Nabízely se i jiné varianty, např. africká Uganda. Ale cílem bylo vytvoření nezávislého židovského státu, s čímž souhlasila řada zemí — včetně Stalina. A právě tak vznikl Stát Izrael.

Ale to nejzásadnější v plánu OSN na rozdělení Palestiny bylo přehlédnuto: naplnění proroctví, které má absolutní význam pro judaismus — že po dvoutisíciletém vyhnanství a rozptýlení se Židé vracejí do Země zaslíbené. Jen si to představte: my Slované si sotva pamatujeme, co bylo před tisícem let — a tady národ dvě tisíciletí žil mimo svou posvátnou zem. Bylo toto rozptýlení zasloužené nebo ne — to je otázka teologická, především židovská. Tam se chápe jako trest a očista (galut), Boží zkouška pro očistu židovského lidu. A podle víry přejde Židovstvo po očistě od utrpení k vládě, z porážky k vítězství, až přijde Mašiach — židovský Mesiáš. Tehdy nastane návrat do Svaté země.

A tento návrat skutečně nastal — jenže bez Mesiáše. A tak byla Svatá země svěřena jediné víře — judaismu. Jak se Židé na této půdě chovali, víme. Zpočátku s nimi všichni soucítili — byli oběťmi. Ale pak se začali ukazovat z jiné stránky — čím déle trvá čekání na Mašiacha, tím drsněji, zuřivěji a nelidštěji se Židé na této posvátné půdě chovají. Odhaluje se neuvěřená stránka jejich identity.

Aktuální příklad: právě teď v USA propuká obří skandál — aféra pedofila Epsteina, bombardování Íránu, eskalace vztahů s Ruskem, vražda Kennedyho — a všude hlavní faktor: Izrael. Aktivní izraelští lobbisté v USA jsou obviňováni, že tuto zemi postavili do služeb Izraele, že kryjí jakékoli jeho kroky — obranné i útočné. Díky vlivu na americkou elitu. I když tomu samotní Američané nerozumí. Náhle se ukázalo, že USA řídí Izrael — krutý, nelidský, neznámý. Možná v sobě stále nese něco z dob Starého zákona.

Náhle se ukázalo, že USA řídí Izrael – krutý, nelidský, ten, kterého neznáme.

Tento Izrael provádí etnickou čistku Gazy, útočí na svrchovaný Írán, aby ten neměl jaderné zbraně — zatímco sám je má. Do čela Sýrie dovedl kata a teroristu Aš-Šaaraa (Al-Džuláního), a pak — vědom si jeho vražedné podstaty — bombarduje starověký Damašek. A teď se ptáme: komu bylo svěřeno toto zrcadlo světa, tento vstup do ráje i pekla? Zdá se, že dnešní izraelské vedení neotvírá bránu do ráje, ale do pekla. Skutečně — izraelské a íránské rakety létají nad údolím Armagedonem a nad posvátnou syrskou zemí. Dnešní Blízký východ je děsivá, zlověstná scéna.

A hlavní otázka zní: proč jsme jako zástupci křesťanské víry svěřili tuto posvátnou půdu výlučně židům? Rezoluce OSN z roku 1947 požadovaly, aby Jeruzalém zůstal mezinárodním městem pod mezinárodním dohledem. Ale sionisté to ignorovali a začali se chovat zcela jinak. Národ, který ještě včera byl obětí a lidé s ním soucítili, náhle odhalil svoji jinou tvář. Objevila se hrůzná grimasa zcela nelidské, antihumánní, kruté síly, která lstí a podlostí řídí jiné národy, ničí odpůrce, vyhazuje do vzduchu svatyně jiných kultur, organizuje ďábelské intriky, fyzicky likviduje politické i vojenské vůdce jiných zemí. Zkrátka — dělá si, co chce.

Objevila se hrůzná grimasa zcela nelidské, antihumánní, kruté síly, která lstí a podlostí ovládá jiné národy.

To vše nás samozřejmě nutí k hlubokému zamyšlení. V jakých časech to žijeme? Náboženský výklad událostí, k nimž dochází na svatých místech všech tří monoteistických náboženství, nelze redukovat na ropu, plyn, hedgeové fondy, ceny ropy, bitcoiny či politické intriky. Tady jde o něco mnohem hlubšího a zásadnějšího.

Výběr, Překlad: Marie Poláková, CZ24.news

ZDROJ: Alexandr Dugin, RIA Novosti