Čína přitvrzuje. Omezí vývoz vzácných kovů potřebných v čipech a bateriích

Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa.

Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.

Gallium a germanium budou podléhat exportním omezením z „důvodu národní bezpečnosti“, uvedlo minulý týden čínské ministerstvo obchodu. Od prvního srpna budou muset všichni exportéři požádat o licenci, kde budou muset uvést kromě cíle exportu i cílové využití kovu a další detaily. Čínská vláda tak bude moci flexibilně vývoz těchto vzácných kovů omezit nebo zakázat.

Gallium se dá získat při zpracování bauxitu a zinku, většinou při zpracování hliníku. Jeho výroba takovýmto způsobem je v Evropě už ekonomicky nevýhodná. Což je jeden z důvodů proč Čína ovládá asi 80 % celosvětového trhu s galliem. Tento vzácný kov je vodivější a lehčí než například platina a palladium, kterými lze nahradit. Například v USA je jen jedna továrna, která zpracovává gallium pro průmyslové účely. Gallium se využívá například v LED či satelitech, ale i v napájení a nabíjení většiny moderních přístrojů.

Germanium se využívá v čipech, ale i ve zbrojním průmyslu či v optických kabelech. Čína ovládá přibližně 60 % výroby germania.

Současné omezení exportu nejspíše zdraží a zpomalí světové dodávky těchto kovů. „Nejedná se o zákaz, ale Čína může jako odplatu snížit dodávky na světové trhy,“ říká Emily Fengová v NPR. Bývalý náměstek na čínském ministerstvu obchodu Wei Jianguo varuje, že omezení exportu je pouze začátek. Jedná se o signál v dlouhodobé obchodní válce. Mnohem větší narušení trhu by mohlo být omezení exportu lithia či grafitu, které jsou důležitými kovy pro rozvíjející se trh s elektroauty.

Alastair Neill, ředitel Critical Minerals Institute uvedl, že například automobilky mohou tyto kovy nahradit karbidem křemíku, ale jednalo by se nákladný přechod, který by vedl k přepracování celého designu elektroaut. „Pokud už s galliem ve svém produktu počítáte, máte problém,“ uvádí pro Reuters. V anketě se agentura ptala několika západních firem, co by pro ně omezení dostupnosti těchto kovů znamenalo. Většina oslovených odpověděla, že situaci pečlivě monitorují. Ale například jeden z největších výrobců čipů v Evropě, německý Infineon, radši v březnu koupil kanadské GaN Systems za 830 milionu dolarů, aby měl dostatek gallia.

Čína restrikcemi reaguje na čím dál tím tvrdší sankce ze strany USA. V roce 2015 například Spojené státy výrazně omezily vývoz serverových čipů Intel Xeon, protože se domnívaly, že je Čína využívá k jaderným simulacím. Nyní zavedly sankce na akcelerátory AI. K nim se přidaly pod tlakem i evropské státy. Čína nové restrikce oznámila jen několik dní poté, co Nizozemsko po měsících jednání s USA omezilo vývoz technologií společnosti ASML. Tato firma je světovým lídrem ve výrobě přístrojů pro litografii, tedy „kreslení“ čipů. V podstatě má na tuto litografii světový monopol. Již před pár lety Američané donutili ASML, aby zastavila vývoz nejpokročilejší litografie, nyní se do Činy nebude dovážet ani starší technologie.

Už v květnu zakázala Čína nákup čipů americké společnosti Micron čínským úřadům. Firma na burze výrazně ztratila a oznámila, že očekává několikaprocentní propad příjmů. Současné omezení je dalším krokem, i když je možné, že ne posledním v této obchodní válce mezi Čínou a západem.

ZDROJ